Nedaleko obce Milínov se v lesích nachází zřícenina hradu Lopata. Lopata je typickým zástupcem hradů, kterých majitelé patřili ve své době k obávaným loupeživým rytířům. Zřícenina si ještě dnes uchovává osobité romantické kouzlo. Historie hradu Lopatská skála byla pro svou výhodnou polohu osídlena již v dávné minulosti, zhruba okolo roku 3000 př. Kr. Hrad Lopata byl založen ve 40. letech 14. století pány z Litic. Jméno hradu postaveného na buližníkovém suku vzniklo pravděpodobně podle tvaru hradní skály a poprvé se v pramenech zmiňuje roku 1377, kdy se majitel hradu Heřman píše z Lopaty. V prosinci 1397 byla Lopata obležena královským hejtmanem Prokopem. Král Václav IV. daroval hrad roku 1401 Maršíkovi z Hrádku jako vděk za pomoc. Po smrti Maršíka byl pánem na Lopatě starší ze synů Jan, který však brzy zemřel. Vládu nad hradem a panstvím po něm převzal bratr Habart, zvaný Lopata z Hrádku. Habart nejen že dál bojoval proti kališníkům, ale s pomocníky loupil a plenil v širokém hradním okolí. Proto husitští vůdci přitáhli 27. října 1432 k Lopatě a začali hrad dobývat za pomoci dělostřelby. Pevný hrad byl ale úspěšně hájen. Obléhání Lopaty se protáhlo až do února 1433, kdy strádající obránci sami hrad v noci zapálili a pokusili se o útěk. Téměř 40 jich bylo pochytáno, ovšem Habartovi se podařilo uniknout a zmizet. Usídlil se v Jižních Čechách a loupil z hradu Husi. Vítězové po ovládnutí Lopaty hrad zbořili, aby se opět nemohl stát opěrným bodem katolíků. Vyhořelý hrad už nebyl pak nikdy obnoven. V písemných pramenech se uvádí ještě v letech 1457 a 1539, již  jako pustý. Podoba hradu Počátkem 80. let 19. století pověřil hrabě Arnošt František z Valdštejna F.X.France, aby začal s výzkumem hradu Lopaty. Při odklizování suti bylo nalezeno mnoho předmětů z období existence hradu. Nejvzácnější nález pochází z přikopu pod hradem, kde byly vykopány zbytky impozantního gotického portálu, který byl s doplněnými kusy znovu postaven na jeho bývalém místě v roce 1888. Portál, v současné době již zbořený, byl vysoký 4 m a šířka ostění činila 180 cm. Hluboko v sutinách zdiva byl objeven neobvyklý keramický pohár, jehož kalich byl vyzdoben čtyřmi reliéfními obličeji. Při výzkumu hradního prostoru byl získán rozsáhlý nálezový materiál. Výzkum měl také významný přínos pro poznání hradního schématu a objasnil jeho někdejší architektonickou podobu. Dole pod hradem jsou patrné ještě další středověké hradby. Jedná se většinou o pozůstatky palebných pozic z doby dobývání hradu. K hospodářství hradu patřila také ještě dnes patrná hráz malého rybníčka. Hrad Lopata byl přes svoji malou rozlohu, velmi dobře zabezpečen a zřejmě nákladně zařízen. Nálezy výtvarně náročně pojatých dlaždic a úlomků oken dokládají, že palác byl na své poměry luxusně zařízenou stavbou, která převyšovala standard běžného šlechtického hradu své doby. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Výběr ubytování najdete jistě v Plzni.

Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Moravy a na jeho vrcholu stojí nejvýše položená rozhledna u nás. Rozhledna na Pradědu je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou. Její předchůdkyně, krásná, kamenná stavba, měla velké ambice, ale proměnila se ve velkou hromadu trosek. Její příběh se začal rodit v průběhu 19. století. Tehdy, v době velkého rozvoje turismu, se vrchol Pradědu stal velmi oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníků. Proto se Moravskoslezský sudetský horský spolek rozhodl na vrcholu Pradědu vybudovat velkolepou rozhlednu, která měla být nejmodernější a největší vyhlídkovou stavbou své doby. Dostatek finančních prostředků byl z veřejných sbírek shromážděn na počátku 20. století a tak mohl být vybrán návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. Habsburská věž, jak jsi autor nazval, vypadala spíše jako středověký hrad. Měla být vysoká 32,5 metru a 14.5 metru široká, s restaurací, pokoji pro hosty a hlavní vyhlídkovou věží. Stavba započala roku 1904 a vlivem nepříznivého klimatu a finančních problémů byla dokončena až v roce 1912. Ovšem při kolaudaci komise nepovolila otevření obytných prostorů. Na vyhlídku se sice mohlo, ale pouze do První světové války, během ní musela být rozhledna uzavřena. V roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. V roce 1926 začala její rekonstrukce, která se protáhla na 8 let, ale problémy s údržbou přetrvaly. Peněz na udržování ubývalo a ta chátrala. Než se v roce 1959 stihlo přistoupit k její rekonstrukci tak se zřítila. Na vrcholu Pradědu tak zůstala jen Poštovní chata s restaurací, která byla postavena počátkem čtyřicátých let, v jejímž patře sídlili meteorologové. Na svoji pokračovatelku si Habsburská věž musela počkat do roku 1980. Rozvoj televizního vysílání si vynutil nutnost stavby televizního vysílače na Pradědu. Architekt Jan Liška jeho stavbu pojal jako víceúčelový objekt, při němž bylo pamatováno také na turisty. Těm měla sloužit restaurace v základně věže a vyhlídkový ochoz v úctyhodné výši 70 metrů. Samotná stavba je vysoká 145 metrů a na vyhlídku vede naštěstí výtah, který lze využít v době provozu restaurace. To je každý den mezi 9 – 18 hodinou. Vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Přestože byl věž dokončena v roce 1980, pro turisty byla zpřístupněna až v polovině 90. let. Od té doby nabízí rozsáhlý kruhový výhled.

Dům naproti Smíchovskému nádraží je jednou z budov, kde v průběhu německé okupace sídlily okupantské jednotky.

Bílá hora (557 m n. n.) je dominantou okolí Kopřivnice. O stavbě rozhledny na jejím vrcholu se uvažovalo již ve dvacátých letech dvacátého století. O výstavbu se snažil Štramberský odbor KČT v čele se starostou MUDr. Adolfem Hrstkou. Podle jejich plánů měla vyrůst na vrcholu Bílé hory kamenná mohyla, jež by byla památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovala co nejlepší rozhled do kraje. Z velkolepých plánů nakonec z finančních důvodů sešlo. Pro rozhlížení z Bílé hory na Beskydy a okolí tak složila řadu let 10 metrů vysoká triangulační věž. Rozhledny se tak Bílá Hora dočkala až na přelomu tisíciletí. V roce 1997 byla myšlenka oživena a začala komplikovaná jednání mezi městy Kopřivnice a Štramberk a firmami Eurotel a Radiomobil. V roce 1999 byla zahájena výstavba a slavnostní uvedení rozhledny do provozu proběhlo 28. dubna 2000. Díky investorům, kteří věž využívají pro přenos mobilního signálu tak vznikla unikátní a nádherná rozhledna, vysoká 43 metrů. Svým tvarem kopíruje strukturu DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů vede 134 železných a 27 betonových točitých schodů, po jejichž zdolání se naskytne nádherný výhled na Beskydy i Jeseníky. Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí, náklady dosáhly výše 12 mil. Kč a další funkcí věže je také šíření televizního signálu.