Pražský poledník (14°25'17" východní délky), usazen do dlažby Staroměstského náměstí, tvořil součást Mariánského sloupu. Ten byl vystavěn roku 1650 jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy. Sloup ozdobila sochařský výstava Jana Jiřího Bendla.  Sloup byl zničen roku 1918 rozzuřeným davem, který spojovali existenci sloupu s hasburskou nadvládou. V mosazné desce je stále vyryt nápis o smyslu Pražského poledníku: Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur (Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas). A to podle stínu Mariánského sloupu, který na poledník dopadal.

Budova byla postavena podle projektu J. Matyáše, L Štefka a P. Štecha. Do provozu byla dána v roce 1976 jako sídlo podniku zahraničního obchodu Kovo. Počátkem 21. století byla zrekonstruována a rozšířena.

Barokní zámek stojí při břehu řeky Opavice v těsném sousedství polských hranic. Blízkost řeky svědčí o tom, že se původně jednalo o klasickou vodní tvrz, která byla postavena po roce 1377. Vodní tvrz Poprvé je písemně doložena roku 1410. Tvrz stála při cestě z Krnova do Zlatých Hor a její význam postupně stoupal. O vzhledu tvrze se nedochovaly prakticky žádné záznamy, tvrz byla snad obehnaná vodním příkopem a měla vjezd s padacím mostem ve východním křídle. O majetkových poměrech je známo více, tvrz byla spojena s rytíři z Vladěnína, což byla pobočná větev rodu Fulštejnů. Ti jí vlastnili do druhé poloviny 16.stol. Od roku 1578 se stává majitelem panství Václav Haugvic, který se oženil s Kateřinou Kravařskou ze Šlev, která získala zámek při vyrovnání. Renesanční sídlo V té době byla tvrz přestavěna. Ovšem neví se jestli přestavba proběhla již za rytířů z Vladěnína nebo už za Haugvic. Každopádně tvrz dostala podobu renesančního zámku. Ten byl sice čtyřkřídlý, neměl však uzavřený půdorys. Jižní křídlo bylo kratší a v proluce mezi jižním a východním křídlem byla nejspíše brána. V té době měl zámek pravděpodobně více než jednu věž. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě II. poschodí severního zámeckého křídla. Haugvicové zámek vlastnili do poloviny 17. století. Zámek měl podobný osud jako většina šlechtických sídel v okolí a během třicetileté války byl značně poškozen. A tak osmnáctiletý zadlužený další vlastník Ladislav Alois Haugvic roku 1658 odprodal Linhartovy Karlu Maxmiliánu Sedlnickému. Za Sedlnických byl zámek barokně upraven, v severovýchodním nároží budovy byla zřízena kaple a vzhled zámku z doby Sedlnických se dochoval prakticky do dnešní podoby. U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park. Sedlničtí vlastnili zámek až do druhé poloviny 19. století, kdy sňatkem s dcerou posledního majitele z rodu Sedlnických Karolínou, přešel majetek po její smrti do rukou rodu Oppersdorfů. V roce 1892 se majitelem stává krnovský obchodník ze suknem Eduard Wenzelides a Linhartovy tak přestavájí být šlechtickým sídlem. I za dalších majitelů byly prováděny drobné úpravy, ty už ovšem neměly vliv na celkový vzhled zámku. Pestrá současnost Roku 1943 byla v zámku umístěna německá vojenská nemocnice. Brzy zde vypukl požár. Shořela střecha. V roce 1945 se stal majetkem státu. V roce 1966 se majitelem zámku stalo Zdravotnické zásobování. Roku 2001 se stal zámek majetkem obce Albrechtice a postupně je opravován. V současnosti žije zámek neobyčejně pestrým kulturním životem, každoročně jsou pipravovány nové expozice, konají se noční prohlídky, jarmarky atd. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, zříceninu hradu Fulštejn, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie, městské muzeum, rozhledna Civilín nebo rozhledna Ježník. Ubytování najdete v Krnově.

Obec Hoštice, někdy je k nim připojen přídomek u Volyně, se nachází v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji. Nad vsí se tyčí vrch Kalný a žije zde téměř 200 obyvatel. Jsou známé především díky natáčení slavné filmové trilogie Slunce, seno... I když od natáčení již uběhlo mnoho let, obec je stále hojně navštěvovaná a každý den si ji prohlíží desítky turistů. Od natáčení sice uběhla již řada let a vesnice změnila svou tvář, ale návštěvníky stále láká srovnat filmové záběry se skutečností.Poprvé jsou Hoštice zmiňovány ve 13. století jako sídlo vladyků z Hoštic. V roce 1315 získaly Hoštice od královny Elišky Přemyslovny privilegia tzv. králováckých obcí. V průběhu středověku spadaly do tzv. Volyňského újezdu, v pozdějších letech byly součástí panství Hluboká a také Kašperku. V 16. století je dostal dědičně do držení Vilém z Rožmberka, ale v roce 1593 byly prodány Arnoštu Vitanovskému z Vlčkovic a rod z Vlčkovic je vlastnil až do konce 17. století. pak už se v jejich držení střídaly jen lokální panské rody.  Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593 jehož zdivo je renesanční.  Vybavení je pseudorenesanční a barokní, které výsledkem úprav, které proběhly v 18.století. Zajímavostí je, že jeho osa nesměřuje k východu jako u jiných kostelů. Na hřbitově u něj je hrob legendy české country Michala Tučného. Další památkou, která si také zahrála v divácky vděčné filmové trilologii je Hoštický zámek. Dnes je nepřístupný. Je jednopatrový s uprostřed raně barokním portálem. Nejspíš byl postaven v 17. století na místě původního renesančního panského obydlí Vitanovských z Vlčkovic. Návštěvníci obce by jistě neměli opomenout židovský hřbitov z 18.století, na který narazí při cestě pěšky severozápadním směrem do obce Strunkovice. Nachází se na něm 30 náhrobků s hebrejskými nápisy, někdy už téměř nečitelnými. Ve vsi se dochovalo několik statků s barokními štíty. Do Hoštic se lze stylově vypravit vlakem. Z proslulé filmové zastávky si cestou do obce vzdálené 1 km, mohou turisté všimnout blízkého „strašidelného“ Karasova mlýna v údolí Volyňky, který se v trilogii také objevil.Každoročně se zde v srpnu koná country festival Stodola Michala Tučného, který tak uctívá památku velmi populárního zpěváka, který v Hošticích prožil konec svého života.