Zlín je statutární město a centrum Zlínského kraje. Rozkládá se mezi zlínskou vrchovinou a Hostýnskými vrchy po obou stranách říčky Dřevníce a je s více než 80 tisíci obyvateli průmyslově-kulturním centrem regionu. Díky svému pozdějšímu rozvoji a výstavbě, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století.První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Město bylo sídlem majitelů panství a poklidně se rozvíjelo. Ač do konce 19.století se Zlín nelišil od okolních valašských vesniček. Zlom přišel a ž z průmyslovou revolucí. Důležitý byl především rok 1894, kdy sourozenci Baťovi založili svoji slavnou obuvnickou firmu. Rychlý rozvoj firmy přinesl potřebu dalších pracovníků a proto byly stavěny nové domy.. V této době byla dostavěna železnice spojující Otrokovice se Zlínem a Vizovicemi. Vyrostly ještě strojírny a gumárny a řada dalších průmyslových odvětvích. Do města se přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka a Hané, na jejichž rozhraní se Zlín nachází. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Tomáš Baťa se stal i starostou obce a výrazně se zasloužil o přeměnu Zlína v moderní městské centrum s vynikající architekturou a životním tempem. Svoje postavení si msto udrželo i po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932. Druhá světová válka a následný poválečný komunistický převrat znamenaly konec působení podnikatelské rodiny ve Zlíně. Továrny byly zestátněny a dále působily pod novým názvem Svit. Město samotné bylo přejmenováno na Gottwaldov a udrželo si statut regionálního kulturního i průmyslového centra. V roce 1989 si občané odhlasovali návrat k původnímu názvu města – Zlín. Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva hlavní faktory, které podpořily prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit dnes daleko převyšujících republikový průměr.V roce 2000 byla založena Univerzita Tomáše Bati a město se stalo i centrem vzdělanosti v regionu.Svojí typickou architekturou se Zlín stal městskou památkovou zónou moderní architektury. ,Návštěvníci mohou obdivovat radnici, Zlínský mrakodrap, vysoký 77,5 m a bývalé sídlo firmy Baťa, Trantírkův dům či Vili Tomáše Bati. Z historických objektů a expozic lze navštívit zámek, empírová a klasicistní stavba stojí v centru města uprostřed menšího parku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím. se nachází uprostřed sadu Svobody ve Zlíně. V současnosti zde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy. Dále je ve Zlíně k vidění původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba v centru města a Muzeum obuvi.V blízkosti je celá řada dalších lákadel. Zajímavý výlet poskytne zámek Lešná se zoologickou zahradou. Milovníkům pravé slivovice by neměla uniknou návštěva nedaleké Vizovice, kde se každoročně pořádá Trnkobraní. Každoročním svátkem každého filmového fanouška je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, pořádaný ve zlínských ateliérech.

Městečko Kašperské Hory se rozkládá na horním toku řeky Otavy v Javornické hornatině na hranici CHKO Šumava v blízkosti hradu Kašperk. Leží 10 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Ve městě, které dříve proslulo zejména těžbou zlata a nyní je oblíbeným letním i zimním cílem turistů, žije asi 1600 obyvatel. Původní osada zvaná Reichenstein vznikla ve 13. století a její počátky a rozvoj souvisel po celou dobu její historie s těžbou zlata. Městečko, ležící při středověké Zlaté stezce z Bavor bylo tak bohaté, že si mohlo dovolit podporovat krále Jana Lucemburského při jeho vojenských dobrodružství. Za to byla městu udělena privilegia svobodného horního města. Karel IV. si stejně jako jeho otec Kašperských hor velmi považoval a založil na ochranu místních dolů v roce 1356 nad městem hrad Kašperk. Městu se i nadále dařilo a roku 1584 bylo dokonce povýšeno na město královské. Město koupilo velkou část kašperského panství a nakonec v roce 1617 i hrad Kašperk. Z této doby také pochází nové jméno města - Kašperské Hory. Bylo to už ale paradoxně v době, kdy těžba zlata začala pomalu klesat. Po třicetileté válce se již nepodařilo doly plně obnovit a v roce 1777 byla těžba zcela zastavena. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavilo ani 19. století kdy se tu začal rozvíjet průmysl dřevařský, zejména sirkařství. Z doby největšího rozkvětu města pochází většina dosud zachovalých stavebních památek. Proto je historické jádro městskou památkovou zónou Město nebylo nikdy opevněno, mělo však brány, které byly v 19. století zbořeny. Na náměstí stojí renesanční radnice z roku 1597, později byla opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami. Další stavbou na náměstí je gotický farní kostel sv. Markéty ze 14.století, barokně přestavěný po požáru v 18.století. Další sakrální památkou gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše z doby kolem roku 1330. Na jižním okraji městečka stojí ještě novorománský kostel Panny Marie Sněžné z let 1850 - 1867. Byl postaven, aby odlehčil kostelu svaté Markéty při hojně navštěvovaných srpnových poutích. V jednom z domů na náměstí sídlí Muzeum Šumavy s přírodovědnými a historickými expozicemi věnovanými přírodě Šumavy, dolování zlata, sklářství, sirkařství atd. Díky své poloze jsou Kašperské hory branou do Šumavy. Jsou často vyhledávaným cílem vyznavačů letních i zimních sportů. Kterým je k dispozici lyžařský areál s několika vleky a umělým osvětlením, dětský vlek, umělé osvětlení a běžkařské dráhy.

Zříceniny hradu Kostomlaty pod Milešovkou se nachází na výrazném kopci nedaleko obce Kostomlaty. Historie hradu Hrad vznikl v první čtvrti 14. století v místech, kde v 10. století stávalo slovanské hradiště. Nedlouho poté, co pánové z Oseka v roce 1333 hrad dostavěli, koupil jejich sídlo markrabě moravský, budoucí císař Karel IV. Pozdější započatou přestavbu přerušily husitské války a operace vojsk znepřátelených stran hrad těžce poškodily. Vážně na něj v 17. století dolehla konfiskace majetku za účast majitelů panství, Petra a Oldřicha Kostomlatských z Vřesovic, na stavovském povstání 1618-20. Koupí přešel do majetku Černínů. Od 19. století se konaly pokusy o jeho záchranu. Rekonstrukce však probíhaly bez jasné koncepce, a tak hrad byl opět později znepřístupněn. Dnes je vstup do hradu jen na vlastní nebezpečí. Dispozice hradu Jádro první fáze hradu tvořil okrouhlý bergfrit, který je zakončen užší nástavbou s ochozem. Věž tohoto typu se nazývá máselnice. Dále to pak byly dva rovnoběžné paláce. Celé jádro pak obtáčel parkán. Do hradu se vcházelo drobnou, čtverhrannou věží, kterou zajišťovala okrouhlá hradební věž s čtverhranným interiérem. V první polovině 15. století byl hrad modernizován. Byla zlepšena obranyschopnost pomocí dvou bašt. Rozšířen, zvyšen a lépe vybaven byl palác při velké věži. Hrad dnes Z hradu se nejvíce zachovaly zbytky jádra hradu s okrouhlou věží (máselnicí), vstupní brány s okrouhlou věží a zbytky opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na barokní zámek Bílina, taktéž barokní zámek Duchcov nebo na přírodní památku Bořeň, což je mohutný znělcový vrch. Severovýchodně od Kostomlat najdete klášter Osek nabo zříceninu hradu Rýzmburk u Oseka. Na hoře Milešovka najdete rozhlednu. Poblíž Milešovky je také zámek Milešov. Zavítat můžete také na zřícenina hradu Oparno. Ubytovat se můžete v Bílině nebo v Duchcově.

Na výrazné zříceniny hradu, původním jménem Humpolec, vede turistické značení (cca 1,5 km) z nedalekého stejnojmenného města. Areál hradu je volně přístupný. Historie hradu Hrad byl založen v průběhu 2. poloviny 14. století, ovšem první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1399, kdy byl jeho majitelem Jindřich z Dubé. V roce 1404 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Jindřicha z Rožmberka. Na krátkou chvíli se majitelem hradu stává král, záhy však Jan z Jenštejna, který jej roku 1420 prodává Janu Leskovcovi z Leskovce. Trčkové z Lípy, kteří hrad koupili roku 1496, se zasloužili o jeho nové opevnění a rozšíření. Humpolec se tím také stal součástí lipnického panství, zanedlouho hrad ztratil rezidenční a centrální funkci a počal pustnout. Při příležitosti prodeje Janovi ml. z Říčan roku 1560 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Původní hradní jádro bylo nevelkých rozměrů. Nakoso postavená hranolová věž je drobného vzhledu a malého čtverhranného půdorysu. Kromě ní se v jádře nacházela ještě palácová křídla podél tří stran hradby a při patě věže vstupní brána. V pozdní gotice byla posílena obranyschopnost hradu přistavěním vnějšího opevnění na jižní a východní straně od jádra. V hradbě byly postaveny čtverhranné věže se střílnami pro palné zbraně a v blízkosti přístupové cesty bastion. Nově také vznikly další valy a příkopy. V severní části nově vzniklého nádvoří byl postaven palác, který měl kompenzovat nedostatek obytného prostoru v hradním jádře. Dále zde vznikla další brána a vedle ní kuchyně. Z hradu se dochovaly výrazné zříceniny téměř všech jeho částí. Tipy na výlet V Humpolci najdete také Městské kulturní a informační středisko - Muzeum dr. Aleše Hrdličky, Muzeum vah, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Mikuláše nebo židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také hrad Lipnice nad Sázavou.  Ubytovat se můžete přímo v Humpolci nebo v Lipnici nad Sázavou  M.K.