Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km severozápadně od Horní Cerekve. Byl založen v polovině 18. století a sloužil až do druhé světové války. Dnes zde na ploše 927 m2 najdeme asi 130 náhrobků. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí a v jednom z rohů je umístěna bývalá márnice. Hřbitov je volně přístupný a dojdete k němu po polní cestě vedoucí od silnice Horní Cerekev – Nová Buková.

Šternberský palác na Hradčanech je jedním z nejvelkolepějších děl světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás. Nechal si jej vystavět po r. 1698 Václav Vojtěch ze Šternberka. V poválečných letech se palác stal majetkem Národní galerie. Ta jej adaptovala na expoziční prostory a umístila sem své sbírky. V současnosti zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie - Evropské umění od antiky po baroko. Popis expozice Období antického Řecka a Říma Antickým památkám patří úvod expozice v prvním patře. K dalším cenným exponátům  prvního patra patří slavná estenská kolekce italského umění 14. - 16. století. Ta v sobě zahrnuje jak díla starších toskánskýchmistrů (B. Daddi, Lorenzo Monaco), tak práce benátské školy (dílna Vivariniů) a mistrovské ukázky florentského manýrismu (A. Bronzino, A. Allori). Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí monumentální oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady z tvorby většiny významných center Středomoří a východní Evropy. Italští, španělští, francouzští a nizozemští mistři 16. – 18. století Krásu a teatrálnost barokních umělců můžeme obdivovat ve druhém patře Šternberského paláce. Návštěvníci se mohou těšit na ta nejslavnější jména evropského malířství, mezi nimi Tintoretto, Ribera, Tiepolo, El Greco, Goya, Rubens či van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí díla Rembrandtova, Halsova, Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Významnému sběrateli a mecenáši Národní galerie Josefu Hoserovi je věnován samostatný kabinet instalovaný ve stylu první poloviny 19. Století. Německé a rakouské umění 16. – 18. století Přízemí paláce je věnováno autorům jako jsou např. Lucas Cranach či Hans Baldung zv. Grien. Zde mohou návštěvníci spatřit také jeden z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera. Malba vznikla v Benátkách roku 1506 a do Prahy se dostala zásluhou císaře Rudolfa II. Expozici doplňují komorní soubory dobového uměleckého řemesla a drobné plastiky. S kreslířským a grafickým uměním minulých staletí se návštěvník setká v grafickém kabinetu v přízemí paláce. Výstavní sály opět zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.

Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.

Zámek Blansko se nachází ve stejnojmenném okresním městě v údolí řeky Svitavy, v Jihomoravském kraji. Historie zámku Renesanční zámek vznikl v roce 1604 přestavbou gotické tvrze zmiňované již koncem 14. stol. Základy válcové věže, dodnes dochované, pocházejí z románského období. Tvrz byla upravena v polovině 15. stol., aby mohla sloužit jako sídlo po zániku hradu Blanseka. Až do poloviny 18. stol. byl zámek centrem správy blanenského panství, kdy ho koupil rod Salm-Reifferscheidt a připojil k Rájecku. Na blanském zámku se vystřídalo mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu až po Salmy, kterým patřil až do roku 1945. V době 30leté války byla zámecká budova poškozena Švédy. Zámek později přešel řadou oprav. Významná barokní přestavba Blanska se konala koncem 17. stol. za hrabat z Gellhornu, kdy byla navíc postavena věž s hodinami. V roce 1853 byl zámek upraven pozdně empírově a roku 1873 ještě novorenesančně. Tyto úpravy však byly odstraněny rekonstrukcí v letech 1960-68, kdy byla zámku navrácena jeho původní renesanční podoba. Do roku 1896 se zde také nacházelo správní centrum blanenských železáren, kdy jej Salmové prodali firmě Breitfeld-Daněk. V minulosti na zámku pobývala řada významných osobností (např. Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes, spisovatel Ferdinand von Saar) a bydlel zde i známý archeolog dr. Jindřich Wankel. Od roku 1969 slouží budova zámku jako muzeum, kde můžeme shlédnout výstavy týkající se Moravského krasu, historie hutnictví, historie dekorativní a užitkové litiny, historie hradu Blanseka a dalších témat. Podoba zámku V původní podobě měl zámek asi 30 místností a byl obýván jenom zřídka. Jedná se o jednopatrovou budovu se zdobeným štítem ve stylu holandské renesance. Zámek má čtyři křídla s obdélníkovým nádvořím s arkádami. Na severní straně stojí věž s hodinami a u jihozápadního nároží se dochoval zbytek válcové věže raně gotické tvrze. Zámecká expozice Expozice zámku zachycuje geologický vývoj Moravského krasu, jeho faunu a flóru, jak vyhynulou tak i existující, a také zde vidíme stručný přehled vývoje lidského osídlení zdejší oblasti. Velká část expozice je věnována výzkumům Karla Absolona s ukázkami z jeho praxe. Výstava Nejstarší hutě ČR, archeologická expozice se speciálním zaměřením na vývoj železářství ve zdejší oblasti, je věnována také období Velké Moravy a jednomu z center železářské výroby té doby v olomučanském polesí. Výstava je doplněna modely olomučanských hutí z 8. - 9. stol. Dále si zde návštěvník prohlídne expozici historie města Blanska od první písemné zmínky z roku 1141 až po rok 1918. Zámecké interiéry Historické interiéry zámku tvoří soubor pěti místností (hudební, červený a modrý salon, růžový salonek a zelený kabinet), kde se zachovala původní dřevěná výzdoba stropů a stěn z konce 19. stol. Výstava Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století prezentuje historii výroby uměleckého lití v celorepublikovém a středoevropském kontextu. Ucelenou část tvoří soubor litinových kamen a krbů, kašnových zařízení, zahradních váz atd. Zdejší raritu znázorňuje kolekce litinových šperků. Tipy na výlet Ve městě najdete také Galerii města Blansko nebo rozhlednu Podvrší u Blanska. Z přírodních zajímavostí můžete navštívit krasové jeskyně, jako je Kateřinská jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macocha nebo jeskyně Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zříceninu hradu Čertův hrádek nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Blansku.