Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zajímavým prostorem s nenápadným, ale osobitým kouzlem. Zámek, ležící nedaleko města Benešov, se nachází ve stejnojmenném městysu s přibližně 895 obyvateli ve Středočeském kraji.  Již 50 let součástí Národního muzea Dnešní zámek Vrchotovy Janovice byl původně vodní tvrzí z roku 1350, kterou nechali koncem 16. stol. renesančně přestavět páni z Říčan. V roce 1766 ji František Antonín Vrtba nechal pozdně barokně upravit. Ve 2. polovině 19. stol. změnili vzhled zámku zdejší páni Vratislavové z Mitrovic, budova tak získala konečnou úpravu ve stylu romantické gotiky. Za času posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. stol., byl zámek pozoruhodným místem, kde se uprostřed starého krajinářského parku setkávali hosté baronky Sidonie Nádherné. Během 2. světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi se židovskými příbuznými, a „koncentrační tábor“ pro politické vězně, pobočka tábora Flossenburg . Po roce 1945 se v zámku vystřídala sovětská i československá armáda, později byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu i pro sbírky Okresního archivu. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice  spolu s parkem součástí  Národního muzea. Dispozice zámku Zámek Vrchotovy Janovice je dvoupatrová budova s trojúhelníkovým dvorem a s arkádovou chodbou v přízemí jednoho křídla. Na průčelí je mnoho drobných architektonických prvků. Před zámkem stojí hospodářské budovy rovněž ve stylu romantické gotiky. Z původní tvrze se nám dodnes dochovaly valené klenuté sklepy a gotické portálky. Dominantou vnitřních prostor zámku jsou nástěnné malby s náměty z řecké mytologie od F. Dallingera a dřevené sochařské práce z dílny L. Widmana z let 1762 - 1766. Přístupná je i bývalá zámecká kaple z 2. poloviny 18. stol.  Unikátní zámecký park      K zámku náleží i krajinářsky park, jehož současná podoba se utvářela více než 200 let. Tato přírodní památka je výsledkem spolupráce osobitých majitelů se zahradními odborníky a šikovnými architekty, jakým byl například Camillo Schneider. Svou plochou patří sice k menším zámeckým parkům, ale díky jeho atmosféře a harmonii, která zde panuje, je jedním z nejvíce obdivovaných parků středních Čech. Návštěva zámku nám dnes nabízí kromě jiného i prohlídku stálých expozic Národního muzea, jedná se o „Společnost v Čechách 19. stol.“, kde autoři usilovali o pohled do života našich nedávných předků, dále je součástí  expozice „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“, výstava nám přibližuje významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku a „České zvonařství“, kde máme možnost spatřit technologii výroby zvonů, zvony a zvonky od středověku až do 19. stol. Mezi nejvýznamnější patří mistrovská díla předních zvonařů renesančních Čech. V roce 2006 prošel zámek rozsáhlou stavební rekonstrukcí. Zámek má nová okna,  restaurovaný portál hlavní brány, v linii střech byly obnoveny novogotické věžičky s praporky a cimbuřím, na severovýchodním nároží znovu stojí původní sakristie. Nově je také možnost projít se po naučné stezce Po stopách Sidonie Nádherné. V okolí můžete navštívit také tvrz Martinice nedaleko Votic nebo zámek Kosova Hora. Ubytovat se můžete například ve Voticích.

Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Přízemí domu původně sloužilo jako tržnice, otevřená do náměstí, snad i jako šenk. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. Reprezentativní výběr z bohatých uměleckých sbírek Jihomoravského muzea zde prezentují stálé expozice "Staré umění Znojemska" ve druhém podlaží a "Medailér Jan Tomáš Fischer" v podlaží prvním. Výstavní sály v prvním podlaží jsou určeny výstavám převážně soudobého výtvarného umění. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy, přednášky a konference, ve vstupní síní - "mázhauzu" kromě prodejny muzejních publikací a suvenýrů také příjemná kavárnička. Stálá expozice Staré umění Znojemska – kolekce 50 obrazů a soch, vážících se k uměleckému dědictví jihozápadní Moravy. Ve sbírce gotického umění vyniká především Madona znojemská, dílo Mistra michelské madony, jež vzniklo v moravském prostředí ve třicátých letech 14. století a řadí se k unikátním památkám svého druhu u nás. Nejstarším exponátem expozice je tzv. Znojemská Libuše, představující portrét královny, jejíž vznik je kladen do konce 13. století. Dobu baroka charakterizuje cenná kolekce sochařských a malířských děl, v níž jsou zastoupena významná díla umělců, pracujících většinou pro interiéry zdejších klášterů a kostelů. Mince zemí Koruny české - Unikátní systematickou sbírku českých mincí a medailí shromáždil Josef Květoň ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století.  

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše se nachází v centru města na Náměstí.   Kostel sv. Mikuláše byl pravděpodobně vystavěn již v polovině 13. století v přechodném románsko-gotickém stylu. Později byl ve 14. století zcela gotizován a již roku 1350 je připomínán jako farní. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář - dnes levá (východní) kaple. Ta je vystavěna na pětibokém půdorysu, klenbu zde nese šest pískovcových žeber. Do vnějšího zdiva sakristie je začleněn profilovaný gotický portál ze 14. století. Původní stavba byla několikrát rozšiřována a přestavována. Počátkem 20. století byl starý kostel prostorově již nedostatečný a pro porušenou statiku neopravitelný. Proto byl, krom zvonice, která stála samostatně, a již uváděného presbytáře roku 1912 zbořen a během následujícího roku byl podle návrhu architekta Bóži Dvořáka nově vystavěn. Novostavba stála prakticky kolmo k původní stavbě, jejíž několik zmíněných architektonických prvků začlenila. V interiéru se nachází velké malby provedené po první světové válce malířem Antonínem Häuslerem podle šablon Mikoláše Alše. Malby nad bočními kaplemi a v závěru nového presbytáře zobrazují české světce – Václava, Ludmilu a Cyrila s Metodějem. V levé kapli se nachází starší výmalba zachycující výjev z podobenství o milosrdném Samaritánovi a setkání Abrahama s Melchisedechem. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v pondělí a čtvrtek od 7:45; ve středu, pátek a sobotu od 18:30 (resp. v 17:30 v zimním období) a v neděli od 8:00.   L.R.

  Jednou z mnoha atrakcí v historickém centru Kutné Hory je Muzeum alchymie. Jedná se o světový unikát věnovaný alchymii ve všech jejích aspektech.  Alchymistická dílna je vytvořena ve stylových historických prostorách ze 13. století, které nám dávají nahlédnout do doby, kdy sláva Kutné Hory dosahovala evropského významu, kdy se stříbro dolovalo ze země ve velké a kdy alchymisté pokoušeli nalézt věčný život či nevyčerpatelné bohatství. Čeká na vás pět naprosto reálných voskových figurín zasazených do historicky přesného prostředí alchymistické dílny s kompletním vybavením od pecí, všemožných baněk, karaf, destilačních nádob až po staré spisy. Můžete obdivovat, jak alchymisté s pomocníky hledají recept na elixír života nebo kámen mudrců. Na vaší objevitelské cestě budete mít možnost odhalit fakta, fikci i fantazii v přehlídce neobvyklých objektů, tajných zašifrovaných textů, překvapivých vizuálních metafor ze světa alchymie a možných stop v hledání kamene mudrců. V expozici je zároveň kladen zvláštní důraz na bohatou historii alchymie v českých zemích a její praktický vztah k hornické a hutnické tradici Kutné Hory. Jedinečný zážitek Vám zprostředkuje kaleidoskop se záběry na historické objekty města Kutná Hora a jistě i Vy budete vtaženi do překvapivě nekonečného obrazu. Vstup a cena do záhadného podzemí je přímo z infocentra, kde je též možné si rovnou zakoupit lístky (dospělí 60 Kč; děti, studenti, důchodci 40 Kč, rodinné -2 dospělí a až 3 děti- 160 Kč; děti do 1 m výšky zdarma). Otvírací doba Muzeum je otevřeno každý den, od dubna do září od 9 do 18 hodin, od října do března ve všední dny od 9 do 17 hodin, o víkendu od 10 do 16 hodin.