Vlaštovka, populární dílo Magdaleny Poplawské, je plastiková socha malé dívenky s papírovou vlaštovkou v ruce, která je instalována na venkovní římse haly služeb Národní knihovny v Klementinu. Vlaštovka si získala mimořádnou přízeň čtenářů a turistů, kteří si ji s oblibou fotografují. Socha pochází z výstavní akce „Ad Clementinum“.  V rámci tohoto projektu prezentují svá díla studenti sochařského atelieru Jiřího Beránka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Socha M. Poplawské se tak zalíbila, že v Klementinu zůstala i po skončení celé výstavy.

Zámek Lužec, okres Louny.

Hrad, muzeum a skanzen Červený Újezd je neobvyklé a kouzelné místo, které Vás na dobu v něm strávenou vrátí do atmosféry každodenního venkovského života v období 17. – do počátku 20. století. Seznámíte se zde s tradičními řemesly a nástroji. Součástí expozice je tedy muzeum českého venkova, rozsáhlé zahrady a areál venkovských staveb.    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Najdeme ji v okrese Praha – západ, jen pár kilometrů od hlavního města. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. Muzeum a hradV interiéru hradu se nachází rozsáhlé muzeum českého venkova. Tato stálá expozice zahrnuje na 4000 exponátů pocházejících z celé České republiky i sousedního Slovenska. Při prohlídce navštívíte dílny tradičních řemesel (kovář, mlynář, pekař, řezbář, bednář, řezník, kolař, brusič, švec), obytné světničky z různých krajů (Podkrkonoší, Chodsko, Litomyšlsko, Morava, Slovensko, Chebsko) vybavené malovaným nábytkem, selskými kroji a dalšími předměty lidové kultury. Dále uvidíte místnosti s ukázkami lidových nástrojů, výrobků a zařízení používaných v každodenním životě. Některé vystavené exponáty jsou zároveň prodejné. K muzeu patří také antik, kde kromě starých věcí, můžete zakoupit vstupenky na prohlídku a různé upomínkové předměty. Prohlídka hradu s průvodcem zahrnuje návštěvu muzea, řemeslných dílen, kaple i rytířského sálu.SkanzenAreál venkovských staveb tedy skanzen se nachází v zahradách a je, stejně jako muzeum na hradě, ukázkou venkovského života dob minulých. Můžete si tu z blízka prohlédnout větrný mlýn, zvonici, špejchar, vinný sklípek, salaš, milíř či starý dřevařský katr. Většina staveb má přístupné interiéry s ukázkou zařízení, nástrojů a techniky pro ně typické.ZahradaPři procházce zahradami, se kromě romantického zážitku, můžete dovědět i něco nového o naší flóře. Je zde totiž vysazeno více jak 1000 různých druhů dřevin, rostlin a květin a ty méně známé jsou opatřeny cedulkami s popiskem. Bohaté zastoupení má v zahradách také fauna, tedy zvířátka. Na hladině rybníka občas uvidíte kapří ploutev. V ohradách a ve výbězích se pasou kozy a ovce, nechybí tu však ani krávy.

Zříceniny hradu Veliš se nachází na dominantním čedičovém kopci u Jičína. Historie hradu Hrad dal pravděpodobně vystavět na přelomu 13. a 14. století král Václav II. Poprvé je zmiňován roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 získali zdejší panství páni z Vartenberka, zprvu zástavně a od roku 1337 dědičně. Poslední Vartenberk na Veliši, Jindřich byl zasnouben s Kunkou Ptáčkovnou z Pirkenštejna. Několik dní po smrti Kunky, ke které došlo ještě před svatbou, bojoval Jindřich na panské straně v bitvě u Lipan, byl těžce zraněn a ještě téhož roku na podzim umírá. V pol. 15. století se v držení hradu vystřídalo v krátkém sledu několik rodů, až jej roku 1487 koupil Mikuláš st. Trčka z Lípy. Z rodu Trčků měl o rozvoj Veliše největší zásluhy Vilém Trčka, známý válečník. Ve 2. pol. 16. století přestavěl hrad v mohutnou pevnost, která podle B. Balbína odporovala dobře i nájezdům švédských vojsk. Roku 1595 odtáhl Vilém v čele tisíce ozbrojenců proti Turkům do Uher, kde se vyznamenal v četných bojích. Na Veliš se však již nevrátil. Zradou zpronevěřilé posádky města Egeru byl vydán do tureckého zajetí, v němž zahynul. Roku 1606 koupil velišské panství od Jana Rudolfa Trčka z Lípy Jindřich Matyáš Thurn, přední vůdce českého stavovského povstání. Po bělohorské bitvě uprchl s Fridrichem Falckým za hranice a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. Zkonfiskované panství získal roku 1623 Albrecht z Valdštejna, který z nedalekého Jičína učinil střed svého knížectví. Po Valdštejnově pádu získal Veliš roku 1636 hrabě Jindřich Šlik. Hrad se stal terčem několika útoků švédského vojska, a přestože byl bráněn jen malým počtem císařských vojáků, vždy odolal. Jeho zdi však padly roku 1658, kdy na císařský rozkaz byl hrad rozbořen a postupně rozebrán na stavební materiál. Zkázu zbytku hradu dovršilo po roce 1879 rozšíření zdejšího čedičového lomu. Podoba hradu Hrad stál na oválném vrchu kopce. Hradu patrně dominovala čtverhranná, obytná věž. Druhá věž při vstupu do hradního jádra byla okrouhlá. Značná část hradního jádra zanikla. Nejzachovalejší jsou dnes zbytky vnějšího dělostřeleckého opevnění. Tvořily ho masivní dělostřelecké bašty. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Vděčným místem na výlet jsou jistě Prachovské skály. Poblíž najdeme také zříceninu hradu Brada, rozhlednu Čeřovka nebo zámek Jičíněves. V Jičíně je možné navštívit zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. V Jičíně najdete ubytování.