Zoologická zahrada v Liberci je nejstarší v České republice. Vznikla roku 1919. Původně plnila funkci zvěřince a zimoviště pro cirkusy. Cestu mezi naše nejvýznamnější ZOO nastoupila až ve druhé polovině 20. století. Liberecká ZOO nejstarší u nás Dnes se v malebném údolí Jizerského potoka rozkládá na ploše 13 ha a chová kolem 140 druhů zvířat v přibližně 1000 exemplářích. Část areálu je zalesněná a řada výběhů leží na skalnatých svazích. ZOO Liberec se specializuje především na chov velmi vzácných, ve volné přírodě ohrožených druhů. K nejcennějším zvířátkám patří  bílí tygři nebo takin čínský. Mimo dvě japonské ZOO je liberecká ZOO jedinou mimočínskou ZOO, která takiny chová. Dalšími cennými kusy jsou např. pár varanů mangrovových či unikátní kolekce dravců. Nejmodernější stavbou je pavilon tropů. Bílý tygři Liberec Děti nejraději pozorují rozverné šimpanze ve výběhu či krmení lachtanů. Pro děti je také připraven dětský vláček, elektroautíčka a koutek s mnoha prolézačkami. Oblíbenou u dětí i dospělých se stala v letní sezóně kontaktní ZOO v dolní části zahrady. Návštěvníci zde mají možnost pohladit si kozy kamerunské, mini appalosy nebo kozu domácí. V menších prostorách jsou umístěni králíci a morčata. V objektu Zoo Liberec dále naleznete občerstvení, venkovní posezení, poznávací trasy a spoustu dalších služeb a možností. ZOO Liberec každý víkend pořádá zajímavé akce, kterých se opravdu stojí za to zúčastnit. Doprava do ZOO Liberec Veřejná doprava: Z autobusového i vlakového nádraží tramvají číslo 2 nebo 3 směr Lidové sady, zastávka Botanická - ZOO (doba jízdy cca 12 minut). Vlastní doprava: Automobily i autobusy mohou zaparkovat na městských parkovištích v blízkosti zoologické zahrady. Místa k stání jsou placená.

Nápadná pískovcová skála se nachází na břehu Koňského rybníka nedaleko obce Stvolínky. Svůj název získala pravděpodobně od lidového zvyku, kdy se odtud shazovala figurína do rybníka při jarním vynášení smrti ze vsi.

Most pod Bulovkou přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Byl postaven podle projektu V.Možiše a uveden do provozu v roce 1976. Je určen pro železniční dopravu a na libeňském břehu navazuje na tunel v Bílé skále. Skládá se z pěti polích 77,5 m dlouhých, které jsou uloženy na kruhových pilířích o průměru 8 m. Most je 387,5 m dlouhý, 10 m široký a svírá s korytem řeky úhel 45°. Most nemá oficiální název. Pojmenování je odvozeno od polohy mostu.

Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší. Ještě předtím než se o její stavbu zasloužili členové jáchymovské sekce Krušnohorského spolku, zde stály tři vyhlídkové stavby. Nejprve zde byla postavena dřevěná pyramida, a to v roce 1817. Blízkost Karlovarských lázní, jejichž hosté si rádi vyjeli na vrchol Klínovce kočárem, přivedla dva jáchymovské občany, poštmistra Floriána Makasyho a hostinského Petra Weigla, k myšlence postavit zde vyhlídkový gloriet. Stalo se tak roku 1838. Gloriet k vyhlídkám využívali návštěvníci Klínovce do roku 1868, tehdy vyhořel. Roku 1880 byl v Jáchymově založen Krušnohorský okrašlovací spolek. Hned při své první schůzi, si jeho členové naplánovali výstavbu nové rozhledny na Klínovci. Peněz neměly nazbyt a tak se museli spolehnout na případné dárce. Aby jim ukázali, že to myslí se stavbou kamenné rozhledny vážně, postavili během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou dřevěnou věž. Vydržela zde tři roky. Během té doby členové spolku nelenili. Pořádali sbírky, řešili pozemkové otázky a připravovali projekt. Jeho realizace se chopil stavitel Josef Peter z Kadaně. Slavnostní otevření, během něhož byla rozhledna pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I., se konalo 3. Srpna 1884. Byla to osmiboká kamenná rozhledna s krytou zasklenou vyhlídkovou plošinou a s ochozem, za niž spolek zaplatil 4300 zlatých. Obliba Klínovce rostla, navštěvovalo jej čím dál více turistů. Proto zde roku 1893 vyrostl malý hostinec, později nahrazený současným komplexem budov. Významným pro Klínovec byl rok 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří.  Velkou slávou pro vrchol Klínovce byl rok 1908. Tehdy se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Při té příležitosti vznikla rozlehlá hala s kazetovým stropem a erby krušnohorských měst. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného v roce 1927. Po požáru v roce 1929 proběhla další dostavba. Posledním významným zásahem do podoby Klínovce byla stavba 80 metrů vysoké televizní věže. V dobách socialismu celý objekt katastrofálně zchátral a uvažovalo se o jeho strhnutí. K tomu naštěstí nedošlo. Ovšem ani společenské změny, které přinesl rok 1989, situaci příliš nezlepšily. Na lepší časy se snad začalo blýskat v roce 2003. Tehdy se objekty na vrcholu staly majetkem obce Boží Dar a začala se připravovat generální rekonstrukce. Nezbývá než doufat, že rozhledna bude opět brzy přístupná a její návštěvnici si budou moci prohlédnout celé pásmo Krušných hor od Komářího vrchu po Děčínský Sněžník, v další řadě hor pak postupně od jihozápadu k severovýchodu Český les, Slavkovský les, Doupovské hory a České středohoří.