Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m jihovýchodním směrem od centra obce Zlonice. Od silnice na Beřovice k němu vede polní cesta dlouhá cca 100-150 m. Hřbitov byl založen patrně v 17. století a naposledy byl rozšířen do dnešní velikosti v roce 1892. Na ploše 1.709 m2 se dochovalo na 120 náhrobků z období od druhé poloviny 18. století do roku 1937. V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce hřbitova. Ohradní kamenná zeď je v dobrém stavu a hřbitov je uzamčen.

Starý Czerninský zámek Chudenice leží na okraji stejnojmenného městečka nedaleko náměstí a kostela, v tichém koutu Pošumaví. Městečko patří mezi nejstarší české osady a v roce 1996 bylo vyhlášeno jako chráněná památková zóna.    Historie zámku                 Na místě dnešního pozdně barokního zámku stávala do poloviny 15. století gotická tvrz, z níž se dochovala část opevnění s baštami. Tvrz byla koncem 16. století přestavěna Humprechtem Czerninem z Chudenic na renesanční zámeček. Roku 1644 byl zámek ve špatném stavebním stavu a uvažovalo se o jeho opravě. Renovace nebyla provedena a později musel být z neudržované budovy snesen jeden z renesančních štítů. Majitel Heřman Jakub Czernín znovu uvažoval o přestavbě roku 1707, kdy byla opravena střecha, aby budova mohla sloužit nadále úředníkům. Zajímavým momentem je výslovný příkaz zachovat při možné přestavbě tzv. andělské pokoje. Podle rodinné tradice se zde totiž údajně zjevil Humprechtovi st. Czernínovi v roce 1601 anděl. Humprechtovi potomci také nechali na klenbě vymalovat na památku této události anděla, který nám ji má připomínat dodnes. Dnešní podoba zámku je výsledkem barokní přestavby Prokopa Vojtěcha Czernina z roku 1776 pod vedením stavitele Carla Ballinga. V zámku bydleli pouze úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly roku 1720 připojeny i jiné statky. Rodu Czernínů patřilo zdejší panství do roku 1945, kdy přešel zámek do majetku MNV a byla v něm zřízena pamětní síň národního umělce Jaroslava Kvapila, muzeum Josefa Dobrovského, kino, lidová knihovna a klubovny. V současnosti je zde umístněna expozice o rodu Černínů, muzeum Josefa Dobrovského a Jaroslava Kvapila.   Dispozice zámku                             Chudenický zámek je jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se nám dochoval Andělský pokoj s Černou kuchyní nad branou. Exteriér zámku není pro návštěvníky obzvlášť lákavý. Velmi hodnotné jsou však interiéry a expozice. Zámek je obklopen parkem, proslavený hlavně Americkou zahradou, která je evropským unikátem. Tipy na výlet V Chudenicích lze kromě barokního zámku navštívit také místní sakrální dominantu, gotický farní kostel sv. Jana Křtitele. Milovníci rozhleden si určitě nenechají ujít výstup k vyhlídkové věži zvané Bolfánek. Zajímavostí je, že věž je pozůstatkem kostela svatého Wofganga. V okolí lze navštívit také vodní gotický hrad Švihov, zříceninu hradu Kokšín, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Sídliště Čimice bylo postaveno podle projektu B. Stuchlého v letech 1976 – 1986. Jeho kapacita je 2099 bytů pro 7000 lidí.

Přehořovský židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od obce na okraji lesa. Z přehořova je potřeba se vydat po značené turistické cestě. Po chvilku cesta opustí silnici, na okraji lesa je pak nutno odbočit z cesty vlevo a držet se okraje lesa. Po asi cca 500 m se dojde ke hřbitovu. Dnes již malý a téměř v lese nenápadný hřbitov byl založen někdy před rokem 1723. Hřbitov je poměrně zaplněný, většina náhrobků je stojících, část z nich poničená. Na zhruba 863 m2 se jich nachází cca stovka. Nejstarší z poloviny 19. století. Z ohradní zdi i márnice se dochovaly jen malé zbytky.