První zmínky o obci pocházejí ze 13. století. Katastrem vtéká na území Prahy Rokytka a nachází se zde přírodní památka Mýto. Jihovýchodní část katastru tvoří hranice Prahy. K Praze bylo Nedvězí připojeno v roce 1974. Název je odvozen pravděpodobně od slova medvěd. Jako místa, kde se vyskytovaly medvědi.

Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší. Ještě předtím než se o její stavbu zasloužili členové jáchymovské sekce Krušnohorského spolku, zde stály tři vyhlídkové stavby. Nejprve zde byla postavena dřevěná pyramida, a to v roce 1817. Blízkost Karlovarských lázní, jejichž hosté si rádi vyjeli na vrchol Klínovce kočárem, přivedla dva jáchymovské občany, poštmistra Floriána Makasyho a hostinského Petra Weigla, k myšlence postavit zde vyhlídkový gloriet. Stalo se tak roku 1838. Gloriet k vyhlídkám využívali návštěvníci Klínovce do roku 1868, tehdy vyhořel. Roku 1880 byl v Jáchymově založen Krušnohorský okrašlovací spolek. Hned při své první schůzi, si jeho členové naplánovali výstavbu nové rozhledny na Klínovci. Peněz neměly nazbyt a tak se museli spolehnout na případné dárce. Aby jim ukázali, že to myslí se stavbou kamenné rozhledny vážně, postavili během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou dřevěnou věž. Vydržela zde tři roky. Během té doby členové spolku nelenili. Pořádali sbírky, řešili pozemkové otázky a připravovali projekt. Jeho realizace se chopil stavitel Josef Peter z Kadaně. Slavnostní otevření, během něhož byla rozhledna pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I., se konalo 3. Srpna 1884. Byla to osmiboká kamenná rozhledna s krytou zasklenou vyhlídkovou plošinou a s ochozem, za niž spolek zaplatil 4300 zlatých. Obliba Klínovce rostla, navštěvovalo jej čím dál více turistů. Proto zde roku 1893 vyrostl malý hostinec, později nahrazený současným komplexem budov. Významným pro Klínovec byl rok 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří.  Velkou slávou pro vrchol Klínovce byl rok 1908. Tehdy se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Při té příležitosti vznikla rozlehlá hala s kazetovým stropem a erby krušnohorských měst. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného v roce 1927. Po požáru v roce 1929 proběhla další dostavba. Posledním významným zásahem do podoby Klínovce byla stavba 80 metrů vysoké televizní věže. V dobách socialismu celý objekt katastrofálně zchátral a uvažovalo se o jeho strhnutí. K tomu naštěstí nedošlo. Ovšem ani společenské změny, které přinesl rok 1989, situaci příliš nezlepšily. Na lepší časy se snad začalo blýskat v roce 2003. Tehdy se objekty na vrcholu staly majetkem obce Boží Dar a začala se připravovat generální rekonstrukce. Nezbývá než doufat, že rozhledna bude opět brzy přístupná a její návštěvnici si budou moci prohlédnout celé pásmo Krušných hor od Komářího vrchu po Děčínský Sněžník, v další řadě hor pak postupně od jihozápadu k severovýchodu Český les, Slavkovský les, Doupovské hory a České středohoří.

Spíše než klasická rozhledna jde v tomto případě o vyhlídkovou plošinu na zbudovaném cihlovém vodojemu v roce 2003 za 3,5 milionu korun. Vodojem stojí při silnici mezi Bratčicemi a Sobotovicemi. Na plošinu vede 30 betonových schodů umístěných na železné konstrukci. Výška vodojemu je pouhých 6 metrů, ale díky rovinatému okolnímu terénu je kruhový výhled do okolí: Pálava, Krumlovský les, okolí Brna i Bílé Karpaty. Přístup na vyhlídkovou plošinu je volný, parkování je možné spíše krátkodobé přímo u vodojemu.

Impozantní zříceniny hradu Roupova zájemce nalezne ve stejnojmenné obci, která leží přibližně 6 km jihozápadně od Přeštic. Areál hradu, nacházející se ve východní části obce, je v soukromých rukách, a proto je přístupný pouze příležitostně. Majitel bydlí v domě hned u hradu a po domluvě vstup zpravidla umožní. Historie hradu První panské sídlo bylo v Roupově založeno již ve 13. století. V letech 1380–1393 je nechal Něpr z Roupova radikálně přestavět na vcelku pohodlný hrad, pravděpodobně měl přitom k dispozici dvorskou huť. V době husitských nepokojů majitel Roupova Jan přestoupil ke kališníkům a tím zachránil hrad od odbývání. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným straníkem Jiřího z Poděbrad i Vladislava II. Jagelonského a iniciátorem další výrazné přestavby hradu. V letech 1595–1598 byl pak Roupov nákladně renesančně přestavěn, čímž se majitel Jan IV. z Roupova velmi zadlužil a byl nucen hrad prodat. V roce 1607 se novým vlastníkem stal Jan z Klenové, věrný stoupenec habsburských panovníků. V období třicetileté války byl Roupov oporou císařské moci a především městečko pod hradem utrpělo velké škody od švédských vojáků. Hrad byl ještě roku 1704, kdy jej zakoupili majitelé sousedního panství Červené Poříčí, obýván. Nedlouho poté počal pustnout a jeho konci napomohlo i bourání a odvoz stavebního materiálu v roce 1817, kdy bylo po požáru obnovováno nedaleké městečko Merklín. Podoba hradu Původní podoba hradu je nám doposud neznámá. Po Něprově přestavbě hradní nádvoří obklopily ze tří stran paláce, z nichž jeden byl pravděpodobně věžovitého charakteru. Komunikaci mezi budovami zajišťovala pavlač. Předhradí bylo v další přestavbě výrazně změněno, tudíž jeho původní podobu neznáme. Tehdy byla především posílena obranyschopnost hradu vystavěním polygonální bašty a okrouhlé, pravděpodobně bateriové věže na skále před hradem. Polygonální baštu později pohltila obytná budova před hradem. Hradní jádro bylo rozšířeno přistavěním nového křídla zvenčí, jehož součástí byla i dodnes velmi zachovalá kuchyně s osmibokým komínem. Dnes jsou zde k vidění výrazné zříceniny všech prvků hradu. Tipy na výlet Jedním z výletních tipů je barokní zámek Příchovice, barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Zajímavý je také vodní gotický hrad Švihov. Ubytovat se můžete v Klatovech. M.K.