Oblastní muzeum v Litoměřicích sídlí v budově renesančně přestavěné Staré radnice. Kromě stálé expozice mohou návštěvníci v muzeu ve dvou výstavních sálech pravidelně shlédnout krátkodobé výstavy z vlastních sbírek, ale i výstavy zapůjčené z dalších muzeí. Součástí muzea je pobočka Máchův Památník – tzv. Máchova světnička, která je umístěna v nedalekém domě „Na Vikárce“. Muzeum své sbírky také trvale zapůjčuje do expozice Muzea českého granátu v Třebenicích a do Jandova městského muzea v Budyni nad Ohří. Stálá expozice I. patro - Geologický vývoj regionu, archeologie, doba románská, gotická, historický vývoj do r. 1700 II. patro - Doba barokní, řemesla, zemědělství, rybářství, historie do r. 1945

Chrudimský hrad, dnes již zaniklý, stával na místě a v blízkém okolí arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v jihovýchodní části centra města. Část areálu (nezastavěná), je volně přístupná. Historie hradu Hrad byl spolu s městem založen před rokem 1276 českým králem Přemyslem Otakarem II. na místě bývalého hradiště. Písemné prameny nám přináší svědectví o pobytech českých králů na hradě až do roku 1335. Nedlouho poté byl z větší části stržen, neboť již roku 1349 na jeho místě stál farní kostel Panny Marie. Jeden z jeho posledních pozůstatků, tzv. Žižkova věž, stál až do roku 1846. Dispozice hradu Hradní dispozice byla zcela jistě dvojdílná, ovšem o samotné podobě hradu toho moc nevíme. Vnitřní hrad, jenž byl součástí města, byl od ostatní zástavby oddělen příkopem a hradbou. Východní hradba lichoběžníkovitého půdorysu vnitřního hradu tvořila součást hradeb. V jeho čtyřech rozích předpokládáme čtverhranné věže (z nichž doloženou máme pouze již zmíněnou Žižkovu). Vnitřní zástavba nám, kromě kaple, jejíž zdivo je obsaženo v lodi kostela, není známa. Na východní straně, ven z města, pak bývalo obdélné předhradí, obsahující v rozích malou čtverhrannou věž a další objekt, dodnes částečně zachovaný v domě čp. 57. Obecně se tento typ hradu nazývá středoevropským kastelem a je typický pro královské hrady založené ve městech. Tipy na výlet V Chrudimi dále najdeme Kotěrovu vilu, kostel sv. Katěřiny, kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa, městské opevnění. V nedalekých Slatiňanech najdeme renesanční zámek a přímo v jeho prostorách se nachází Hippologické muzeum. Po okolí se můžeme rozhlédnout z rozhledny Hůra u Slatiňan. O něco dále najdeme zámek Heřmanův Městec. Ubytovat se můžete v Chrudimi.  M.K.

Dne 20.6.2009 byla na vrchu Pastvisko (m.n.m.) otevřena nová rozhledna podle návrhu Antonína Olšiny. Z centra Moravské Třebové je to cca 3-4km po značené cestě. Dřevěná rozhledna s ocelovým vřetenovým schodištěm (220 schodů) je vysoká 27 m, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 m. Rozhledna poskytuje kruhový výhled do okolí. Za dobré viditelnosti jsou odsud vidět Orlické hory, Jeseníky nebo i Kralický Sněžník. Vstup na rozhlednu je na vlastní nebezpečí – volný. Už předtím 19. srpna roku 1906 zde byla otevřena její předchůdkyně, 23 m vysoká dřevěná rozhledna. Za vstup na ni se platilo 20 haléřů. V roce 1908 byla pojmenována podle knížete Johanna z Liechtensteina, ku příležitosti 50. výročí jeho vlády. Bohužel 5.7.1916 postihla Moravskou Třebovou a okolí velmi prudká bouře, která poškodila mnoho staveb. Za oběť jí padla i tato rozhledna. Bohužel se při jejím zřícení v ní nacházeli zrovna mladí lidé (ve věku od 9 do 21 let), které vichřice zaskočila zrovna zde na výletě. Někteří byly zrovna ve chvíli zřícení rozhledny v jejích vyšších patrech. Ti také utrpěli těžká zranění. Bohužel nejmladší devítiletá žákyně dívčí národní školy Anna Matisová byla s diagnózou otřesu mozku svěřena do domácího péče. V noci z 5. na 6. července zemřela. Dne 11.7. se v reakci na toto neštěstí sešla valná hromada místní sekce Sudetského horského spolku. Bylo zde konstatováno, že o rozhlednu bylo pečováno, dobře postavená a za její zřícení tak mohla mimořádná povětrnostní situace. O obnovení stavby pod dojmem neštěstí a uprostřed první světové války se vůbec neuvažovalo. Materiál ze zřícené stavby získal 19.7. v dražbě místní pokrývač a obchodním se stavebninami Franz Koldas.

Kostel postavený ve slohu novobyzanstkém stojí v místní části Rozdělov na rohu ulice Vítězné a Vašíčkova. Postavený v letech 1925-1927 má v průčelí věž a nad vchodem plastiku sv. Václava. Uvnitř kostela pak zaujme oltářní tyrolská dřevořezba od France Štuflesera znázorňující vraždu sv. Václava jeho bratrem Boleslavem.