Jediná dochovaná bašta ve Střbře zvaná „husitská“ stojí při Plzeňské ulici. V roce 1705 byla upravena na obytnou funkci a doplněna barokním štítem.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků s bývalým kapucínským hospicem se nachází přímo na hlavním mělnickém náměstí. Kostel je přístupný v době bohoslužeb a v budově bývalého kláštera dnes sídlí Regionální muzeum Mělník. Kapucíni na Mělnicku působili již od počátku 18. století, avšak až roku 1749 městská rada požádala řád, aby se v Mělníce usadil natrvalo. K získání zázemí jim pomohla bohatá vdova Markéta Terezie Tschebischová z Falkenberka darováním svého domu, další dům získali koupí a část zahrady darem. Již následujícího roku (20. září 1750) byli kapucíni slavnostně uvedeni do města. Během dvou let zde zřídili hospic a roku 1753 byl dokončen i kostel Čtrnácti svatých pomocníků. V roce 1785 klášter unikl zrušení, neboť městská rada mu vyprosila výjimku. Kapucíni nadále pokračovali ve své činnosti v řádovém hospitalu i laické duchovní správě. V roce 1950 bohužel již klášter postihla konfiskace a jeho prostory byly využívány k různým účelům, dlouho zde například sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění. Regionální muzeum Mělník využívá jeho prostory od roku 1999. Typické stavební řešení kapucínských kostelů muselo být v případě Mělníka přizpůsobeno velikosti a možnostem staveniště, proto je kostel trochu atypický a boční kapli Panny Marie nahrazuje pouze mělký výklenek na levé straně lodi. Bývalý hospic, přiléhající ke kostelu, dodnes připomíná typický měšťanský dům včetně existence loubí v průčelí. M.K.

Masné krámy dnes najdeme v Hradební ulici. Řeznické krámy se společnou porážkou jsou na zdejším místě již od 16. století. Po požárech v roce 1619 a 1689 byly obnoveny. Ještě v roce 1837 tu stály dvě řady krámků naproti sobě. Dnešní podoba již jen jedné dochované řady pochází z počátku 19. století. Za dobu své existence počet krámků nepřekročil číslo 20.

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.