První opevnění města vzniklo již s jeho založením kolem roku 1260. Úplně první podoba není známa, dnešní dochované zbytky jsou nejstarší z počátku 14. století. Jako první byla vybudována hlavní hradba zhruba 10-12 m vysoká s parkánovou zdí vytvářející ve spodní části stěnu příkopu, který byl široký až 25 m. Později v 15. století pak byla přistavěna před tímto prvním prstencem hradeb ještě další vnější hradba s půlkruhovými baštami a dalším příkopem. Součástí opevnění byly ještě tři vstupní brány, bohužel ani jedna se nedochovala. V dnešní době můžeme zbytky opevnění najít téměř na celém okruhu. Při ulicích Tyršova a Plzeňské jsou to zbytky hradeb, velká část opevnění s dochovanými baštami najdeme u parku při Jiráskově ulici, v sadech při Komenského ulici zase „okrouhlici“ (okrouhlou hradební věž) a další okrouhlá hradební věž se ukrývá za domy v ohybu ulice Václavská.

Sněžka (1602 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem České republiky. Svoje pojmenování má od roku 1823. Vrchol poskytuje ničím nerušený kruhový výhled. Průměrná teplota je zde 0,2 stupňů Celsia. Vrcholem Sněžky prochází hranice s Polskem. Na skalnatém vrcholu který má přibližně 30 akrů se nachází několik staveb. Na polské straně je to nejstarší stavba kaple sv. Vavřince zbudovaná v letech 1665-1681. A pak polská budova horského hotelu. Původní stavba hotelu zde byla postavena v roce 1850. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena. V roce 1976 byla postavena současná stavba hotelu, ve které se současně nachází meteorologická stanice. Na české straně je to konečná stanice lanovky vedoucí z Pece pod Sněžkou. Do roku 2004 zde stála také Česká bouda postavená v roce 1868 boudařem Blaschkem. Sloužila turistům více jak 120 let až do konce zimní sezony 1989-1990. V květnu 1990 byla na návrh hygienika uzavřena. Dlouho se uvažovalo o její rekonstrukci, až se nakonec hledali peníze na likvidaci zchátralé stavby. To začalo v září 2004. Část materiálu byl odvezen lanovkou a část byla snesena vrtulníkem.V září 1899 vznikla na Sněžce poštovna. V roce 1939 po obsazení německou armádou byla poštovna uzavřena a její provoz nepokračoval ani po druhé světové válce. Až v roce 1995 obnovila poštovní služby bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Ta pro tento účel opravila bývalý kiosek s občerstvením. V roce 2005 byla započata výstavba nové poštovny. Dřevěná konstrukce je zpevněná proti větru vnitřními ocelovými táhly. Plášť je ze zdvojeného skla, vnější okenice se dají otevírat a zavírat a jejich vhodnou manipulací se dokáže bránit poryvům větru a zároveň maximálně využít tepla paprsků slunce. Přístup na střechu poštovny zajišťuje točité vnější schodiště.

Koryčanský židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko jeho centrálního náměstí. Založen byl patrně v první polovině 17. století a poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Na jeho nepravidelné ploše o délce cca 100 m a šířce 40 m se nachází dnes přibližně 200 náhrobků, různě roztroušených po celé jeho ploše. Nejstarší dochovaný pochází z roku 1674. Většina náhrobků je z pískovce nebo žuly, méně pak jich je vápencových nebo mramorových. Náhrobky jsou nezvykle namixovány a tak se novější nacházejí mezi staršími. V jihozápadním rohu se nacházela márnice, po které zbyly již jen stopy. Hřbitov je volně přístupný, původně jej obklopovala zeď asi 120 cm vysoká, která se dnes dochovala částečně jen v jižní části na severní zcela chybí. Ke hřbitovu vede od hlavní silnice v blízkosti základní školy ulice Cihelny. Na jejím konci u posledního domku jsou pak vpravo železné schůdky.

Regionální muzeum v Teplicích sídlí v budově zámku v centru města Teplice. Teplický zámek byl původně založen jako ženský benediktinský klášter v polovině 12. století královnou Juditou. Roku 1278 byl vypleněn německými vojsky. Za husitských válek byl poničen a po nich definitivně opuštěn řeholnicemi. Za Johanky z Rožmitálu byl přebudován na světskou tvrz dále rozšiřovanou dalšími vlastníky – Volfem z Vřesovic a Vchynskými na zámek. V letech 1634 - 1945 byl zámek v držení Clary-Aldringenů. Zásadní přestavby probíhaly v polovině 18. století a po požáru města v letech 1794 – 1806 (společně se zámeckým kostelem a zahradou), kdy zámek získal dnešní klasicistní podobu. Roku 1789 bylo přistavěno k západnímu baroknímu křídlu klasicistní divadélko. Jižní křídlo zámeckého komplexu je pozůstatkem původních klášterních budov. Vedle stálých expozic na zámku můžete navštívit řadu zajímavých výstav.   PROHLÍDKOVÉ OKRUHY NA TEPLICKÉM ZÁMKU Trasa A – začátek prohlídky v 10.00 a ve 14.00 hodin - Expozice keramiky a porcelánu, zámeckých interiérů, historických hodin, umění 14. - 18. století a archeologická, mineralogická a zoologická expozice Trasa B – začátek prohlídky v 11.00 a v 15.00 hodin -Expozice umění 14. - 18. století, historických hodin, zámeckých interiérů, lázeňství a numismatický kabinet Trasa C – začátek prohlídky ve 13.00 a v 16.00 hodin - Parohová chodba, Rokokový sál, expozice historických hodin, umění 14. - 18. století a archeologická, mineralogická a zoologická expozice Trasa D - sobota a neděle 10.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hodin - Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích – expozice v unikátně dochovaných románských interiérech kláštera