Zříceniny hradu Sokolčí stojí na tvrdé skále (jejíž strmou stranu vyhledávají horolezci) nad potokem Černá přibližně 4 km východně od městečka Kaplice. Na volně přístupný hrad na okraji Slepičích hor z Kaplice vede turistické značení. Soudě dle dispozice byl hrad založen v průběhu první poloviny 14. století, ale písemné prameny o něm mlčí až do roku 1387, kdy jej Beneš z Velešína prodal Oldřichovi z Rožmberka, který jej následně připojil k novohradskému panství. O dalších osudech hradu opět nic nevíme, roku 1541 při zápisu do obnovených desk zemských se již uvádí jako pustý. Vcelku malý hrad byl opatřen předhradím a za příkopem se rozkládajícím hradním jádrem. Do hradu se vstupovalo věžovitou branou, při čelním pohledu k hradu napravo od ní stála v nároží čtverhranná věž a na ni byl patrně podél hradby navázán palác. Na druhé straně od brány byl též palác. Po další zástavbě již není stop. Zmíněné stavby (kromě paláce za věží) se do dnešních dnů dochovaly do výše cca 1,5 metru, dále je zde patrno několik střepů hradby. Nedaleko odsud u obce Besednice můžete vystoupat na rozhlednu Slabošovka a trochu se porozhlédnout po kraji. Navštívit můžete i zříceninu hradu Pořešín nebo se podívat na vodní nádrž Soběnov. Vystoupit můžete také na vrch Vysoký kámen, lidově nazývaný Slepice. Ubytovat se můžete buď v Kaplici nebo ve Benešově nad Černou.M.K.

Rousínovský židovský hřbitov byl založen patrně v 16. století, několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1902. Stejně jako synagoga sloužil až do druhé světové války. Na poměrně úzké a protáhlé ploše (5.964 m2) se nachází přibližně 1.500 náhrobků, v různém stavu. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Nejlepší parkování je poblíž hřbitova v ulici Trávníky.

Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.

Židovský hřbitov se nachází asi 600 m severovýchodně od Lázní Kynžvart za komunálním hřbitovem, ve svahu na kterém stojí zříceniny hradu Kynžvart. Založen byl někdy v 15. století a za nacistické okupace zdevastován, část náhrobků byla tehdy použita na dláždění ve městě. Po válce byly některé z nich vytrhány a dovezeny ke hřbitovu, bohužel nakonec rozlámány a použity jako stavební materiál. V 90. letech byla část fragmentů vyzvednuta z potoka a dovezena na hřbitov. Na zalesněném hřbitově o ploše 2.740 m2 se dochovaly tři náhrobky. Hřbitov je volně přístupný.