Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, zhotovil ji roku 1712 na objednávku hraběte Remedia Františka Thuna. Také toto sousoší se při povodni roku 1890 zřítilo do Vltavy, ale bylo vyloveno a vráceno na své původní místo. Ve velkoleposti provedení jde o jedno z nejvýznamnějších sousoší mostu a představuje velmi dramatickou kompozici. Jsou zde sv. Vincenc, pocházející z bohaté valencijské rodiny Ferrero, který působil v 17.století mezi francouzskou venkovskou chudinou a pařížskými galejníky. Byl vzýván jako ochránce pokrývačů a také koní a jako pomocník ke šťastnému manželství a klidné smrti. Druhou postavou je český patron sv. Prokop, který založil roku 1032 Sázavský klášter. Sv. Vincenc křísí nebožtíka v rakvi a se zdviženou rukou vyhání ďábla z posedlého člověka. Sv. Prokop odstrkuje berlou satana. Originálně je také vyřešen podstavec, který je zaplněný reliéfy a postavami, které se vážou k životu obou světců. Je zde poprsí Saracéna a Žida, obrácených sv. Vincencem ke křesťanství, a plačícího démona, spoutaného sv. Prokopem. Reliéfy zobrazují Poslední soud a Orání sv. Prokopa s čertem. Na jejich činnost upomínají i četné nápisy na sousoší. Jsou zde 8 000 SARACENOS AD FIDEM CATHOLICAM - 8 000 pohanů k víře katolické, 70 DAEMONES DOMUIT - 70 ďáblů zkrotil a 2 500 IUDAEOS AD CHRISTUM - 2 500 židů ke Kristu.

Podivínský židovský hřbitov je situován nedaleko centra obce v blízkosti Palackého ulice. Byl založen v 17. století a naposledy rozšířen kolem roku 1871. Za druhé světové války byl poškozen. Dodnes slouží svému účelu což není obvyklé. Na kamennou zdí ohrazené ploše o výměře 7.525 m2 se nachází přibližně 600 náhrobků a je tak zaplněn přibližně z poloviny. Najdeme tu převážně náhrobky barokní a klasicistní, nejstarší pochází z roku 1694. V rohu je situována obřadní síň postavená ve druhé polovině 19. století v maursko orientálním stylu. Nachází se v ní menší expozice o historii židovské obce. O hřbitov je pečována, je uzamčen a přístupný po dohodě se starostou OÚ.

Kamenný historický most přes řeku Ploučnici nedaleko děčínského zámku byl vystavěn v letech 1564-1569 poté co původní most strhla velká povodeň v roce 1561. Pískovcová, čtyřoblouková dopravní stavba ve stylu pozdní gotiky se zajímavým zbořezem po okrajích je dlouhá 84 m, široká 4,8 m a výška stavby nad hladinou je 7,7 m. Sochařská výzdoba v podobě soch s reliéfy jejich mučednické smrti - sv. Jana Nepomuckého, sv. Víta a sv. Václava pochází od M.J.Brokofa z roku 1714. Na památkově chráněné stavbě je vyloučen motorový provoz a přístupná je tak pouze pro pěší a cyklisty.

Historie hradu Hrad vznikl okolo přelomu 14. a 15. století. Poprvé se připomíná v rukách Ješíka z Popovce v roce 1405. Po jeho smrti připadl králi, ten ho zastavil Petrovi Zmrzlíkovi ze Svojšína. Od roku 1455 jsou majitelé hradu Trčkové z Lípy. Ti hrad sice výrazně přestavěli, ale záhy ho opustili. Jako pustý se Oheb uvádí k roku 1533. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici, která využila příhodného skalního hřebene. Do přední části se vstupovalo čtverhrannou průjezdní věží. Později bylo vybudováno ještě jedno vnější opevnění. Na zadní části skalního hřebene byla vystavěna čtverhranná, nejspíše obytná věž. Do dnešní doby se dochovaly zbytky průjezdní věže, vnejší obranné hradby i čtverhranné obytné věže. Tipy na výlet Vystoupit můžete na rozhledna Na kopečku u Licoměřic. V Třemošnici najdete městskou galerii. Vydat se můžete i na gotickou tvrz Semteš, romantický zámek Žleby, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu tvrze Svojšice. Ubytovat se můžete v Třemošnici.