Václavské náměstí - centrum Prahy. Václavské náměstí je nejvýznamnějším pražským náměstím a je považováno za její centrum. Je 750 m dlouhé a 60 m široké. Historie Václavského náměstí. Náměstí vzniklo již při založení Nového Města (1348) jako jeho centrum. Již v minulosti bylo využíváno pro obchodování s koňmi a dalšími komoditami. Dnešními dominantami náměstí, které je považováno i za symbol české státnosti, jsou především budova Národního muzea a sousoší sv. Václava a dalších patronů České země. Sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. Původní název Koňský trh byl nahrazen současným názvem v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského. Na počest schůze ve Svatováclavských lázních a na počest sv. Václava, patrona České země. Původně, od roku 1680, zde stávala jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla. Současná socha sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka sem byla umístěna v roce 1913. Bendlova socha byla přemístěna na Vyšehrad do Štulcových sadů. Václavské náměstí je jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Je obklopeno řadou historických domů. Ve střední části ho protíná tramvajová trať. Dopravní spojení je zajištěno i metrem.

Hrad Houska je původně gotický hrad, přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Je situován na Zámeckém vrchu, který leží v pískovcových skalách Kokořínska asi 9 km jihovýchodně od Dubé v okrese Česká Lípa. Historie hradu O tom, kdo jej založil, se vedou spory. Buď byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. na počátku jeho vlády a nebo až v posledním desetiletí 13. století pány z Dubé. Jisté je, že první písemná zmínka o něm je z roku 1316 a tehdy byl prokazatelně v majetku Hynka z Dubé. Hrad, jehož poloha mu umožňovala přirozenou ochranu, bylo opevněn jen na jižní straně. Vystřídalo se na něm mnoho rodů. V roce 1432 koupil panství s hradem Houskou Jan ze Smiřic, za jejichž držení byl roku 1590 přestavěn v renesanční zámek. Dále patřil Hrzáňům z Harasova, hrabatům ze Spauru nebo rodu Kouniců, kteří jej roku 1823 upravili. V roce 1924 od uherského rodu Andrássy kupuje Housku prezident Škodových závodů v Plzni, Josef Šimonek. Roku 1930 provedl rekonstrukci a po druhé světové válce mu byl objekt znárodněn. Za komunistů zde byl umístěn depozitář knihovny v Klementinu. V 80. letech 20. století hrad vlastnila Spolana Neratovice. Po roce 1989 se hrad vrátil do držení potomků J. Šimonka a postupně se rekonstruuje. Podoba hradu Houska je masivní objekt čtverhranného půdorysu s uzavřeným středním nádvořím. Dochovala se gotická okénka. Renesanční nástěnné malby jsou z novější doby. Hradní kaple s restaurovanými malbami prostupuje dvě patra. Nejcennějším interiérem je Zelená světnice s malbami ze 16. století a rytířský salonek. Na střeše je rozhledová vížka. Houska žije nebývalým kulturním životem. V sezóně je možná prohlídka s výkladem, v létě se pořádají středověké trhy, šermířská a taneční vystoupení, divadelní představení a muzikálová noc. V sobotu se konají noční prohlídky. Kaple slouží i pro svatební obřady. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na barokní zámek Lobeč. V okolí Mšena najdete pískovcový skalní útvar Faraon, malou umělou jeskyni Obraznice,  skalní bludiště nebo Švédský val. Ve Mšeně pak najdete městské muzeum. Nezapomeňte navštívit ani známý hrad Kokořín a Mšenské pokličky. U Dubé zase najdete skalní hrad Pustý zámek. Ubytovat se můžete ve Mšeně.

Hrádek spolu s městečkem založil ve 2. polovině 14. století Karel IV. Panovník, jenž dal novému hradu své jméno, se všemožně snažil o rozkvět zdejšího panství při řece Vltavě. Avšak namísto velkého města a slavného hradu zůstal Karlhaus bezvýznamným městečkem, odloučeným od okolního světa. Ani hrad se nestal střediskem panství, které bylo i nadále spravováno z Hluboké. Jeho zkázu a úpadek završila doba husitských válek. Z hradu zpustlého v průběhu 15. století, se zachovaly části zdiva budov při obvodu hradu a zbytky kaple a vjezdové brány. Dispozice hradu Dispozice byla dvojdílná. Za rozsáhlejší, valem opevněnou přední částí, u níž nelze vyloučit, že v ní mělo vzniknout městečko, se nachází vlastní hrad polygonálního, zhruba trojúhelného obrysu. Na všech stranách ho obíhal mohutný příkop, před nímž byl vyhozen val dosahující na vstupní straně úctyhodných rozměrů. Na čelní straně se též zřejmě ještě nacházel parkán. Obvod hradu byl tvořen souvislou zástavbou, jejíž součástí byla i rozměrná kaple s polygonálním závěrem v jednom z nároží hradu. Ve skladbě místností palácových křídel se setkáváme i s roubenými komorami. Všechny prostory s výjimkou tribunové kaple byly plochostropé. V hradním organismu nenalézáme žadné pozůstatky věže. Pokud se rozhodnete navštívit také nedalké město Hluboká nad Vltavou, za návštěvu stojí zámek nebo Zoo Ohrada. Ve městě se můžete také ubytovat.

Kostel sv. Máří Magdalény - Jistebnice, text v přípravě