Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na kopci stejného jména (877 m.n.m.) zhruba 8 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Historie hradu Hrad byl postaven k ochraně jedné z větví tzv. Řezenské obchodní stezky. Název je odvozen z německého jména Hirchstein což znamená Jelení kámen. První písemné zmínky pochází z období vlády Přemysla Otakara II. V roce 1266 nechal Přemysl přebudovat již existující hrad a získal tak pevný opěrný bod v pohraničí. Prvním feudálem, který se psal z Hirštejna, byl rytíř Protivec. Hrad vystřídal několik majitelů. V roce 1421 byl dobyt domažlickými husity, kteří zde upálili 17 osob. Opravený hrad je od roku 1437 nazýván Starým Herštejnem. V roce 1484 zažil překvapivý útok ozbrojenců falckého kurfiřta Filipa. V krvavé řeži byly vražděny ženy i děti. Zavražděni byly i majitelé hradu spolu se svými manželkami i potomky. Přežil pouze čtyřletý Petr, syn Hanse Elsenberka. Na počátku 16. století se hrad stává útulkem pro loupeživou chasu, kterou vede sám majitel hradu Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. V roce 1510 vytáhl proti hradu Zdeněk Lev z Rožmitálu. Hrad dobyl, vypálil a pobořil. Poté již nebyl plně obnoven. V 17. století se okolí hradu stalo vyhledáváným místem hledačů drahokamů. Patrně zde nacházeli vzácné akvamaríny a chrysoberyly, které se ještě dnes v okolí Poběžovic vyskytují. V polovině 19. století zamýšlel hrabě Ferdinand Trauttmannsdorf opravit hradní věž a využít ji pro vyhlídku, to se však neuskutečnilo. Podoba hradu Hrad se skládal ze dvou válcových věží spojených hradbou. Střední prostor vyplňoval dlouhý, ale úzký palác. Ten byl rozdělen na dvě části, z nichž severní byla podsklepena. Od obou věží byl palác oddělen uzavřenými dvorky jimiž procházely průchody opatřené padacími můstky. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovaly zbytky obou válcových věží a drobné zbytky hradební zdi. Z palácové stavby se nedochovalo téměř nic. Ze skálnaté části, kde se nacházel palác a západní věž, je částečná vyhlídka hlavně jihozápadním a severním směrem. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina zámku Dianin dvůr. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.

Rod Buquoů vlastnil malou sošku Panny Marie foyenské (asi 20 cm vysoká), vyřezávanou z dubového dřeva. Hrabě Karel Buquoy byl vědec a cestovatel a sošku vozil vždy sebou. Když v roce 1684 plul z Říma do Španělska, zastihla loď prudká bouře. Hrabě ve velikém nebezpečí se modlil a slíbil, že bude-li zachráněn postaví na svém českém panství kostel jako projev vděčnosti. Bouře se uklidnila a všichni se zachánili. Jeho slib splnil syn Filip Emanuel Buquoy. V roce 1692 položil základní kámen ke kostelu Jména Panny Marie, ale se stavbou bylo započato až roku 1699, dokončena byla roku 1702 a vysvěcena o dva roky později. Uprostřed stojí hlavní oltář, zmenšená napodobenina Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Oltář je celý vyřezávaný, dílo řezbáře Wauschera z Lince. Nad ním je zavěšen svatostánek v podobě lucerny, který symbolicky drží na čtyřech bohatých girlandách čtyři andělé. V dolní části svatostánku je uložena Nejsvětější Svátost, nad ní v zasklené schránce je malá soška Panny Marie. Sakristie, kůr a kazatelna byly přistavěny později. Mimo kostel stojí zvonice z roku 1939. Původní tři zvony byly v roce 1942 sejmuty a použity na válečné účely. Po válce byl do zvonice zavěšen zvon ze Svaté Hory pocházející z roku 1661. V roce 1974 byly pořízeny další dva zvony. Naproti kostelu stojí bývalý lovecký zámek, který nechal v letech 1709-1710 postavit bratr Emanuela Buquoye hrabě Albert. Štít zámku zdobí jejich erb. Od roku 1714 sloužil zámek jako fara a později také jako škola pro okolní obce. Dnes je zde klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka.

Orlické muzeum v Chocni v současné době pořádá vedle výstav, koncertů a přednášek i historický kroužek pro děti a další odbornou činnost či konzultace pro veřejnost. Muzejní pracovníci se starají o více než 13 500 sbírkových předmětů a 8 000 knih. V rámci badatelské činnosti je možno seznámit se s rozsáhlými sbírkami geologie, archeologie, etnografie, botaniky, mykologie, entomologie a umění. Stálá expozice Paleontologická geologická archeologická historická

Muzeum v Mohelnici je situováno na bývalou faru. Základy fary spadají zřejmě do 13. století a byly součástí mohelnického hradu. V roce 1957 byla budova zakoupena pro potřeby mohelnického muzea. Rannou historii domu připomínají gotické sklepy. Na období renesance dají vzpomenout vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova zobrazující podobenství o boháči a Lazarovi z evangelia sv. Lukáše.  Objekt byl několikrát přestavován. Současnou podobu získal po ničivém požáru z roku 1841, kdy byla vystavěna čelní fronta budovy s průjezdem a spojena s již zmiňovaným starším domem děkanství. V jedné z místností nového křídla se dochovala původní výmalba z druhé poloviny 19. století. Stálé expozice Z dějin Mohelnicka - keramické nádoby a železné předměty, kopie listin, archeologické nálezy, kolekce loštické keramiky,mohelnický poklad pražských grošů, gotická socha Krista Vítězného a meč, mohelnická řemesla, obchod a správa města, život měšťanů 19. století, průmysl v Mohelnic. Malá galerie výtvarného umění – díla F. J. Schimek, W. Sekanina, F. Hoplíček, J. Přílezský, H. Šilberský, J. Štipl, J. Podolský, E. Jeřábková-Štiplová, V. Urbánková a V. Opravil. Siemens - největší výrobce motorů v Evropě, Hella - výrobce světlometů. Muzeum v Mohelnici patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.