Památník Bible kralické patřící pod Moravské zemské muzeum (MZM), můžeme navštívit v Kralicích nad Oslavou. Nachází se v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Zde se tiskly knihy náboženské, naučné, ale i  díla světská. Právě Bible Kralické je nejvýznamnějším dílem zdejších tiskařů. Stavba Památníku byla započata roku 1967 společným úsilím MZM a zdejšího muzejního spolku. Expozice prezentovala především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období - činnosti bratrské tiskárny - ve světle zdejších archeologických výzkumů. V dolním sále památníku je výstava J. A. Komenský a tiskárna. Stálá expozice Dílo tiskařů jednoty bratrské (expozice představuje historii tiskárny, její vůdčí činitele a zdejší knižní produkci; vystaveny jsou i originální literky), zpřístupněny také zbytky renesanční tvrze, v níž tiskárna působila. Památník Bible Kralické patří pod Moravské zemské muzeum.

V roce 2007 byla umístěna na zdi Starého židovského hřbitova v Praze pamětní deska věnovaná Pavlu Tigridovi. Byla tak učiněno při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld,žil v ulici U starého hřbitova od roku 1993 až do své smrti v roce 2003. Umělecké ztvárnění je dílem akademického sochaře Michala Vitanovského. Text na desce zní: V této ulici v domě č. 3 žil v letech 1993 až 2003 novinář a politik Pavel Tigrid (1917 – 2003) vydavatel exilového časopisu Svědectví. Významně přispěl k pádu komunismu a k obnově demokracie v naší zemi.

V jihočeském Milevsku, v okrese Písek, stojí nejstarší klášter jižních Čech, který své osudy spojil s premonstráty. Premonstrátský klášter v Milevsku, dnes velmi cennou románskou památku, založil v roce 1184 velmož Jiří z Milevska. Místo založení byla zvolena starší osada s kostelem sv. Jiljí. První řeholníci pocházeli z kláštera v Želivu a prvním opatem se stal Jarloch, v pozdější době známý kronikář a jeden z pokračovatelů Kosmy. V době příchodu prvních premonstrátů do Milevska nestál ovšem ještě klášter v takovém rozsahu, jak narostl během staletí. Budovy sloužící k prozatímnímu ubytování řeholníků byly patrně dřevěné. Do konce 12. století je postihl velký požár a musely být vystavěny znovu. Tentokráte již v kamenné románské podobě, která se z velké části dochovala dodnes. Ještě ve druhé polovině 13. století došlo k prvním stavebním úpravám v gotickém slohu. Klášter dostal částečně pevnostní charakter a díky latinské škole v jeho prostorách, se stal významným centrem kultury a vzdělanosti jižních Čech.Etapa rozkvětu ukončily husitské války. Klášter byl, stejně jako mnoho dalších, vypálen a vypleněn. Řeholníci odešli včas na bezpečnější místa a vzali s sebou knihovnu, archiv i klášterní poklad. Po utichnutí válek se začali postupně vracet, ale obnova kláštera byla pomalá, brzdila ji hlavně skutečnost, že majetek kláštera byl zastaven králem Zikmundem šlechtě. Hlavně Oldřichu z Rožmberka. Po něm získali klášterní panství Švamberkové a klášter spěje ke svému zániku. Definitivní konec přišel v roce 1562 kdy už panství drželi Hodějovští z Hodějova. Tehdy zemřel poslední opat Jan Braun. Klášterní život v milevském konventu utichl více než na sto let.Změnu přinesla třicetiletá válka. Panství bylo Hodějovským zkonfiskováno a opat strahovského klášter Kašpar z Questenberka si vymohl správu milevského opatství. Strahovští premonstráti se tak stávají správci milevského majetku. Tato skutečnost později blokovala snaha milevských řeholníků o obnovu samostatného opatství. Strahov nechtěl ztratit milevský majetek a dovolil roku 1684 sice klášterní obnovu, ale již jen jako převorství závislé na Strahově. V 17. a 18. století byl klášter barokně upravován. Novou podobu dostalo, děkanství, latinská škola, konvent i klášterní kostel. Byl změněno i jeho zasvěcení na Navštívení Panny Marie. Za reforem Josefa II. bylo milevské opatství zrušeno. Ovšem majetek kláštera zůstal ve strahovských rukou. Z kostela navštívení P. Marie se stal farní kostel, který byl roku 1805 přeměněn na děkanský. Další využití našly klášterní budovy za 1. světové války, kdy byly využity jako vojenský lazaret a roku 1950 je zabral velkostatek. Dalšími uživateli se stali městský archiv, okresní muzeum a roku 1989 byl klášter vrácen strahovským premonstrátům. Ti zde zřídili noviciát a Řeholní dům. Lze si prohlédnout historické prostory bývalé prelatury, kde jsou muzejní expozice, dále rajskou zahradu s fragmenty křížové chodby a park.

Zámek Jánský Vrch, jediný zpřístupněný památkový objekt jesenického okresu, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem, které leží v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje, na bývalém území Slezska. Založení výšinného hradu na Jánském vrchu v Javorníku lze patrně klást do konce 14. století, i když první písemná zmínka o hradu v Javorníku pochází již z roku 1307, kdy byl majetkem svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, biskupství ve Vratislavi. Z konce 14. století pocházejí patrně dochované zbytky gotického válcovité věže. V průběhu 15. století byl hrad notně poškozen. A to jak husitskými válkami, tak zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele. Velká obnova a pozdně gotická přestavba hradu, započala za biskupa Jana Rotha až na konci 15. století. Přibližně v tomto období získal také objekt své dnešní jméno, a to podle Jana Křtitele, patrona vratislavského biskupství. Kamenné reliéfní desky, dokládající tuto etapu stavebního vývoje a jeho přejmenování, jsou dodnes k vidění na zámeckých zdech. V letech 1616-1617 byl postaven v dolním nádvoří renesanční palác. Během třicetileté války, přesto že díky své poloze byl Javorník i s Jánským vrchem v centru dění a byl dvakrát obsazen Švédy, nebyl výrazněji poničen. Přestavba hradu na zámek K definitivní přestavbě původního hradu na zámek, došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche v polovině 18.století. Vzniká zde barokní zámek, je založena okrasná zahrada, je vybudován koncertní sál oválného půdorysu. Biskup po svém nuceném odchodu z Vratislavi učinil v roce 1766 opravený zámek svým sídlem. Jánský vrch se tak stává významným kulturním centrem, mimo jiné zde např. pobývá a působí významný hudební skladatel, houslista a kapelník Karel Ditters z Dittersdofu. Ditters za téměř třicet let pobytu na Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé komické opery. Hudební tradice zámku i města spojená s touto osobností je dodnes oživována každoročně probíhajícím festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu nebo drobnými koncerty v rámci Zámeckého kulturního léta, které probíhají v koncertním sále během prohlídek zámku. Dnešní vzhled zámku také významně ovlivnily úpravy za biskupa Hohenlohe-Waldenburg-Barnsteina z přelomu 18. a začátku 19. století. Došlo k úpravám nádvoří (dolního a venkovního), přemístění hlavní brány do jihozápadní části rozšířeného venkovního nádvoří a k odstranění různých přístavků, ke zřízení dolního parku, prostředního parku a okrasné zahrady a dále k vybudování hospodářských objektů a zaměstnaneckých bytů. Stavební úpravy probíhaly i za pozdějších biskupů. Vratislavští biskupové vlastnili zámek do roku 1945 a v roce 1984, po vyrovnání české a polské katolické církve, zámek získal tehdejší československý stát. Nyní je objekt ve správě Státního památkového ústavu v Olomouci. Podoba zámku Zámek s navenek strohými fasádami ukrývá kvalitní interiéry historizujících slohů 19. století, zdobené jemnou štukaturou a iluzivními ornamentálními malbami. Mobiliář s uměleckými sbírkami je věrným obrazem bohatých církevních majitelů a vypovídá mnoho o životním stylu a zálibách vysokých církevních hodnostářů. Jánský Vrch nabízí dva prohlídkové okruhy. V základním například hudební a rokokový salonek, koncertní a konferenční sál a pracovnu. V hospodářském okruhu to jsou například dolní kaple, ložnice a salón správce zámku a zámecká kuchyně. Tipy na výlet V Javorníku je kromě zámku k vidění také Městské muzeum, kaple Panny Marie Salletské, rozhledna Borůvková hora nebo Šafářova skála. U obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny, dále pak zříceninu hradu Rychleby. Krásnou procházku si můžete udělat třeba Račím údolím nebo na Nýznerovské vodopády.  Ubytovat se můžete přímo v Javorníku.