Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl vystavěn současně s přilehlým objektem dřívejšího kláštera, na místě starší svatyně gotického původu. Kostel s klášterem servitů byl vystavěn v letech 1746-1762. Klášter byl za císaře Josefa II. zrušen a přeorientován na zámek, kostel se stal farním. Klášter, později zámek, dnes pustnoucí stavba byl postaven jako čtyřkřídlá stavba kolem čtvercového dvora. S kostelem byl spojen krytou chodou. Kostel byl vystavěn jako jednolodní s pravoúhlým chórem, na východě věž a na severu sakristie s oratoří. V roce 1945 byl poškozen při výbuchu munice v nedalekém lomu. Později byl provizorně opraven. Dnes příliš neudržovaný kostel není v úplně dobrém stavu. Uvnitř se nacházel mramorový oltář, na nějž byl materiál dovezen tajně z Itálie. Kromě toho další dva oltáře a čtyři oltáře v lodi. Dále pak polychromovaná kazatelna, pískovcová křitelnice s plastikou Kristova křtu, varhany z roku 1768 a další.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 39,14 ha a rozkládá se na území katastrů Lochkov a Radotín. Masív je tvořen prvohorními horninami z rozhraní siluru a devonu. Vyskytuje se zde teplomilná květena a vzácné druhy pavouků. Místo je nalezištěm prvohorních zkamenělin.

Autorem je Matěj Václav Jäckel. Sochu z roku 1707 financoval hrabě Rudolf z Lisova, komoří a hejtman Starého Města pražského. Sv. Anna se stala jako matka Panny Marie patronkou těhotných žen. Zde je znázorněna v tzv. samotřetí podobě. Tedy se svou dcerou Pannou Marií a vnukem Ježíškem, který objímá zeměkouli s křížkem a Anna ho chová na ruce. Druhou rukou objímá Pannu Marii, která k ní vzhlíží a podává jí kytici růží. Originál sochy je uložen v Gorlici na Vyšehradě. Od roku 1999 je na mostě kopie od Vojtěcha Adamce a Martina Pokorného.

V roce 1666 na základě povolení si židé v Jevíčku postavili svoji první synagogu. Jelikož byla pouze dřevěná, při požáru města v roce 1747 shořela. Nová v klasicistním stylu byla postavena v letech 1792-1794 z kamene ze zbořelého farního kostela sv. Mikuláše. V roce 1907 bylo průčelí secesně upraveno a posunuto o jeden metr do ulice. K bohoslužbám sloužila až do druhé světové války, od roku 1951 ji využívala jako kostel Církev československo husitská. V roce 2008 byla převedena bezúplatně na město a dnes se zde konají kulutní akce. V domě čp. 58 se nacházel do roku 1919 rabinát, ve kterém žilo postupně až 15 rabínů. Ve dvoře se nacházela mikve – židovská rituální lázeň.