Rozhledna stojí na malém kopečku (225 m.n.m.) vedle Velkých Pavlovic. Vede sem cyklostezka a zároveň se k ní dá odbočit ze silnici Velké Pavlovice – Bořetice. Rozhledna byla postavena v roce 2009 v rámci Programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Zahraničním partnerem se stalo město Senica. Dřevěná rozhledna s ocelovým vnitřním vřetenovým schodištěm a vyhlídkovou plošinou je 18,6 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15 m, na kterou vede 75 schodů. Projektantem stavby se stal architekt Ing. Martin Novák ve spolupráci s Ing. Antonínem Olšinou. Právě Ing. Olšina je projektantem rozhleden na Poličsku (Borůvka, Terezka, Toulovcova). Rozhledna Slunečná se tvarově blíží nejvíce rozhledně Borůvce, je však nezvykle mírně vychýlená do strany, směrem k Velkým Pavlovicím, což ji přidává na atraktivitě. Základy rozhledny jsou železobetonové, podezdívka je postavena z kamenů bílého vápence dovezeného sem z lomu nedaleko Senice. Dřevo pochází z Vysočiny, konkrétně z lesů okolo města Ždírec nad Doubravou. Nedílnou součástí areálu jsou dvě stavby stylizované do podoby typických jihomoravských vinných sklípků. V menší budově se nachází sociální zařízení, druhá nabízí občerstvení, prodejnu suvenýrů a také ukázkový vinný sklípek. Rozhledna poskytuje dobrý výhled: obce Velké Pavlovice a Bořetice, Hodonín, Senica, Břeclav, Mušovská jezera, hřeben Pálavy se siluetou Dívčích hradů a další. Rozhledna je volně přístupná.

Kostel byl založen při hradbách po polovině 13. Století. V roce 1335 byla vystavěna věž jako součást městského opevnění. V roce 1664 se začala hloubit krypta pod kostelem, na počátku 18. století prošel velkými úpravami. Byly zvětšeny boční kaple sv. Anny a sv. Josefa, rozšířeny boční lodě a nad nimi zbudovány galerie, loď zastřešena cihelnou valenou klenbou. V roce 1905 prodělal pak další úpravy, dřevěná okna byla nahrazena většími kovovými s barevnými skly, v bočních kaplích proraženy světlíky a kopule završeny lucernami, zavedena byla elektřina ad. Věž při kostele stála původně samostatně, součástí kostela se stala až při stavebních úpravách v roce 1716. Věž je 75 m vysoká a ochoz se nachází ve výšce 35 m. věž prošla několika opravami a úpravami. Nejvíce utrpěla při požáru v první polovině 19. století, kdy se zřítila část nad ochozem.

Třebíčský židovský hřbitov se nachází na konci ulice Hrádek, severně od centra města, kousek nad dochovanou židovskou čtvrtí. Vznikl patrně ve 20. letech 17. století, písemně je poprvé doložen k roku 1636. V roce 1888 byl rozšířen na dnešní úctihodnou výměru 11.772 m2. Najdeme dnes téměř 3.000 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1631. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná obřadní síň z roku 1903. Dobře udržovaný hřbitov se v sobotu a na noc zamyká, jinak je volně přístupný.

Slavěnské hřiby stejně jako jiné podobné útvary vznikly zvětráváním různě pevných vrstev pískovce. Méně odolné části zvětrávající rychleji vytvořily „nohy“ těchto útvarů. Hřibovité útvary najdeme v Broumovských stěnách v oblasti Božanovského špičáku, na Signálu, ale nejhezčí a asi nejpovedenější útvary se nacházejí u značené cesty vedoucí z Hvězdy do Machova, přibližně 1 kilometr od obce Slavný.