Renesanční zámek v Dolních Beřkovicích leží na levém břehu Labe, 6 km severozápadně od Mělníka.    Historie zámku  Písemné prameny hovoří o panském sídle v Beřkovicích poprvé ve 2. polovině 15. století. Tehdy to byla tvrz, kterou si nechal vystavět Radslav II. Beřkovský ze Šebířova. Beřkovští ze Šebířova drželi Beřkovice až do r. 1597, kdy je Mikuláš Beřkovský prodal míšeňskému rytíři Zikmundovi Vilémovi z Blevic a z Nosovic. Ten si Beřkovice zvolil jako své hlavní sídlo. Beřkovická tvrz ovšem neodpovídala jeho potřebám, a proto dal na místě tvrze v l. 1606-1614 vybudovat renesanční zámek. Blevicům byly Beřkovice za účast na stavovském povstání zkonfiskovány. Poté se majiteli Beřkovic, podobně jako dalších mělnických statků, stali Lobkovicové. Konkrétně roku 1627 koupila Beřkovice i se zámkem Polyxena Pernštejnská z Lobkovic. Tato skutečnost ovšem nezměnila nic na tom, že hlavním sídelním zámkem Lobkoviců zůstala Roudnice nad Labem. Zámek v Beřkovicích tak procházel jen drobnější údržbou. Majoritní pán roudnických statků Ferdinand Josef Lobkovic předal, tehdy již Dolní Beřkovice, svému mladšímu bratru Josefovi z Lobkovic, který založil novou větev lobkovického rodu, zvanou dolnobeřkovickou, a ze zámku vytvořil rezidenční sídlo. Z tohoto důvodu zahájil r. 1853 velkou přestavbu zámku vedenou architekty Stachem a Ferstlem. Zámek byl doplněn o tehdy módní neogotické a neorenesanční detaily. V majetku Lobkoviců zůstal zámek až do r. 1948. Po tomto roce připadl zámek státu a až do pol. 60. let v něm byla umístěna místní škola. Poté byl zámek pečlivě renovován a svou podobou se přiblížil pozdně renesančnímu vzhledu, který měl na poč. 17. stol. Poté sloužil zámek jako byty a sklady. V 90. letech 20. stol. byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům, Lobkovicům, kteří zahájili další rekonstrukci zámku. Zámek dnes Čtyři uzavřená křídla zámku, jež tvoří téměř pravidelný čtverec, z něhož v rozích vystupují šestihranné věže, byla značně poškozena při povodních roku 2002. V současnosti dochází k postupné obnově zámku a je přístupný příležitostně. Pokud se rozhodnete navštívit město Mělník, vyší pozornosti jistě neunikne nad řekou se tyčící zámek Mělník a vynechat nesmíte ani pod ním umístěnou kostnici. Za pozornost také stojí historická zdymadla. Historii vinařské tradice si můžete prohlédnout v Regionálním muzeu Mělník. V okolí můžete navštívit i vrcholně barokní zámek Liběchov. Výběr z ubytování najdete právě v Mělníce.

Hlavní městský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí nedaleko centrálního náměstí. Byl vystavěn již jako raně gotická stavba ve 13. století. Roku 1422 byl vypálen husity. Později si prošel několika přestavbami a úpravami. Například v roce 1570 byla zvýšena o patro věž, v letech 1633-37 prošel přestavbou, v letech 1706-1709 vystavěna kupole nad presbytářem a další. Nejstarší částí kostel je čtvercová předsíň na severní straně. Hranolová věž má veřejnosti přístupný ochoz ve výšce 51 m. V interiéru se nachází raně barokní oltář s obrazem Anděla Strážce (1661) a v kupoli můžeme vidět hodnotné fresky od J.J.Steinfelse. Kostel je přístupný veřejnosti.

Při silnici z Rynartic do Jetřichovic narazíme na zajímavé místo. Na obnažených skalách ve svahu úvozu, kterým vede silnice, zde v 70-80. letech vytesali místní umělci Eduard a Ernst Vaterovi, především postavy trpaslíků a některé další reliéfy. Místo není přímo na značené cestě, z obce Rynartice je potřeba se vydat po silnici směrem na Jetřichovice, na konci za zatáčkou v klesající části silnice se toto místo nachází po pravé straně.

Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972. Rozkládá se mezi Prahou (Radotínem) a jihem Berouna.Má rozlohu 128 km². Chrání nejcennější části barrandienské pánve. Území Českého krasu tvoří převážně prvohorními usazeninami (vápenci, břidlicemi) silurského a devonského stáří s četnými krasovými jevy včetně jeskyní patřících k největším v Čechách. Přes svou malou nadmořskou výšku, která se pohybuje od 208 m n. m. (hladina Berounky) do 499 m n. m. (vrch Bacín), se zde vytvořil velmi pestrý členitý reliéf, zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají mnohdy kaňonovitý ráz.V oblasti se vyskytuje cenná teplomilná květena i zvířena, rovněž se zde nalézá velké množství cenných geologických profilů a světově významných nalezišť zkamenělin.Lesní společenstva dubových hájů s velmi bohatě rozvinutým bylinným patrem si mnohde zachovala svůj přirozený ráz. V nejhodnotnějších oblastech byla vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území, ze kterých rozlohou největší je Národní přírodní rezervace Karlštejn (1546 ha).