Most přes Chotkovu ulici spojuje Chotkovy sady s Letenskými sady. Byl postaven v šedesátých letech 20. století podle projektu A.Kudrnáče. Má ocelovou konstrukci, která se skládá ze třech polí. Délka mostu je 40,8 m a šířka 7,5 m. Most je určen pro pěší a nemá oficiální pojmenování.

V centru obce Horní Stropnice stojí původně románský kostel sv. Mikuláše. Kostel byl založen kolem roku 1200. V roce 1486 byla obec i kostel vypálen. Po tomto požáru byl z velké části přestavěn goticky. Vzniklo nové trojlodí, presbytář, sakristie a hodinová věž nad západním vchodem. Později byla připojena renesanční předsíň před jižním vchodem. V barokním období vznikla ještě nová sakristie a kaple na jižní straně. Do roku 1801 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Kostel byl až do roku 1945 ve správě cisterciáků. Z doby románské se zachovala věž se sedlovou střechou a sdruženými románskými okénky. V hlavní lodi vytváří osmiboké pilíře síňové trojlodí zaklenuté síťovou klenbou. V presbytáři je jedno pole křížové klenby, v závěru paprsčitá. Kaple sv. Kateřiny je sklenutá křížovou a hvězdovou klenbou. Zařízení interiéru je převážně barokní, hlavní oltář nese obraz sv. Mikuláše klanícího se Panně Marii s Dítětem, nad ním je obraz Nejsvětější Trojice se sochami sv. Víta a sv. Václava. Dále zde můžeme najít gotickou křtitelnici a rokokovou kazatelnu (1777).

Humpolec je město v kraji Vysočina situované přibližně v polovině cesty po dálnici mezi Brnem a hlavním městem. Osada Humpolec, ležící na staré zemské stezce, je připomínána v historických pramenech ze 12. století. Osada patřila řádu Německých rytířů, želivskému klášteru, poté byli majitelé křížovníci s červenou hvězdou a řada šlechtických rodů. V průběhu 13. století nabyla oblast na významu těžbou stříbra a osada se rychle rozvíjela. Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan. Za pánů z Dubé byla osada koncem 14. století povýšena na město. V době husitských válek se celá oblast Vysočiny stává podporovatelem husitských myšlenek, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Není divu, když právě v Humpolci se narodil Jan Želivský, vůdce husitské radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání. Po Bíle hoře se ve vlastnictví panství Humpolec střídaly různé cizí šlechtické rody. Po útlumu těžby stříbra byly koncem 15. století založeny počátky soukenické tradice města. Pánové z Leskovce zahájili stavbu hradu na vrchu tyčícím se nad městem a nazvali ho Orlík. Koncem 18. století byly zakládány první manufaktury a posílil se význam židovského osídlení. Soukenická výroba dosáhla takového rozmachu, že se v 19. století městu říkalo "Český Manchester". Na tradici pivovarnictví, založené v polovině 16. století, navazuje dnes rodinný pivovar Bernard. Město není po stránce památkové nikterak atraktivní. Dominantou města a současně i nejstarší stavební památkou je děkanský chrám sv. Mikuláše, založený želivskými premonstráty v roce 1233. Původně se jedná o gotickou trojlodní stavbu, která byla v letech 1722-29 barokně přestavěna. Dále jsou zde památky upomínající na židovskou tradici v Humpolci, tedy židovská čtvrť, hřbitov a synagoga. Ozdobou panoramatu města a součástí městského lesoparku jsou pozůstatky středověkého hradu Orlík, opuštěného ve třicátých letech 17. století. Zachovala se z něj hranolová věž, vstupní brána a zbytky obytných budov a hradeb. Nově postavena byla hradní chlebová pec a replika keramické pece z 15. století - pečení chleba a hrnčířské řemeslo si mohou návštěvníci v letních měsících vyzkoušet. Za zmínku a návštěvu ještě hřbitovní stojí kostel sv. Jana Nepomuckého.

Vrch Oškobrh (285 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem v této oblasti asi 7 km východně od Poděbrad. Je tvořen svrchnokřídovými slínovci a spongility. I když je vrchol víceméně plochý, z určitého pohledu vypadá jako dvojhrbý kopec. A má skutečně dva vrcholy. Na jižním zřejmě kdysi bývala keltská osada, na severním byly zase odkryty zbytky středověké svatyně. Přímo na vrchol turistická značka nevede, ale prochází po jeho úpatí. Při dobrém počasí se dá alespoň vystoupat mimo značku k jižnímu vrcholu, jinak značnou část vrcholu zaujímá obora.