Budova Starého proboštství se přimyká k jihozápadní straně chrámu sv. Víta. Původně, ve 13. století, zde byl biskupský dům. Po požáru v roce 1541 zde vnikly domy nové. V letech 1660 – 1662 je probošt J. F. Rasch nechal spojit. Další přestavbu dům prodělal za 1701 – 1702 za probošta D. J. Mayera. Klasicistní podobu budova získala v roce 1789 za probošta E.D. Kriegera. Od roku 1871 byl dům využíván staviteli chrámu sv. Víta J. Mockerem a K. Hilbertem. Nároží domu je ozdobeno sochou sv. Václava z roku 1662.

Rozhlednu se jménem Petřín můžete navštívit nejen v Praze, ale i v Jablonci nad Nisou. Konkrétně na jeho jižním okraji ve Vrkoslavicích. Místo, které nabízí nádherný výhled na město bižuterie, si občané Jablonce velmi oblíbili, pro své nedělní vycházky. Této skutečnosti chtěl využít podnikavý hostinský Richard Fellinghauer. Roku 1906 zakoupil pozemek a vystavěl na něm výletní restauraci. Udělal vše pro to, aby byla úspěšná. Objekt byl vybaven tanečním sálem, pánským salonem a kulečníkem a také dvacet metrů vysokou vyhlídkovou věží. Objekt se prvním návštěvníkům otevřel 2. prosince 1906. Jablonečtí občané v prvních letech navštěvovali Petřín v hojném počtu, ale nadšení brzy vyprchalo a podnik přestal prosperovat. Nešťastný Fellinghauer byl nucen objekt prodat. Majitelé se zde rychle střídali, ale nikomu se nedařilo. Nezabralo ani časté střídání názvů. Původní "Nickelkoppe", na "Öserwarte", potom na "Hohenwarte" až po současný Petřín. Po 2. světové válce sloužila jako dětský domov a ke svému původnímu účelu se vrátila opět až v polovině šedesátých let. Tehdy ji provozoval státní podnik „Restaurace a jídelny“. Po roce 1989 se dostal Petřín do privatizačního kolotoče. Koupili jej spekulanti, kteří měli jiné zájmy než jeho provoz. Budova zůstala opuštěna, okna byla zabedněna a došlo k celkové devastaci. Zlomem byl příchod nového majitele Evžena Hejska v roce 1996, který objekt po vyjasnění majetkových vztahů od ledna 1999 do června 2000 kompletně zrekonstruoval. Opravený objekt nabízí restauraci, ubytování a vyhlídkovou věž. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 15 metrů, vede 91 schodů, když je vystoupáte naskytne se Vám výhled na Jablonec nad Nisou, Liberec, Jizerské hory a Ještěd.

Zaječí důl se nachází na zelené turistické značce nedaleko obce Fojtka. K popisovanému jezírku pak vede z této značky odbočka, od Fojtky je vzdálené zhruba 2,5 km.V 19. století bylo v Zaječním dole zhruba šest žulových lomů, ve kterých pracovalo přibližně 200 dělníků. Zde těžená kvalitní žula byla odvážena do Berlína, v Kielu se z ní stavěly přístavní hráze. Ze všech šesti opuštěných lomů je tento nejzachovalejší a hlavně velice romantický, neboť se zde vytvořilo malé lomové jezírko.

Kostel sv. Jakuba stojící poblíž Vlašského dvora je po chrámu sv. Barbory druhou nejvýraznější dominantou města. Jeho stavba byla německými patriciji započata okolo roku 1330. Hlavní jádro bylo dokončeno v roce 1380, ale stavělo se dál až do roku 1420. V 80 až 90. letech 15. století byla vystavěna kruchta na mincířskou kaplí. Kostel v pozdější době občas poškodil některý z požárů města, ale naštěstí nikdy výrazně. Původně měl mít kostel obě věže stejné, ale místo, které bylo vybráno nakonec tento záměr nedovolilo. Kostel tvoří trojlodní síňová stavba se dvěma bočními kaplemi, dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem s přiléhající sakristií. Hrotitá okna mají trojlisté kružby. Ke kostelu přiléhá pětipatrová věž. Presbytář a lodě jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Z předhusitské doby se v kostele dochovaly dva zazděné sanktuáře. V mincířské kapli pak zbytky pozdně gotických fresek z 15. století. Zhruba ze stejné doby pochází i pozdně gotické chórové lavice (1484). Raně barokní oltář se Škrétovou pietou má obraz Stětí sv. Jakuba od F.X.Pálka (1752) a obraz sv. Trojice od Petra Brandla (1734). Dále můžeme v interiéru najít deskový obraz Poslední věčeře z roku 1515 a cínovou křtitelnici z roku 1505.