Od roku 2005 je možné v Dobřívi navštívit stálou expozici, která je věnována životu a dílu Jindřicha Mošny. Jindřich Mošna byl český divadelní herec, ve své době jeden z nejlépe hodnocených českých herců.V expozici je možné využít elektronického průvodce ( v jazykové mutaci české německé a anglické) a je zde možno zakoupit i tištěný leták představující Jindřicha Mošnu v jeho hereckých úlohách. Dále je zdokumentován pobyt J. Mošny v Dobřívě, osobní památky, dokumentace hereckých rolí.Pamětní síň je otevřena vždy v době otevření vodního hamru, v sezóně od 1.4. do 31. 10., ve středu až neděli od 9 do 17 hodin. Pamětní síň patří pod muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.    

Rašeliniště Borkovická blata u Soběslavi, okres Tábor.

Nad řekou Berounkou se tyčí na vápencové skále gotický hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to jak historickým významem, tak mohutností a architekturou. Královská klenotnice Karlštejn nevznikl jako správní centrum panství nebo královské sídlo, ale od počátku byl určen jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek relikvií a říšských korunovačních klenotů. Později zde byly uloženy i české korunovační klenoty. Pojmenován byl po svém zakladateli Karlu IV., českém králi a císaři Svaté říše římské, a stavěn byl podle plánů Matyáše z Arrasu v letech 1347 – 1355. Husitství ukončilo nejslavnější éru existence Karlštejna. Po smrti Karlova syna Václava IV. přestali čeští králové svůj hrad navštěvovat. Sídlila tu pouze posádka, která měla za úkol Karlštejn chránit. Hrad začal pozvolna pustnout. Do podoby hradu zasáhla pozdně gotická a zejména renesanční přestavba, provedená v době Rudolfa II. V letech 1877–1899 byla provedena celková puristická rekonstrukce hradu, při níž hrad získal svou dnešní tvář. 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže Architektonická posloupnost hradu začíná nejníže umístěnou studniční věží a purkrabským domem na hlavním nádvoří. Dále pokračuje mohutným císařským palácem a nad ním menší, tzv. Mariánskou věží. Stavba hradu vrcholí samostatně opevněnou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly uloženy svátosti, říšský korunovační poklad, korunovační klenoty českých králů a archív český. Právě kaple sv. Kříže je nejcennější částí hradu, je vyzdobena deskovými obrazy z dílny Mistra Theodorika, které představují světově unikátní gotickou galerii, dochovanou do dnešní doby. Stěny i strop kaple pokrývá zlacená výzdoba, do níž byly zasazeny polodrahokamy a skleněné čočky, které vytvořily na stropní klenbě iluzi hvězdného nebe. Velké zážitky přináší i zpřístupněný interiér hradu, kde je možné spatřit v Císařském paláci Dvořenínskou a Rytířskou síň s kaplí sv. Mikuláše, dále ložnice, audienční a hodovní síň a sál předků s největší obrazovou galerií českých panovníků v ČR. Karlštejn je díky své poloze blízko Prahy nejnavštěvovanějším českým hradem. Ročně jej navštíví tisíce turistů což má za následek, že cesta od parkoviště k hradu je lemována stánky se suvenýry a soukromí se zde návštěvník rozhodně nedočká. Kromě hradu si můžete prohlédnout také muzeum Betlémů - jedná se o kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Pokud byste na Karlštejně chtěli strávit delší čas, vhodné ubytování jistě najdete ve stejnojmenné obci Karlštejn.

Propast Macocha je nejznámější propastí Moravského krasu a součástí jeskynního systému Punkevní jeskyně. Propast leží uvnitř národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras, 6 km směrem na východ od města Blansko. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Rozloha propasti je zhruba 174 x 76 m, hloubka je 138,5 m k hladině Dolního jezírka. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187 m.. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto se v krasové klasifikaci řadí k propastem typu "light hole". Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, nejznámější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Bohatá je historie výzkumů propasti. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do konce 19.století, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně dochovaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyň (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933). Do propasti je možné nahlédnout ze dvou můstků - horního od hotelu Macocha a od dolního. K propasti je možný přístup kabinovou lanovkou od vchodu Punkevních jeskyní nebo po silnici od Ostrova u Macochy.