Alegorie čtyř pražských fakult zdobí podstavec pomníku Karla IV. na Křížovnickém náměstí. Pomník byl zhotoven ve slévárnách D.J.Burgschmidta v Norinberku podle modelu drážďanského sochaře A.Hähnela . Pomník nechala zhotovit pražská univerzita u příležitosti pětistého výročí jejího založení. Pomník byl odhalen v roce 1849.

Liberňský most přes Vltavu. Libeňský most přes Vltavu a Libeňský ostrov spojuje Libeň s Holešovicemi.Byl vybudován na místě provizorního dřevěného mostu z roku 1903 v letech 1924 – 1928. Provedení Libeňského mostu. Most je betonový, obloukové konstrukce. Na holešovické straně má pět kleneb o rozpětí 28 – 42,8 m a na libeňské jednu o rozpětí 48 m. Most je dlouhý 780 m a 21 m široký. Je určen pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Spojuje s oběma břehy také Libeňský ostrov. Název Libeňského mostu. Až do roku 1938 se nazýval Baxův most, po českém politikovi JUDr. Karlu Baxovi. V roce 1940 byl přejmenován na Libeňský most, v roce 1945 opět na Baxův most. V letech 1952 – 1962 se jmenoval Stalingradský most a v roce 1962 byl přejmenován opět na současný název Libeňský most.  

Kousek od Masarykova náměstí při západním okraji centra stojí děkanský kostel sv. Bartoloměje. Jako gotický byl vystavěn na počátku 14. století (původně zasvěcený Panně Marii). V 16. století renesančně přestavěn a ozdoben sgrafity. Po požáru roku 1646 byl barokně přestavěn a rozšířen. Trojlodní kostel má presbytář osazen opěráky. Hlavní loď má valenou klenbu s lunetami, jižní a část severní lodi kraje gotická žebrová klenba, zbylá barokní část severní lodi má klenbu valenou. Sakristie i presbytář jsou sklenuty žebrovou klenbou. Třicet metrů vysoká kostelní věž pochází z poloviny 16. století. V interiéru se nacházejí barokní fresky z 18. století. Hlavní raně barokní oltář (1663) s obrazem Nanebevzetí Panny Marie (1681) je osazen sochami sv. Bartoloměje, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Víta a sv. Václava. Kromě toho je k vidění boční oltář sv. Jana Nepomuckého (1768) a cínová křtitelnice (1517). Kostel dodnes slouží bohoslužbám, ochoz věže je přístupný veřejnosti jako vyhlídka na město.

Nedaleko vrchu Špičák nad Oldřichovem v Hájích se kdysi ve středověku patrně tyčil strážní hrad. Bohužel se po něm nedochovaly písemné zmínky a tak se zde podle nálezů tato stavba předpokládá. Na žulovém masivu jsou patrné otvory pro uložení dřevěných trámů a vytesané kapsy. Dnes skalní plošina poskytuje výhled směrem na Frýdlant.