Historie hradu První písemné zprávy o středověké stavbě pocházejí z druhé poloviny 14. století, ale hrad vznikl patrně již dříve. V letech 1369-90 se jako majitelé připomínají Volkéř a Olbram z Hrádku, následně pak Břekovci. V roce 1441 byl hrad napaden a obléhán táborskými. Při bojích Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad poškozen a roku 1541 je označován jako pustý. Do hradu se původně vcházelo předsunutou čtyřhrannou bránou, další pak byla v příčné hradbě. Na nejvyšším místě stávala ohrazená věž. Za ní se pak nacházelo protáhlé nádvoří, které z obou stran lemovaly stavby. Dnes zde najdeme jen zbytky zdiva obytné věže, první i druhé brány a obdélné palácové budovy. Hradní areál zříceniny je volně přístupný. Legendy o pokladu Hrad byl rozbořen pravděpodobně nejen „zubem času“, ale také hledači pokladů. O tom vypráví také jedna legenda. Podle ní se jednomu občanu radíčskému zdálo, že jsou ve sklepením hradu stříbrné sochy 12 apoštolů v životní velikosti a ty jsou střeženy železnými draky. Svůj sen vypravoval sousedům a to se nakonec doneslo vrchnosti. Ta přivolala havíře z Jílového, aby na hradě pátrali. Ti několik dní pilně hledali, ale jednou beze stopy zmizeli. Lidé tvrdili, že je odnesl čert, jelikož se jim zachtělo jeho pokladů. Někteří ale měli za to, že buď peníze nebo něco jiného cenného našli a s tím se potají vytratili. Jiná pověst vypráví, že jeden mlynář z Líšnice, když se vracel jednou v noci domů, zahlédl na hradě poblíž ruin hořet modravý plamínek, ozařující hromadu zlaťáků. Jako moudrý a zkušený věděl, že musí tiše pokleknout a pravou rukou mlčky shrábnout poklad do rozepnuté košile. Náhle se však ozval šramot a za sebou uviděl černého psa s ohnivou tlamou. Lekl se a poklad upustil. V tom se pes i s pokladem propadly do země. Jediné dvě mince, které svíral v ruce, mu z pokladu zůstaly. V nedalekém okolí můžete navštívit například zámek Radíč, zříceninu hradu Ostromeč nebo třeba rozhlednu Drahoušek nad Osečanami. Ubytování naleznete například ve městě Sedlčany nebo na břehu Slapské přehrady v obci Nová Živohošť.

Další z mnoha rozhleden „nové doby“ stojí od roku 2003 na úpatí vrchu Hodětín, u obce Petrovice, okres Příbram. Díky svému unikátnímu a jedinečnému provedení je Kuníček, jak se také vrchu a rozhledně říká, jednou z nejhezčích moderních věží. Postavili ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž nestojí na samém vrcholu, ale kvůli nedohodě s majiteli pozemku pod ním. Jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci tvaru čtyřbokého komolého jehlanu s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9metrů a druhá ve výšce 36metrů. Stavba, jež nabízí výhledy na Sedlčansko, Táborsko a Příbramsko, přišla na 16 miliónů korun a je přístupná během otvíracích hodin.

Kostel sv. Josefa byl vysvěcen v listopadu roku 1810. Byl postaven na místě původního hradu Friedeberg, který byl z velké části zničen Švédy v první polovině 17. století. Staré hradní zbytky až na věž byly strženy a uvolnily tak místo kostelní lodi. Jediné co hmotné z hradu zbylo byla věž, v jejímž přízemí byl prolámán prostor pro předsíň kostela. Pozemek bývalého hradu a stavební materiál věnoval vratislavský arcibiskup Joseph Christian von Hohenlohe. Dalším donátorem byl mlynář Franz Meisel z Vápenné, který odkázal 1.100 zlatých. V letech 1903 a 1904 proběhla velká rekonstrukce kostela, musely být znovu ukotveny zdi, které se začaly odklánět od středověké věže. Tyto úpravy jsou i dnes v exteriéru patrny. V létě 1904 byl celý interiér kostela nově vyzdoben vidnavským malířem Aloisem Bauchem. Ve 30. letech 20. století byly pro kostel pořízeny dvě nové okenní vitráže. Ve věžní nástavbě se původně nacházely tři zvony, dnes jsou zde dva. Jeden z roku 1826 (Panny Marie) a druhý měnší zřejmě z roku 1923. Ve věži pod zvonicí se nachází zajímavý hodinový stroj z roku 1920 vyrobený firmou R.Thöndela.

Vodní zámek Červená Lhota je jedním z nejznámějších a nejromantičtějších renesančních zámků v Čechách. Je postaven na skalnatém ostrůvku v rybníčku ve stejnojmenné vsi 8 km severně od Kardašovy Řečice. Vypadá jako z pohádky. Také zde bylo několik pohádek natočeno. Pohádkový zámek Zámek stojí na ostrůvku, který je ze všech stran obklopen vodami rybníka a s okolním světem je spojen kamenným obloukovým mostem z roku 1622. Původně zde byl ovšem pouze most dřevěný, padací, to ale zámek ještě nebyl zámkem, nýbrž tvrzí a jmenoval se pouze Lhota. Někdy ve 13. století totiž postavil neznámý stavebník v lesnaté krajině s četnými rybníky na skalnatém ostrohu tvrz, která byla v 16. století přestavěna do dnešní zámecké podoby. V 17. století byl zámek upraven barokně. Z tohoto období pochází také jeho název, Červená Lhota, dříve Nová. Své nové jméno získal zámek zřejmě podle barvy zámeckého zdiva či nové střešní krytiny. V průběhu staletí se zde vystřídala celá řada majitelů. Posledními majiteli zámku se stali Schönburgové, kteří změnili vnější i vnitřní podobu budovy do novogotického stylu. Úpravy v letech 1903 až 1912 ji však znovu přiblížily původní renesanci. Zámek dostal novorenesanční obloučkovité štíty, které zdobily všechna boční průčelí, a které jsou tak charakteristické pro jeho dnešní vzhled. Stavebníci tvrze, později zámku, využili doslova každý metr plochy, který měli k dispozici. Čtyři patrová zámecká křídla, která obklopují malé nádvoří, zabírají prakticky celý skalnatý ostrůvek, jedno z nároží dokonce vyrůstá přímo z vody. Bohaté jsou i zámecké interiéry. V malém parku, který se nachází na břehu rybníka stojí kaple s panskou hrobkou posledních majitelů. Zámek Červená Lhota si můžeme prohlédnout ze všech stran. Kolem rybníka, ve kterém stojí, totiž vede asi kilometr dlouhý vycházkový okruh po parkově upraveném břehu. Milovníci romantiky jistě využijí možnost zapůjčení lodiček k projížďce po zámeckém rybníku. A jak už bylo řečeno v úvodu, Červená Lhota drží prim v počtu pohádek a filmů zde natočených, jako např. Zlatovláska, O zatoulané princezně, O kráse a štěstí či Princezna na hrášku. V nedalekém okolí můžete navštívit hned další dva zámky - barokní zámek Dírná a barokní zámek Pluhův Žďár. Ubytovat se můžete přímo v Kardašově Řečici.