Nad údolím Kačáku při osadě Poteplí se nachází Vysoký nebo také Velký vrch (486 m.n.m.). Patří mezi nejvyšší místa na Kladensku. Samotný vrchol je na západě tvořený holým skalnatým hřebenem (načervenalý křemičitý buližník), východní část je zarostlá lišejníky a borovicemi. Arechologický výzkum v roce 1961 objevil hradiště pocházející z 5-3. století před. n. l. Na severozápadním úpatí při turistické značené cestě najdeme studánku Ve Žlábku s údajně léčivou vodou. Ve 14. století tu prý žil poustevník Jan, který studánku čistil a údajně se mu tu zjevovala sv. Panna. Na jaře 1994 tu byla místními nadšenci zbudována jednoduchá jehlanová rozhledna, nástupce kdysi triangulačního bodu ze šedesátých let, který se časem rozpadl. Na této první jednoduché rozhledně se natáčela scéna z filmu „Báječná léta pod psa“. Rozhledna sice vydržela vzhledem ke své jednoduché konstrukci docela dlouhou dobu, ale i tak podlehla povětrnostním podmínkám. V létě 2007 byla opět dokončena druhá, deset metrů vysoká rozhledna, obdobné konstrukce, tentokrát odolnější. Stejně jako v prvním případě se o vyýstavbu zasadil místní spolek a nadšenci. Rozhledna jehlanového tvaru je volně přístupná. Při dobrém počasí je výhled na České Středohoří, západní okraj Prahy, Brdy a Křivoklátsko.

Soubor reliéfů vytesaných Václavem Levým do pískovcového bloku se nachází na modré značce, zhruba 2 km severně od obce Liběchov.Skládá se ze dvou částí, ta první nacházející se před jeskyní bývá nazývána Blaník. Jsou zde vytesány postavy z našich národních dějin, např. dřímající vůdce Zbyněk ze Zásmuk, Jan Žižka a Prokop Holý, dřímající blanické vojsko a trpaslící, kteří pro ně kovají zbraně. Druhou částí je umělá jeskyně jež nese právě název Klácelka, do níž se vstupuje bohatě zdobeným portálem. Svoji název má podle vytesaných reliéfů podle bajky F.M.Klácela – Ferina lišák a podle předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách jsou zde zpodobněny některé lidské vlastnosti.

Kaple Nejsvětější Trojice v Sedlci.

Vyšehradský kodex je evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě.O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.