Centrum města obepínal pás hradeb zbudovaný již ve 13. století. Ve své vrcholné době ho tvořil dvojitý pás hradeb s parkánem. Hlavní hradební pás byl zpevněn okrouhlými věžemi v rozestupu 15-20 m. Vstup do města umožňovaly dvě brány (Horní a Dolní) a dvě branky (Pardubská fortna a Tmavá fortna neboli „Myší díra). Do dnešní doby se z městského opevnění dochovaly pozůstatky zdí při ulici Lázeňská, za budvou okrasního soudu a na jihozápadním a jižním okraji centra nad mlýnským náhonem. Dále pak bašta „Prachárna“ stojící v hradbách severovýchodně od Resslerova náměstí nedaleko budovy okresního soudu a obě fortny (Pardubská a Tmavá). Obě brány se bohužel nedochovaly. Bašta „Prachárna“ je to kruhová bašta stojící v parkánové části. Má vnitřní průměr 7 metrů a síla zdiva dosahuje až 215 cm, v přízemí je zachováno pět střílen. První zmínka o ni pochází z roku 1435, v letech 1777-1779 byla přestavěna na sklad střelného prachu. Zaklenuta cihlovou klenbou a do interiéru vložen strop. V současné době se zde nachází expozice věnovaná městskému opevnění. Tmavá fortna neboli „Myší díra“ (Štěpánkova 85/I): je úzká chodba dlouhá téměř 28 m s valenou klenbou, vystavěná kolem roku 1435. Bývala zabezpečena trojími bytelnými dveřmi. Dříve jí mohl projít jen jeden člověk, v roce 1841 byla ale rozšířena, opravena a doplněna o kamenné schody. Pardubská fortna (Fortenská 43/I): komplex který vznikl v 15. století (první zmínka z roku 1459) se skládal z hranolové věže a předsunutého barbakánu se zalomeným vstupem. Věžovitá část má gotické zaklenutí a nachází se zde drážka po spouštěcí mříži. Na místě barbakánu dnes stojí dům čp. 98/IV. Horní brána (nedochovaná) uzavírala konec dnešní Břetislavovy ulice. Byl to vlastně komplex tří bran. První (vnější) stávala poblíž domu čp. 105/II a byla zbořena roku 1879. Druhý průchod se nacházel v trase dnešních Širokých schodů, poslední třetí brána (vnitřní) byla situována v sousedství věže zvané Hláska. Zbořena byla roku 1717. Místa kde brány stávaly jsou v dlažbě vyznačeny bílými kostkami. Dolní brána (nedochovaná) se nacházela na konci dnešní ulice Široká. Také komplex této brány tvořila trojice nestejně vysokých průjezdných věží.

Nedaleko obce Obora na vrchu Malý Chlum (489 m.n.m.) byla postavena v roce 2005 malá devět metrů vysoká dřevěná trámová rozhledna. Výhled poskytuje plošina umístěná 7 metrů nad zemí. Celkové náklady na rozhlednu dosáhly 400.000 korun. Již v době první republiky zde stávala dřevěná vyhlídková stavba, která patřila armádě, pro špatný stav byla ve 40. letech 20. století stržena.Rozhledna je volně přístupná.

Synagoga v Uherské Hradišti je situována blízko kláštera. Byla postavena roku 1875 v tzv. elektrickém historizujícím slohu. Na počátku 20. století byla secesně upravena a doplněna kupolí. Během Druhé světové války ji potkal osud jako většiny synagog. Němci ji zničili a již nikdy nesloužila k bohoslužbám. Od roku 1967 jsou její prostory využívány Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. V roce 1999 byla částečně rekonstruována od škod, které ji způsobily povodně v roce 1997.

Ivančický židovský hřbitov se nachází severně od centra města při ulici Mřenková. Založený v 16. století byl dvakrát rozšířen v 17. století. Je po pražském a kolínském hřbitově třetí nejstarší v ČR. Na poměrně velkém hřbitově (10.771 m2), je různě zaplněn na 1500 náhrobky renesančního, barokního, klasicisitního a moderního typu. Některé náhrobky jsou zdobeny feliéfy se židovskou symbolikou. Nejstarší by měl pocházet z roku 1552. Dochovala se i novorománská obřadní síň z roku 1902. Velmi hezký a zajímavý hřbitov je přístupný po předchozí domluvě.