Na zříceninu hradu Zbirohy poutníku následuj 2 km dlouhou modrou turistickou značku vedoucí z vlakového nádraží v Malé Skále. Hrad, ten kdysi pevný, stával vysoko nad zákrutou řeky Jizery. Historie hradu Hrad byl založen ve druhé polovině 14. století rodem Vartemberků. Život hradu však neměl dlouhého trvání. Poprvé byl dobyt královským vojskem roku 1390, kdy jej vlastnil odbojný šlechtic Markvart z Vartemberka, který porušoval zemský mír. Následně hrad připadl královské koruně a nemáme o něm mnoho zpráv. V průběhu husitských bouří hrad vlastnil Ota z Bergova, pán na nedalekých Troskách. Když husitské nepokoje utichly, zmocnili se hradu lapkové, a protože svými výboji ohrožovali přilehlou krajinu, byl hrad okolními pány roku 1442 (nebo 1447) dobyt a definitivně pobořen. Roku 1458 se již připomíná jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu plně využila příznivý terén. Hradní jádro tvořil především podsklepený palác tvaru písmene L. Před hradním jádrem stála, na skále oddělené od hradního jádra příkopem, věž, dnes zvaná Kazatelnice, která byla pravděpodobně obytná. Hrad Zbirohy byl stavěn v souladu s dobovými tendencemi již jako pohodlné komfortní sídlo, které však muselo být v důsledku dobytí roku 1390 dodatečně více opevněno. Do dnešních dnů se nám dochovaly trosky paláce (včetně sklepů) a opevnění jádra, na nádvoří před palácem je vyzděná cisterna a zbytky věže Kazatelny. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko Malé Skály najdete zříceninu hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Vranov - Pantheon, sklaní hrad Drábovna nebo zámek Malá Skála. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Rozhlédnout po okolí se můžete z rozhledny na Kopanině.   Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově. M.K.

Nedaleko centra města Hluboká nad Vltavou, při břehu Munického rybníka se rozkládá menší židovský hřbitov. Byl založen někdy kolem poloviny 18. století a později v polovině následujícího po úpravách břehu, rozšířen na dnešní plochu 1.275 m2. Na hřbitově ohrazeném zdí se nachází něco okolo 190 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází zřejmě z období založení (1750) a nejmladší je z roku 1941.

Pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na centrálním městském náměstí Starosty Pavla. Pseudorománská trojlodní bazilika byla vystavěna na místě starší svatyně na konci 19. století. Má polokruhově zakončené kněžiště a nad vstupem hranolovou věž s jehlancovou střechou. Stropy všech tří lodí kryje dřevěný kazetový strop. V interiéru pak stojí za zmínku cínová křtitelnice (1689) a náhrobník J. Žďárského z červeného mramoru (1574).

Renesanční zámek Moravský Krumlov se nachází v jižní části stejnojmenného moravského města. Historie zámku Na nejužším místě meandru vytvářeného řekou Rokytnou od jihu kolem Moravského Krumlova stával již v roce 1289 hrad, který náležel rodu pánů z Obřan. Zakládací listina z roku 1279 hovoří o Heraltu a Vojslavu z Obřan, purkrabím krumlovského hradu. Záhy po vymření rodu roku 1312 přešlo zboží na pány z Lipé, kteří jej však v roce 1369 prodali pánům z Kravař. Ti nechali krumlovské panství přebudovat na honosné středověké sídlo. Byla vystavěna velká hranolová věž a rozšířen hradní palác. Hrad byl zpevněn nejen předhradím, ale i vodními příkopy na západní a východní straně. Po vymření krumlovské větve rodu a následné krátké vládě pánů z Cimburka, se Moravský Krumlov stává roku 1447 majetkem Perolda z Lipé. Dokladem o prodeji panství je i významný zápis v zemských deskách. Počátkem 16. století se započalo s přestavbou hradu na renesanční zámek. Autorem návrhů je pravděpodobně arch. Leonardo Garda da Bisono. Během těchto úprav dostal zámek prakticky dnešní podobu. Podoba zámku Byla vybudována čtyřboká renesanční stavba s dvorem uprostřed, jíž byl vlastně obestavěn někdejší hrad. Jeho hlavní jádro tvoří dnes jižní křídlo zámku. Na jižní straně vjezdu se vypíná hranolová hlavní zámecká věž. Vlastní dvůr je zdoben na třech stranách a ve třech podlažích charakteristickými arkádami. Reliéfní výzdoba na pilířích a kartuších zaznamenává střídání toskánského, jónského a korintského slohu podle jednotlivých podlaží. Druhé poschodí je ozdobeno erby pánů z Lipé a rodů s nimi spřízněných. Ojedinělou zajímavostí je nástup do prvního patra zvláštním schodišťovým arkádovým dvorem. Tato architektonická zvláštnost pochází z Janova, které majitel osobně navštívil. S rytířským sálem sousedí zámecká kaple. Mnohé ze zámeckých sálů prozrazují dodnes své specifické určení. V 90. letech 16. století byla na severní straně postavena jednoposchoďová budova se slunečními hodinami.     Slavní lékaři na zámku V roce 1536 byl do Moravského Krumlova povolán basilejský univerzitní profesor lékařství Paracelsus. Jeho úkolem bylo léčení Jana z Lipé. Lékař, vlastním jménem Philippus Areolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, proslul v dějinách lékařství především jako jeden ze zakladatelů lékařské chemie. V Moravském Krumlově pobyl téměř dva roky, po nevydařeném pokusu o vyléčení svého klienta, obávaje se trestu, potají zmizel. Jeho pobyt připomíná tzv. Paracelsova síň na zámku. V roce 1571 zavítal do Krumlova jiný proslulý lékař Johannes Crato z Kraftheimu. Crato léčil Čeňka z Lipé, byl také osobním lékařem císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a později ještě Rudolfa II. V majetku pánů z Lipé zůstalo pak krumlovské panství až do pobělohorské konfiskace. Po bitvě na Bílé hoře postoupil císař panství valtické větvi rodu Lichtenštejnů. V 18. století byly na zámku provedeny poslední rozsáhlejší úpravy, které se týkaly zámeckého areálu i jeho okolí. Za úpravami stála kněžna Marie Eleonora Lichtenštejnové. Současně byl zasypán zámecký příkop, překlenuta cesta k pivovaru a západně od zámku založen anglický park, podstatně zvětšený až v roce 1910. Z kněžniny iniciativy byla také vybudována při krumlovském farním kostele rodinná hrobka krumlovské větve Lichtenštejnů. Po Lichtenštejnech se zámku těsně před 1. světovou válkou ujal rod Kinských, po roce 1945 se stal majetkem státu. Dnes je zámek v rukou Incheba Bratislava/Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově.    Zámek dnes   Zámek je obklopen rozsáhlým parkem. Zámek je známý i pro svůj spor o dvacet pláten monumentálního obrazového cyklu Alfonse Muchy Slovanská epopej - výjevy z dějin slovanských národů, který na zámku byl dlouhou dobu vystavován. Dnes byl bohužel přesunut do Prahy. Na zámku dnes najdete pamětní síň lékaře středověku Paracelsa. Expozici doplňuje výstava poštovních známek Klubu filatelistů A. Muchy v Brně, síň dr. Odstrčila, nábytek, plakáty A. Muchy. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zámek Ivančice, renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Oslavany, zříceninu hradu Levnov, zříceninu hradu Rabštejn u Dukovan, zříceninu Sedleckého hradu, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu hradu Kraví Hora, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit můžete také na rozhlednu Babylon nebo na rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete hned v Moravském Krumlově.