Stálá expozice:Třípatrový větrný mlýn holandského typu. Expozice tradičního bydlení z 20. let 20. století - Větrné mlýny na Moravě - Mineralogie Moravského krasu - Olomučanská keramika - Historie a vývoj železářství a hornictví - Historie obce Rudice - Jeskynní systém Rudického propadání - Archeologické výzkumy rudického propadání a středověké osady Bystřec v Rakoveckém údolí. Rudická galerie (kulturní dům Rudice). Geopark.

Dienzenhoferovy sady, nazvané po jednom z nejvýznamnějších pražských stavitelů, jsou v místě, kde bývala botanická zahrada. Po jejím přestěhování Na Slupi byl její pozemek rozparcelován. Část byla využita jako veřejná městská zeleň. Dnešní Dienzenhoferovy sady.

Jihomoravské město Mikulov leží v okrese Břeclav asi 50 km jižně od Brna na česko-rakouské hranici. Má kolem 7 700 obyvatel. Toto starobylé město s mnoha pamětihodnostmi se rozkládá v jedinečné oblasti přírodních krás, pohádkových zámků i starobylých hradů a skvělého vína. Je součástí turistické destinace Pálava a Lednicko-valtický areál. Původně zde byla slovanská osada založená v kotlině mezi třemi návršími (Zámecký vrch, Kozí vrch a Svatý kopeček) v podhradí důležitého pomezního hradu z 12. století. První písemné záznamy pocházejí až z roku 1249. V tomto roce získali město darem Lichtenštějnové. Osada byla povýšena na město v roce 1410. Roku 1575 je Mikulov a celé panství předáno rodu Ditrichštejnů, který město vlastnil až do roku 1945. S nástupem renesance se stalo ve druhé polovině 16. století významným centrem manýristické italsko-španělské kultury. Největšího rozmachu dosáhl Mikulov za doby kardinála Františka z Ditrichštejna, kdy se stává centrem Moravy.V tomto období byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Roku 1719 byl zámek po ničivém požáru přestavěn do barokní podoby.Silnou komunitu města tvořili Židé, kteří se ve městě začali usazovat od 14. století. Židovské město patřilo k nejvýznamnějším na Moravě a dokonce zde sídlil i zemský rabín. V 16. století přichází do města hledat útočiště před pronásledováním další významná komunita – sekta novokřtěnců zvaní habáni. Zdatní řemeslníci výrazně přispěli hospodářskému a společenskému vývoji města. Přítomnost obou těchto komunit je dokladem velké tolerantnosti městské vrchnosti. Mikulov byl místem mnoha významných událostí např. zde Marie Terezie přijala v roce 1753 hold moravských stavů či zde roku 1805, po bitvě u Slavkova, podepsal vítězný Napoleon mírovou smlouvu s Rakouskem a nebo v roce 1866 se zde po bitvě u Hradce Králové uskutečnila jednání o rakousko-pruském příměří. Na zámku byl pruský hlavní stan s pruským králem Vilémem I. a Bismarckem.Mikulov si do dnešních dnů udržel pozdně středověkou podobu a návštěvníci zde mohou vidět řadu památek. V dominantě města v barokním zámku dnes sídlí Regionální muzeum s expozicí vinařství a obřím sudem. Z původního hradu se dochovala gotická hranolová městská věž u které stojí barokní kostel sv. Václava. Na náměstí a v okolí je řada malebných renesančních a barokních domů. Pozornost zasluhují také kanovnické domy, radnice, kašna se sochou Pomony či barokní trojiční sloup – sousoší Nejsvětější Trojice. Na náměstí nepřehlédnete renesanční sgrafitový dům U rytířů a Dietrichsteinskou hrobku – původní kostel sv. Anny z roku 1623, později přestavěný na rodinnou hrobku, kde nyní spočívá 45 rakví. Z dalších památek jmenujme barokní piaristické gymnázium, které bylo první svého druhu v českých zemích a také památky, které odkazují na významnou židovskou přítomnost v městě, tedy židovskou čtvrť, synagogu a významný židovský hřbitov. Krásné okolí láká k procházkám či vyjížďkám na kole, místní cyklostezky jsou napojené na rakouské a lze si tedy udělat výlet i do příhraničních vinařských oblastí Rakouska. A už tradičně se zde v září koná vinobraní.

Most legií. Most legií spojuje Malou Stranu se Starým Městem. S oběma břehy také spojuje Střelecký ostrov nad nímž prochází. Most je využíván pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Mostu legií. Klenutý most ze žulových kvádrů byl postaven v letech 1898 – 1901 podle projektu J. Janů, J.Soukupa a A. Balšánka. Uměleckou výzdobu vytvoříli Vilém Amort a Josef Palouš. Plastiky říčních řemesel jsou dílem Gustava Zouly. Most legií má 9 kleneb, je dlouhý 343,5 m a jeho šířka je 16 m. Vozovka je široká 10,36 m. Most prochází nad Střeleckým ostrovem. Původně most nesl jméno Františka I. a to podle původního železného mostu, který v těchto místech stával od roku 1841 do roku 1898, kdy byl zbořen a nesl jméno tohoto rakouského panovníka. Název Mostu legií. V roce 1918 byl most přejmenován na současný název, na Most legií. A to na počest českých a slovenských legionářů, kteří v období první světové války bojovali na území Ruska, Francie a Itálie proti Německu a Rakousku-Uhersku a které výrazně napomohly ke vzniku samostatného československého státu v roce 1918. V části období německé okupace, v letech 194 – 1945 se jmenoval Smetanův. V letech 1960 – 1991 nesl název most 1. máje a to na počet první oslavy svátku práce v Praze, která se odehrála na Střeleckém ostrově, nad nímž se most klene.