Měšťanský barokní dům, situovaný na náměstí vedle radnice, původně šestiosý patrový dům, novodobé spojení oken, v mázhausu valené klenby. Dům původně ze 16.století, současná podoba z 2.poloviny 18.století, fasáda upravovaná ve 20. století. Muzeum patří pod Krajské muzeum Karlovarského kraje. Stálá expozice dějiny města a okolí, dokumentované archeologickými nálezy, listinami a renesančním Žlutickým kancionálem. Velkoplošný  model bitvy na vrchu Vladaři. Věznice s hrdelním právem útrpným  v mezích zákonů našich předků. Historické sklepení muzea a okruh v městských podzemních chodbách, lapidárium.

Zřícenina hradu Valdek se nachází na okraji vojenského újezdu Brdy. Od hradu ke zřícenině Na ochranu svého rozsáhlého panství postavil staropanský rod Buziců v brdských lesích počátkem 2. poloviny 13. století hrad Valdek. Roku 1263 se po něm psal Oldřich Zajíc purkrabí Pražského hradu, zakladatel prvního augustiniánského kláštera v Čechách, pojmenovaného později Svatá Dobrotivá. Hrad Valdek jím byl vystavěn podle německého vzoru s okrouhlou masivní věží volně stojící za hradební zdí. Po Oldřichově smrti roku 1271 získali jeho synové Oldřich ml. Žebrák a Zdislav hrad Valdek. Významnou postavou rodu byl Oldřichův vnuk Vilém, nejvyšší maršálek a královský podkomoří, ochránce královny Elišky Přemyslovny, nazývaný též „Zajíc srdce udatného“. Z jeho šesti synů zdědil Valdek Oldřich, jenž roku 1344 hrad a panství prodal Běškovcům z Běškovic. Po nich se zde v průběhu 15. století vystřídalo několik vladyckých rodů. V 16. století vlastnil Valdek rod Pešíků z Komárova, který však neměl dostatečné prostředky na údržbu hradu. Václav Pešík jenž zdědil hrad roku 1586 si postavil novou tvrz a z rozpadajícího se hradu se odstěhoval. Navíc mu byl Valdek za účast ve stavovském povstání zabaven. Hradní dispozice Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradním jádrem se rozkládalo poměrně velké předhradí. Dnešní jádro prošlo velkým vývojem. V první části to byl plochostropý patrový sálový palác. Přízemí bylo dodatečně rozděleno na tři místnosti. V nádvorní stěně v prvém patře probíhala chodbička v síle zdiva na obou koncích zakončena arkýřovými prevéty. Dále byl v prvním patře umístěn mohutný krb. Před palácem stojí bergriftová věž o průměru 10 metrů. Pod věží se nacházelo první nádvoří s hospodářskými budovami, do kterého se vstupovalo branou v hradbě z předhradí po mostě přes hluboký příkop. Dnešní stav Do dnešní doby se nejvíce zachovala bergriftová věž, velké zbytky paláce a hradeb. Přestože se hradní zřícenina nachází ve vojenském újezdu je sem v současné době o víkendech a svátcích přístup volný. V okolínaleznete ubytování například v obci Hořovice.  

Fügnerovo náměstí vzniklo v roce 1893 a bylo pojmenováno po českém vlastenci a prvním starostovi tělocvičné organizace Sokol, Jindřichu Fügnerovi. Z východu a ze západu ho ohraničuje magistrála, Sokolská a Legerova ulice. Pod oběma pruhy jsou podchody pro pěší. Převážnou část náměstí vyplňuje parková zeleň.

Pohled z Podhoří (Bohnice).