Vodní nádrž u ulice Ke Smíchovu. Severovýchodně od kostela Všech svatých.

Bývaly pavilon Expo 58, který byl přestěhován do Letenských sadů po skončení Světové výstavy v Bruselu, kde reprezentoval tehdy ještě československou gastronomii. V posledních letech dost chátral a stal se jako několik dalších staveb obětí privatizace. Jeho záchrana se však nakonec podařila, i když neslouží restauračnímu účelu, jedinečná stavba po náročné rekonstrukci je dnes aspoň využívána jako kancelářské prostory.

Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.

Bývalý paulánský klášter při kostele Nanebevzetí Panny Marie (dnes bl. Juliány Collalto) se nachází v centru města. Budova konventu slouží jako byty, kostel je přístupný mimo bohoslužby po dohodě s duchovním správcem. Paulány přivedl do Brtnice její tehdejší majitel Rombald XIII. hr. Collalto ve 20. letech 17. století. Řeholníci se usadili u bývalé luterské modlitebny, zasvěcené sv. Matouši Evangelistovi. Budovu konventu přislíbil na vlastní náklady vystavět hr. Collalto, jakož i zajistit materiální zabezpečení pro členy kláštera. Současně s výstavbou konventu proběhla i přestavba kostela sv. Matouše, realizovaná dle plánů architekta G. B. Pieroniho. Dokončena byla roku 1641, kdy také došlo ke změně patrocinia na Nanebevzetí Panny Marie. Brtnici zasáhl v 17. a 18. století několikrát požár, přičemž v roce 1760 shořel pravděpodobně i konventní archiv. Klášter byl zrušen v rámci josefínských reforem roku 1784. Jeho majetek byl rozprodán v dražbě a areál přešel do rukou vrchnosti, která jej začala využívat pro hospodářské účely. Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie (dnes bl. Juliány Collalto) sloužil po zrušení kláštera jako skladiště. Na počátku 19. století byl však opraven a nově zasvěcen bl. Juliáně Collalto. Čtyřkřídlou budovu konventu nalezneme při jihovýchodní hraně závěru kostela, přičemž v průběhu 19. století sloužila jako textilní manufaktura či skladiště. V současné době je přestavěna na byty. A. Š.