Již v pravěku se nacházelo na území dnešního města Kadaně sídliště. Byla to důležitá stanice v Čechách na staré obchodní solné cestě spojující Prahu s Míšeňskem a městy Halle nad Sálou a Lipskem. Historie hradu Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem na rulové skále nad Ohří gotický hrad. První písemná zmínka pochází z roku 1261. Kadaňský hrad se stal sídlem královského purkrabího. Královští purkrabí a správci Žateckého kraje se v historii sídla střídali, až nakonec tento úřad ztratil svůj význam, protože Karel IV. roku 1366 udělil městu právo samosprávy. V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb, obnova však začala záhy. V roce 1421 dobyli hrad husité. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Další požár postihl hrad v roce 1498, kdy se zřítila jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a zcela opuštěný až do roku 1504. Pak nastala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava učinila z hradu dokonalou pevnost, ale ztratil tak svůj někdejší starobylý ráz. Roku 1534 byla na hradě uzavřena známá Kadaňská úmluva mezi králem Ferdinandem I., saskými knížaty Janem Bedřichem a Janem Jiřím a mohučským kurfiřtem Albrechtem. Podle ní se Ferdinand I. vzdal Württemberska ve prospěch vévody Oldřicha a byl za to uznán protestantskými knížaty za krále římského. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal upadat. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárny. V roce 1811 město opět vyhořelo, nevydržel ani hrad. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818. Dispozice hradu Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný objekt s věžemi v rozích, který byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si objekt zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Je patrné, že již z 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu sklepy. Hrad dnes Kadaňský hrad v nedávné minulosti přešel rekonstrukcí, dnes zde sídlí ve východním křídle městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu i galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dům s pečovatelskou službou. Tipy na výlet V Kadani najdete Městské muzeum a galerii, rozhlednu Svatý Kopeček, františkánský klášter, městské opevnění, Katovu uličku, Mikulovickou bránu a mnohé další. Zavítat můžete třeba na zříceninu hradu Šumburk, pseudogotický zámek Klášterec nad Ohří, nebo zříceninu hradu Egerberk. Ubytování najdete přímo v Kadani.

Rozhledna Třemšín, okres Příbram.

Sloupová zvonička na náměstí OSN pochází z 19. století. Je umístěna na válcovém podstavci a její stříška je kryta šindelem.

Židovský hřbitov bývalé obce Pořejov se nachází zhruba necelých 500 m od obce Žebráky ves směru na Dlouhý Újezd v lesním podrostu. Hřbitov kdysi patřil k dnes již zaniklé obci Pořejov (založené kolem roku 1275) a spolu s nedalekými zbytkami kostelíka sv. Anny jsou jedinou přípomínkou této obce. Hřbitov má rozměry cca 40 x 20 m a je obehnán nízkou rozpadající se zídkou. Je založení je datováno do poloviny 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1755. Podle záznamů zde bylo pohřbeno okolo 300 zemřelých. V současné době se zde nalézá přibližně 40 náhrobků. Ve vsi Pořejov se nacházela synagoga. Vznikla v roce 1765 na místě dosavadní modlitebny a to přestavbou rohové části původního zámku. Synagoga nebyla nikterak velká, patrová stavba měla rozměry cca 9,5 x 6,5 m, 80 cm silné kamenné zdi, zaklenuta neckovou klenbou, osvětlená 7 vysokými okny. Uprostřed pak stála osmiboká, zřejmě kamenná, bima, z níž bylo o šábesu čteno z tóry. Pro ženy byla určená samostatná, vestavěná galerie ze dřeva o šířce 1,7 m se samotným vstupem. Kromě světnice pro školní vyučování, bytu a kanceláře rabína tu byla pravděpodobně i rituální lázeň – mikve, nebo pekárna maseců (chléb pro svátek pesach). V roce 1904 synagogu poškodil požár. V roce 1919 budovu židovská obec prodala do soukromých rukou za symbolických 700 Kč. Silně poničena byla na konci války při střetu jednotek americké armády a německých SS. Po válce pak byla zbořena a její veškeré zbytky zmizely se zánikem obce.