Název Rohanský ostrov je dnes používán pro část území Karlína, které již ostrovem není. Původní ostrov zbudoval v roce 1550 za využití říčního nánosu pražský mlynář Jan Šašek. Na přelomu 19. a 20. století byl na západní straně, proti proudu Vltavy, spojen s Jeruzalémským ostrovem. Rozprostíral se tak mezi dnešní ulicí Těšnov na západě a Šaldovou ulicí na východě. Ve dvacátých letech 20. století byl spojen l Libeňským ostrovem a s karlínským břehem Vltavy. Ztratil tak charakter ostrova a změnil se v nábřeží. Dnešní název ostrova je odvozen od jména pražského radního a tesařského mistra Josefa Rohana, který byl jedním z majitelů ostrova. Původně se nazýval po svém tvůrci Šaškovský. V 17. a 18. století byl využíván staroměstskou radnicí a proto se nazýval Staroměstský nebo také Primátorský. Po spojení s Jeruzalémským ostrovem se západní část nazývala Jeruzalémský a východní část Rohanský ostrov. V letech 1777 – 1870 ho vlastnila manželka nejvyššího pražského purkrabího hraběte Jindřicha Gabriela Rottenhana a ostrov se nazýval Rottenhanský. V letech 1850 – 1875 se nazýval po svém dalším majiteli, pražském měšťanovi, Janu Jiřím Köpplovi Köpplův ostrov. 

Renesanční vodní zámek Blatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, ve stejnojmenném městě s přibližně 6700 obyvateli, okres Strakonice. V Blatné vzniká soutokem několika potoků řeka Lomnice. První písemná zmínka o městě je již z roku 1235, roku 1601 byla Blatná povýšená na město císařem Rudolfem II. Mezi místní památky kromě zámku patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a Mariánský sloup na náměstí Míru. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Historie hradu Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, poprvé zmíněný již v roce 1235, který dal název i při něm vyrůstající osadě. Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z 1. poloviny 13. stol. Začátkem 15. stol. změnili Bavorové ze Strakonic Blatnou na vodní hrad. Pro hrad je ale významná doba 15. stol., kdy se majitelem stal rod Lvů z Rožmitálu. Sestra blatenského Lva Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když úspěšně vedl poselstvo českého krále po západní Evropě. V této době byla postavena většina budov, ze kterých vyniká zejména obranná věž s nástěnnými malbami z roku 1480 a pozdně gotický palác s trojbokými arkýři postavený B. Rejtem a nástěnné malby v Rytířském sále. Starý hrad se rozrůstal o další stavby za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova, kdy vznikl vedle hradní věže dvoupatrový renesanční palác. Mezera mezi novým a starým gotickým stavením byla vyplněna nízkou budovou s kuchyní a byty pro služebnictvo. V 18. stol. za Serenyiů byl v přilehlé oboře vybudován empírový pavilón s představeným dvouramenným schodištěm. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, kteří v 1. pol. 19. stol. uskutečnili vnitřní úpravy zámku i regotizaci celého objektu stavitelem B. Gruberem, kdy zámek dostal svůj dnešní vzhled. Rod zde sídlil až do roku 1945, kdy přešel zámek do vlastnictví státu. V roce 1991 však byl v restituci navrácen Hildprandtům, kteří pokračují i nyní v jeho rozsáhlé rekonstrukci. Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům, a kde můžeme vidět stádo daňků skvrnitých. Pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy - zbytky po pradávném rýžování zlata. Zámecká expozice Expozice zámku Blatná nám nabízí pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, který zde působil jako domácí učitel Františka Hildprandta, Lovecký salón, Empírový salon, rodinnou galerii, soukromou sbírku z Etiopie i prohlídku „Zelené světnice“ ve věži s nástěnnými malbami z konce 15. stol. Většina místnosti na prohlídkové trase, včetně obrazárny a jídelny, je vybavena nábytkem z 19. století. V okolí Blatné můžete navštívit celou řadu zajímavostí, jako například lom Paštiky, rozhlednu Pětnice u Záboří, rozlehlou tvrz Tchořovice, zámek Lnáře nebo tvrz Kadov. Ubytovat se můžete v Blatné.

Hartigovská zahrada patří mezi jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod částí zahrady Na valech. Do zahrady se sestupuje schodištěm z polokruhové vyhlídkové terasy. Je zde hudební pavilón a sochařská výzdoba, antická božstva, kterou v první polovině 18. století A. Braun.

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.