Hrad Mírov, okres Šumperk

Františkánský klášter v Uherském Hradišti se nachází na Velehradské třídě a je přístupný pouze příležitostně. Zakladatelem a fundátorem uherskohradišťského kláštera se roku 1491 stal biskup Jan Filipec. Klášter ještě ani nebyl dokončen, když jej františkáni byli donuceni na celou druhou polovinu 16. století opustit. K novému osazení kláštera došlo až počátkem 17. století. V Uhrách vypuklo povstání Štěpána Bočkaje a mniši z nedalekého kláštera ve Skalici (dnes na Slovensku) se uchýlili do Uherského Hradiště. Ani poté se klášter nevyhnul neštěstím. V roce 1646 ve městě vypukl požár, který zasáhl i klášter, o rok později byl ještě více poničen vichřicí a roku 1681 opět požárem. Teprve počátkem 18. století se klášterní budovy dočkaly obnovy v barokním hávu. Další zhoubný požár klášter postihl roku 1894, rekonstrukce však probíhala až ve 30. letech 20. století. V roce 1950 byl klášter zrušen a jeho budova předána k užívání archivní správě. V roce 1990 se zde opět mohli usadit františkáni a o šest let později proběhla rekonstrukce celého objektu. Součástí kláštera je přilehlý kostel Zvěstování Panny Marie. Barokní budovy svými čtyřmi křídly vymezují vnitřní rajský dvůr. M.K.

Kostel sv. Jakuba byl postaven ve 12. století při románském panském dvorci, nákladem paní Marie a jejích synů Slavibora a Pavla, zřejmě jako usmíření za účast jejího manžela při přepadení Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka u hradu Usobrno ve vsi Biskupicích. Význam stavby dokládá i fakt, že vysvěcení se zúčastnil i král Vladislav s královnou Juditou. V 19. století byla celá stavba rekonstruována v duchu purismu architekty Krannerem a Mockerem. Kostel je ukázkou panské, jednolodní tribunové stavby. Byl postaven z objemných kvádrů a z větší části neomítnut. Na východě přiléhá apsida a západní část uzavírá hranolová věž se sdruženými okénky ve dvou patrech nad sebou. V apsidě se dochovala původní klenba (koncha), v lodi je pak renesanční hřebínková klenba. Dříky sloupů pod tribunou zdobí románský ornament. Unikátní je hlavně vnější jižní výzdoba stěny lodi, románskými plastikami českých zemských patronů. Zařízení kostela  není příliš významné, cenný je pouze náhrobní kámen Kateřiny z Arca z konce 17. století. Kostel je přístupný na požádání, průvodce se nachází v obci. V sezonně o víkendech, kdy je větší zájem není problém ho zastihnout přímo na objektu.

Obytný dům s obchody ve tvaru oblouku, se dvěma průjezdy a nárožní obytnou věží byl postaven v letech  1952-55, stejně jako většina staveb v této místní části Ostrava-Poruba, která měla být výstavní čtvrtí města postavená na zelené louce v 50. letech 20. století. Dům také byl zamýšlen jako vstupní brána do této čtvrti.  Autorem projektu je architekt Evžen Šteflíček. Nad hlavním průjezdem je reliéf znázorňující odchod do práce a odpolední návrat. Až při pohledu z výšky vynikne půdorys stavby, který je ve tvaru srpu, kladivo pak představuje ulice před ní.