Nebozízek patří mezi nejznámější pražské restaurace. Leží nedaleko stejnojmenné zastávky Petřínské lanovky. Je příjemným zastavením při procházce po Petříně. Lokalita poskytuje kouzelné pohledy na Prahu. Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a další. Po vyhlídkové cestě lze od Nebozízku pokračovat k Lobkovické zahradě, k zahradě Kinských, nebo využít lanové dráhy a nechat se vyvézt na vrchol Petřína k rozhledně.

Rozhledna Štěpánka stojící na vrchu Hvězda (958 m) u Příchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbu u nás. Krása se nedá měřit, ale prvenství, které můžeme této krásné rozhledně s určitostí přiřknout, je skutečnost, že se jedná o nejstarší rozhlednu Jizerských hor. Dlužno podotknout, že má velmi zajímavou historii. Novogotická kráska Počátky její stavby spadají do roku 1847. Tehdy se začala stavět silnice z Liberce do Krkonoš. Dohlédnout na stavbu přijel zemský místodržící arcivévoda Štěpán. Nádherný výhled z Hvězdy ho nadchnul a jeho hostitel, majitel panství kníže Kamil Rohan, se rozhodl kopec přejmenovat na Štěpánovu výšinu. A dokonce učinil rozhodnutí, že vrchol ozdobí kamennou vyhlídkovou věží. Se stavbou rozhledny se začalo bezprostředně po arcivévodově odjezdu. Základní kámen byl položen 27. července 1847. Když stavba vyrostla do výše 6 metrů, dal kníže Rohan pokyn stavební práce zastavit. Pověst praví, že knížeti předpověděla stará cikánka smrt v tom roce, kdy bude rozhledna dostavěna. Důvod byl ovšem jak to tak bývá pragmatičtější. Arcivévoda Štěpán odešel v bouřlivých revolučních letech do Uher a kníže Rohan usoudil, že vynakládání prostředků na oslavu někoho kdo ztrácí politický vliv je zbytečné. Celých 41 let stálo na Hvězdě torzo, které navštěvovali turisté především kvůli východům slunce. Na stavu nedokončené věže se negativně promítly nejenom povětrnostní vlivy, ale i návštěvy vandalů. A právě když 20. května 1888 část padajícího zdiva jednoho z nich usmrtila, daly se věci do pohybu. A věštba nelhala Kníže v tom roce svolil k prodeji pozemku s torzem rozhledny kořenovské sekci Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Podle plánů libereckého profesora Brausenwettera byla původní kamenná pseudogotická dolní část doplněna o štíhlou cihlovou osmibokou věž o celkové výšce 24 metrů. Slavnostního otevření 14. srpna 1892 se zúčastnilo na osm tisíc lidí. Kníže Rohan mezi nimi ovšem nebyl. Věštba nelhala. Kníže Rohan po dokončení stavby opravdu zemřel. Vzhledem k tomu, že mu bylo 91 let lze z jeho smrti vinit rozhlednu opravdu těžko. Štěpánka se vždy těšila velkému zájmu turistů. Od roku 1956 byla na jejím vrcholu umístěna vyhlídková nástavba a o 7 let později bylo architektonicky unikátní dílo zapsáno do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Rozhledna měla několik názvů: užívalo se Hvězda, německy Buchstein, Stephansruh, Polsky Prichowitz a dnes ji místní neřeknou jinak než Štěpánka. Když vyšlapete jejích 81 schodů, dostanete se do výšky 21 metrů, odkud spatříte vrcholky Jizerských hor, Krkonoš, Lužických hor, Českého Středohoří, Bezděz, Říp a Kozákov. Štěpánce patří ještě jedno nej, které nelze zpochybnit. Od položení základního kamene k otevření stavby uplynulo 45 let, je tedy nejdéle budovanou rozhlednou na našem území.   Výhled sever: Jizerské hory - Černá hora a Smrk východ: Krkonoše - Sněžka jih: Černá studnice s rozhlednou, Zvičina, Kozákov, Tábor západ: Ještěd, Lužické hory Popis cesty Rozhledna stojí na kopci Hvězda, asi 4 kilometry na východ od Tanvaldu. Po silnici dojedeme na začátek Kořenova, kde odbočíme na Příchovice. Po dvou kilometrech v Příchovcích odbočíme u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku, až dojedeme k chatě Hvězda, kde se dá parkovat.  Odtud se vydáme po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 metrů. 

Severovýchodně od centra města Brna byla nedaleko obce Soběšice na vrcholu Strom (404 m.n.m.) v roce 2008 postavena nová ocelová rozhledna. Má montovanou, šroubovanou konstrukci se čtyřmi rohovými sloupy a jedním strředovým, který nese vřetenové schodiště. Rozhledna je vysoká 19,10 m, při čemž prostřední plošina se nachází ve výšce 8 m a horní pak v 16 m, na kterou vede 90 schodů. Slavnostně byla otevřena 1.5.2008 a přístup na ni je volný. Náklady na stavbu rozhledny dosáhly přibližně 1,6 mil. korun. Stavbu rozhledny iniciovala Soběšická garda, neboť vrchol Strom u Soběšic byl již v roce 1759 vybrán jako nejsevernější místo trigonometrické sítě zakládané v oblasti vídeňského poledníku. Základním bodem se stala kopule jezuitské kaple sv. Kříže, která byla v roce 1784 zbořena. Dnes ji připomíná malý památník pod jehož kamenem je osazen stabilizační kámen vůbec prvního trigonometrického bodu na dnešním území ČR. Následně chce občanská iniciativa Soběšická garda upravit okolí a pokusit se vykopat a vyčistit základy zbořené kaple sv. Kříže.

Na severní straně dnešního Husova náměstí stávaly masné krámy. Na konci 13. století tu bylo 12 masných krámů, ve druhé polovině 16. století již 28 masných krámů. Dnes zde najdeme bývalou nekrytou uličku se vstupní bránou ve které je zasezen znak řeznického cechu.