Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Je vystavěn na kopci nad městečkem Lipnice nad Sázavou v kraji Vysočina. Dokonalá pevnost Lipnický hrad byl založen kolem roku 1310, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Tehdy byla okolní krajina jen málo kolonizovaná, ale Lichtenburkové zde měli u Německého Brodu stříbrné doly, a proto potřebovali vystavět hrad jako sídelní rezidenci a zároveň vojenskou oporu v oblasti. Už od svého založení udivoval svou velkolepostí, která odrážela moc a bohatství jeho majitelů, ale zároveň byl i dokonalou pevností. Hrad v Lipnici se stal kolem roku 1319 zástavou v boji o moc mezi králem Janem Lucemburským a českými šlechtici, z nichž nejvýznamnější byli právě Ronovci. Jejich vůdcem byl Jindřich z Lipé, který se nejdříve zástavou hradu vykoupil z králova zajetí, aby jej obratem získal zpět výměnou za Žitavsko. Poté co zchudl dostala se Lipnice do majetku královské koruny. Časté střídání majitelů Na konci 14. století koupil hrad Vilém z Landštejna. Na hradě byla založena kolegiátní kapitula - významná a na šlechtických hradech zcela neobvyklá církevní instituce. V hradní kapli sv. Vavřince byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. To už Lipnici vlastnil Čeněk z Vartenberka, nejvyšší pražský purkrabí a přívrženec husitů. Po Čeňkově smrti hrad spravoval hejtman Táborské jednoty Jan Smil z Křemže. Po něm hrad nakrátko vlastnil Oldřich z Rožmberku. Po něm se na více než sto let stali majiteli Trčkové z Lípy. Za jejich vlády byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za dalších majitelů hrabat z Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. V posledních letech třicetileté války se hrad stal výchozí pozicí Švédů pro nájezdy do východních a jižních Čech. Švédové odešli až po uzavření vestfálského míru roku 1648 a nechali Lipnici zpustošenou. V té době vlastnil hrad burgundský šlechtic Matouš Verner. Sice se snažil o nutné opravy, ale postupný úpadek již nezastavil. Marná snaha byla i dalších majitelů Trauttsmandorffů. Hrad, jenž je dominantou Posázaví, sloužil v té době pouze jako sídlo správy panského velkostatku. Byly zde kanceláře a sklady. To platilo do roku 1869 kdy zde vypukl ničivý požár a hrad se poté začal měnit ve zříceninu. Ve 20. století, kdy je majetkem státu, proběhly rekonstrukční práce. Mnoho lákadel pro návštěvníky Pro návštěvníky je přístupný celý hradní areál. Počátky hradu připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. K ní je připojen dvoupatrový Trčkovský palác, kaple sv. Vavřince v níž se dochovaly nástěnné gotické malby ze 14. století. Na severní straně je mohutný Turnovský palác. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Celý areál je obklopen zbytky hradeb. Na hradě je stálá archeologická expozice a galerie moderního výtvarného umění. Na návštěvníky kromě prohlídky hradu čeká velmi bohatý kulturní program. Součástí prohlídky jsou jedinečné výhledy do okolní krajiny, zejména z ochozu věže Samson. Bloudění členitou hradní architekturou je nezapomenutelným zážitkem pro malé i velké.  S orientací návštěvníkům pomůže tištěný průvodce, vstupní výklad a informační tabule umístěné na prohlídkové trase. Jaroslav Hašek v Lipnici Lipnice nad Sázavou je známým místem, které je spojováno se jménem Jaroslava Haška, jež zde pobýval. Lze navštívit expozici uvnitř jeho rodného domu. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete tvrz Melechov, zajímavou zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou nebo hrad Ledeč nad Sázavou. Vystoupit můžete i na rozhlednu Bohdanka. U Humpolce najdete zříceninu hradu Orlík. Ubytovat se můžete přímo v Lipnici nad Sázavou nebo v Humpolci.  

Unikátní geologickou a paleontologickou lokalitu najdeme nad levým břehem Vltavy mezi Hlubočepy a Malou Chuchlí. Barrandovské skály, národní přírodní památka o rozloze 11,5 ha, vyhlášená v roce 1982 představuje úzký pruh strmých skal, jejichž čelní stěny byly zčásti uměle vylámány a upraveny při výstavbě silnice, později i železnice. Od druhé poloviny tu byly také otevřeny lomy. Barrandovské skály rozděluje úzká Černá rokle do dvou celků. Tvoří je prvohorní vyvřeliny, břidlice a vápence. Dobře patrný je geologický profil od svrchního ordoviku přes silur až po nejvyšší část spodního devonu, jeden z nejúplnějších profilů prvohorními horninami na světě. Korálový útes u kapličky je unikátním nalezištěm zkamenělých živočichů, kteří tu žili v teplém devonském moři asi před 400 mil. lety a dosud nebyli popsáni na žádném jiném místě na světě.

Hrad Litice se vypíná na výrazném vrchu obtékaném řekou Orlicí, osm km západně od Žamberka. Bohatá historie v podhůří Orlických hor Hrad byl založen v podhůří Orlických hor koncem 13. stol. za posledních Přemyslovců. Podhůří povodí Divoké i Tiché Orlice osídlil rod Drslaviců, kteří zakládali osady v jihozápadních Čechách a vybudovali také nejstarší hrady na Pardubicku - Litice a Potštejn. První písemná zmínka o Liticích je z roku 1304, kdy jej král Václav II. směnil s Půtou z Potštejna za jiné panství. V roce 1371 bylo panství majetkem pánů z Kunštátu, z něhož pocházel také český král Jiří z Poděbrad, který nechal v letech 1450 - 1468 významně rozšířit opevnění hradu. V následujících obdobích se již význam Litic snižuje. V roce 1495 koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Vilém z Pernštejna získal zároveň i potštejnské panství a všechnu svoji péči přenesl na hrad Potštejn, který se stal i správním střediskem všech pernštejnských statků. To byl počátek chátrání litického hradu. Později se na hradě vystřídalo nemálo pánů, v roce 1562 jej získal Mikuláš z Bubna, v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1809. Mikuláš si sice litický hrad oblíbil, učinil jej svým rodovým sídlem, ale postavil si zároveň pohodlnější zámky, kde častěji pobýval. V roce 1657 se hrad uvádí již jako polorozbořený a v tomto stavu zůstal do konce 19. století, kdy započal s prvními opravami hradu Oskar Parish. V majetku rodu Parishů zůstal hrad do roku 1948. Částečné zajištění a konzervování zřícenin bylo prováděno v letech 1933–35, kdy bylo také upravováno vyhlídkové patro věže. Pravý středověk Dnes je hrad Litice dílem přestavby Jiřího z Poděbrad z roku 1468, jak nám sděluje nápis na vstupní bráně. Jeho dvoupalácová dispozice s úzkými bočními křídly, které jsou přistavěny k obvodním zdem uzavírajícím vnitřní prostor pravoúhlého nádvoří ve svém středu, opouští vzhled středověkého hradu a připomíná spíše pozdější typ renesančního zámku. Z dolního hradu je zčásti zachována vstupní brána. Na průčelí věže s branou, na níž byl kdysi zavěšen padací most, jsou osazeny plastické pískovcové reliéfy. Na pravé straně je velká pravoúhlá deska, kde jsou vytesány čtyři znaky český, moravský, lužický a kunštátský a český nápis: „Tato věž dělána za nejjasnějšího krále Jiřího, českého krále, markrabí moravského 1468“. Podoba hradu V horním hradě stojí opravený dvoupatrový jižní palác. K jeho severovýchodnímu nároží přiléhá šestipatrová věž, krytá stanovou střechou. Ze severního paláce se zachovala jen severní zeď, boční zdi a příčné zdi uvnitř paláce jsou zachovány jen zčásti. Současná expozice litického hradu nabízí především prohlídku rozsáhlého hradního areálu, dochované vnitřní prostory, ukázku archeologických nálezů z 15. – 17. stol., rytiny okolních hradů, expozice dobových pohlednic a nádherný výhled z hradní věže. Cesta do Litic nad Orlicí Vlakem    Železniční stanice "Litice nad Orlicí" se nachází na železniční trati č. 20 mezi Žamberkem a Doudlebami nad Orlicí. Od stanice je hrad vzdálen asi 1,5 km.  Autobusem   Autobus v okolí jezdí velmi zřídka, a proto je hrad touto cestou téměř nedostupný. Vyhledat však lze spojení na autobusové zastávky "Záchlumí Litice konečná" (asi 0,5 km od hradu) nebo "Záchlumí Litice Montostav" (asi 1 km od hradu). Autem    Příjezd automobilem je ze silnice č. 11 směrem od Vamberka nebo Žamberka do Rybné nad Zdobnicí, kde je odbočka do obce Záchlumí a odtud do obce Litice nad Orlicí.       Parkování je přímo pod hradem vzdálené asi 0,5 km. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí, navštívit zříceninu hradu Potštejn nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku se nachází Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně nebo ve Vamberku.

Vodní nádrž Kružberk se rozkládá v údolí řeky Moravice, západně od obce Kružberk.Předpokladem k výstavbě přehrady byly katastrofální povodně na počátku 20. století. O něco později bylo navrženo 16 přehrad. Stavební práce na přehradě však začaly až po druhé světové válce v letech 1948-1949, ukončeny byly v roce 1955. Účelem přehrady je ochrana před povodněmi, zásobárna pitné vody pro Ostravsko, zlepšování průtoku v řece Moravici a výroba elektrické energie. Oblouková hráz je dlouhá 285 m a vysoká 40 m. K její výstavbě bylo spotřebováno téměř 25,5 tuny cementu. Vytváří vodní nádrž o ploše 286,70 ha, v níž je koupání zakázáno, povolen je pouze rybolov. Přes hráz vede silniční komunikace. Na kružberské nádrži se natáčel seriál „Velké sedlo“. Přitom byl přítomen stavitel nádrže Ing. Dr. Jan Čermák.