Historie hradu Hrad, jehož úkolem bylo střežit obchodní stezku do Žitavy založili v průběhu prvé poloviny 14. století páni z Biberštejna. Roku 1433 byl hrad dobyt husitským hejtmanem Čapkem ze Sán a později kolem roku 1467 se jej na krátko zmocnili pánové z Donína. Na počátku 16. století byl Hamrštejn se zdejším panstvím připojen k Frýdlantu. Neobývaný Hamrštejn byl ponechán svému osudu a zpustl. Čas a povětří hlodalo na jeho zbytcích a kus po kusu spádaval ze strmého hradiště. Asi největší sesutí hradu se událo 9.9.1882. Tehdy se sesul velký kus hradby a s rachotem, který trval asi 5 minut, spadl po velkých či menších kusech ze strmé stráně. Přesto se do dnešní doby dochovala docela významná část hradu. Dispozice hradu Pro stavbu hradu byla vybrána skalnatá homole, z níž vystupují dva vrcholy. Na obou těchto vrcholech vznikly věže netypických půdorysů. Menší nepravidlně okrouhlá a větší čtyřúhelná se zaoblenými rohy, která byla zároveň obytnou věží. K obvodové hradbě mezi oběma vrcholy byla přiložena větší dřevená obytná stavba. Do dnešní doby se zachovaly zbytky věží, nejvíce té větší obytné, a zbytky obvodové hradby. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete na kamenný útvar Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály, zříceninu hradu Roimund nebo navštívit zříceninu hradu Starý Falkenbur a zříceninu hradu Grabštejn. U obce Chrastava najdete repliku venkovského velmožského sídla - Curia Vítkov. Ubytovat se můžete v Liberci.

Přibližně kilometr severně od centra Nepomuku, při silnici do obce Klášter můžeme vidět na levé straně most zvaný „Červený“.Jeho jméno je prý odvozeno od bitvy z roku 1450, které se někde v tomto prostoru udála. Setkalo se zde vojsko Jednoty Strakonické s Jednotou poděbradskou (příznivci Jiřího z Poděbrad). Bitva to byla prý tak ukrutná, že most v těchto místech se zbarvil do ruda. Je to ale jen legenda, tento současný most, tuto událost zažít nemohl, byl vystavěn v 70. letech 17. století. I tak ale svoji současnou barvou po rekonstrukci, dělá čest svému jménu.

Dřevěný kostelík pocházející z konce 17. století nebyl postaven zde v Kunčicích, ale v podkarpatské obci Hliňanka. Z této obce jej zakoupil pane Šebela ředitel Báňské a hutní společnosti v Ostravě. Údejně za něj zaplatil zhruba 24.000 Kč, ale šlo spíše o účat za dopravu rozloženého kostelíka. Tady v Kunčicích byl opět složen, drobně opraven a zprovozněn kolem roku 1931. Jako první obřad se zde konala svatba Šebelovy dcery s hrabětem Larischem. V 80. letech 20. století prošel kostelík náročnou opravou, při které byl navíc zvednut a opatřen podezdívkou. Dřevěný kostelík s krytým ochozem má tři nejstejně velké věže, které označují tři původně oddělené části. Původní kněžiště dnes slouží jako sakristie, loď má téměř čtvercový půdorys s pyramidální dřevěnou klenbou. Naproti kruchtě se nachází bohatě vyřezávaný ikonostas.

Mozaiku vytvořila M. Foesterová podle kartónuv K. svolinského z roku 1939.