Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec, na turisticky značené cestě vedoucí z Herálce do Sněžného. Devět skal je nejvyšším vrcholem centrálního hřbetu Žďárských vrchů tvořeného migmatitickými a biotitickými rulami. V jeho kulminační části byly procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách vypreparována skupina tří oddělených skalních hřebenů, podél puklin rozčleněných v řadu skalních bloků s 9 většími a 3 menšími vrcholy, s výškou stěn až 15 m. Na tento skalní komplex navazuje na východním ukloněném svahu pásmo 11 dalších skalních útvarů v délce více než 1 km. V okolí skal jsou po svazích mrazovým zvětráváním rozvlečené balvanité suťové pokryvy. Na vrcholu vede značená odbočka na vyhlídku situované na jedné z skal, která poskytuje téměř kruhový výhled do okolí.

Částí petřínského vrchu prochází zbytky barokního opevnění Hradčan s baštami IX. – XIII. Bylo vybudováno počátkem druhé poloviny 17. století. V některých místech probíhá paralelně s Hladovou zdí postavenou v době vlády Karla IV.

Rozhledna stojí i na nejvyšší hoře Jizerských hor, na Smrku (1124 m). Ta současná měla dřevěnou předchůdkyni, která byla postavena v roce 1892. Důvodem pro její výstavbu byla jednak skutečnost, že odlesněný vrchol Smrku začal opět zarůstat a také to, že začali pruští turisté stavět na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu svou rozhlednu. Obyvatelé Nového Města pod Smrkem se nechtěli nechat zahanbit a během sedmi týdnů postavili za 1683 zlatých dřevěnou, 20 metrů vysokou rozhlednu. Svůj závod ovšem prohráli, byť jen o jeden měsíc. Vedle věže vznikla i chata nabízející nocleh a občerstvení. O chatu i rozhlednu bylo vzorně pečováno, dostávala pravidelně nový nátěr a turisté se z jejího vrcholu mohli kochat pohledem až do 50.let 20.století kdy se zřítila. Od roku 1968 nahradila rozhlednu pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně od původní věže. Roku 1974 nevydržela nápor sněhu a zhroutila se. Současná stavba je výsledkem dlouhých snah, za kterými stála Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, založena roku 1992, přesně sto let po vzniku první vyhlídkové věže. Snažení vyvrcholilo dne 20. září 2003, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Je to kovová stavba, vysoká 23 metrů, je volné přístupná, má dvě patra a místo kam se lze ukrýt v případě nepříznivého počasí. Z ochozu rozhledny, který je ve výšce 18 metrů a vede na něj 91 schodů, je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a dokonce Říp. Otevře se jim i výhled do Polska.

Romanticky upravený novogotický zámek Mostov se nachází přímo ve stejnojmenné obci na okraji parku asi 9 km od Chebu. Historie zámku   První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, kdy byli jejími držiteli chebští měšťané Zoswitzerové. Přestavbu tvrze na barokní zámek inicioval Jan Bedřich Perglar z Perglasu. V tomto rodě zůstal Mostov až do roku 1738, kdy jej sňatkem získali Schirndinkové. Roku 1796 bylo mostovské panství rozprodáno poddaným, kteří je však v roce 1815 prodali pražskému měšťanovi a architektovi Michalu Brusterovi, jehož syn jej prodal ještě před rokem 1823 Rummerskirchům. Potom patřilo několik let chebským Kommersům, kteří dali zámek důkladně přestavět v romantickém slohu se čtyřmi nárožními věžemi. Kolem objektu byl tehdy zřízen park s vodotryskem a větší obora. Od Kommersů koupil Mostov v roce 1885 chebský velkoprůmyslník a spolumajitel slavkovské porcelánky, baron Jiří Haas z Hasenfelsu. Ještě počátkem třicátých let minulého století držela zámek baronka Olga Haas, která zde žila až do své smrti v roce 1942. Ve 2. polovině 20. století mostovský zámek využívaly Státní statky ke správním účelům, později sloužil k dětské rekraci. V roce 1992 byl zámek Mostov zapsán jako kulturní památka a po rekonstrukci roku 2002 otevřen pro veřejnost. Zámek dnes Dnes je zámek ve vlastnictví společnosti Zámek Mostov, s.r.o. a funguje jako hotel a restaurace, kde je možné pořádat kulturní a firemní akce nebo svatby. Také je zde umístěno muzeum slavkovského porcelánu od roku 1792 po současnost. Expozici doplňuje soubor 15 unikátních historických kachlových kamen, nástropní štuková výzdoba, ozdobné vitráže a zámecká kaple. Tipy na výlet Podívat se můžete do nedalekého Kynšperka nad Ohří, kde je k vidění také původní dochovaná městská brána, kostel Panny Marie, poslední dochovaný původní hrázděný dům nebo dřevěný most. Mimo město najdete třeba hrad Kynšperk nad Ohří, klášter křížovníků v Chlumu sv. Maří. Ubytovat se můžete buď přímo na zámku nebo v Chebu.