Historie hradu Hrad se poprvé připomníná roku 1217 kdy byl sídlem ministeriálů. Od roku 1322 se stal lénem české koruny a střídali se na něm různí šlechticové. V 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. V roce 1648 dobyt a vypálen Švédy. V druhé polovině 19. století pak prošel razantní přestavbou do dnešní romantické podoby. V současné době (2009) prochází nutnou rekonstrukcí. Podoba hradu Z původního hradu se dochoval okrouhlý bergfrit, zvaný Černá věž. V zadní části dispozice se nacházel věžovitý palác (nazývaný také Shnilá věž), ze kterého se zachoval pouze valeně zaklenutý suterén. Dále se ještě z původního hradu dochovalo zdivo hradeb, které vymezuje dnešní nádvoří a je také součástí mladšího křídla hradu. Ostatní stavby pocházejí z přestavby hradu na zámek. V současné době (2009) je areál hradu přestavěný na zámek a zatím nepřístupný. Tipy na výlet Ve Starém Hrozňatově najdete také loretu. Za návštěvu jistě stojí skanzen vesnických staveb v Doubravě nebo nedaleké město Cheb. Zde najdete pověstný Špalíček, hrad Cheb, kostel sv. Mikuláše, františkánský klášter, rozhlednu Vávrova lávka nebo Krajské muzeum. Ubytovat se můžete také v Chebu.

Divadlo nechal v roce 1781 postavit hrabě František Antonín Nostic Rhieneck. Architektem budovy byl A. Haffenecker. Za založením divadla stála skupinka zemských šlechtických patriotů.První představení se zde uskutečnilo 21.4.1783. Hrála se Lassingova Emilia Galotti. Divadelní scéna byla pronajímána německým nebo italským společnostem. Česká vystoupení zde zazněla až v letech 1785 - 1786. Vedení divadla s jejich uváděním nesouhlasilo a tak čeština z tohoto divadla vymizela až do roku 1820. V té době zde působil jako dramatik, režisér a dočasně jako spoluředitel J. P. Štěpánek. Jeho zásluhou se opět začaly hrát i česká představení.Divadlo se může pyšnit tím, že v něm v roce 1787 W. A. Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. A také tím, že tady měla premiéru Tylova Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa, v níž poprvé zazněla dnešní česká hymna Kde domov můj.16.11.1920, po vzniku samostatného Československa, divadlo obsadily čeští herci. Stalo se z něho druhá scéna Národního divadla.

Kozel je klasicistní zámek, který leží kousek od Plzně v blízkosti obce Šťáhlavy. Byl vystavěn teprve na konci 18. století pro Jana Vojtěcha Černína, nejvyššího lovčího království českého. Lovecký zámeček Vznikl jako reprezentativní lovecké sídlo na svazích řeky Úslavy a na hony pořádané jeho majitelem se sem sjížděla šlechta z celých Čech. Jeho stavitelem byl Václav Haberditz. Ten postavil jednoduchou čtyřkřídlou přízemní budovu kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. V polovině 90. let 18. století byla ještě přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala bezdětná a Kozel i se štáhlavským panstvím zanechal svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. K žádným stavebním úpravám již nedošlo. Jedinečný klasicismus a bohaté interiéry Zámek Kozel překvapí jednoduchostí klasicistní architektury. Má bohaté interiéry, které lze vidět během prohlídkového okruhu, který vede všemi místnostmi po obvodu stavby. V pokojích se nachází původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. V hale je malba navozující iluzi zimní zahrady. Dále je k vidění kuřácký salón se sbírkou dýmek, toaletní pokojík, ložnice pro hosty s rokokovým lůžkem, kulečníkový sál, lovecký salónek s renesančními zbraněmi a další salóny a pokoje, které navodí časy přelomu 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Je zde také možno pořádat svatební obřady. Zámek je zasazen do rozlehlého 40hektarového anglického parku, kde roste přes 6 000 stromů. Za jeho projekcí stojí S. X. Franc. Zámek Kozel je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách a za svůj nezvyklý název vděčí starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Lopata. Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Radyně nebo zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.

Farní kostel sv. Petra a Pavla ve Svojanově stojí v obci pod hradem. Je pozdně barokní z roku 1786, vystavěný snad na místě nějaké starší kaple. Vybavení kostela je povětšinou z 19. století, jen několik málo věcí je starších, jako monstrance, nebo gotická křtitelnice a jiné.