Kostel sv. Vojtěcha byl postaven v letech 1715-1730 jako klášterní chrám dominikánského řádu. v barokním slohu. Barokní výstavbá na místě stejnojmenné stavby vedl významný severočeský stavitel Octavio Broggio. V roce 1972 byly do tohoté kostela instalovány druhé největší varhany v České republice.

Součástí hradu v Bečově nad Teplou je také zámek. Ten si nechal v barokním slohu vystavět roku 1753 Dominik Kounic. Barokní zámek Pro stavbu využil východní gotickorenesanční předhradí a stavba tak plynule navázala na hrad a převzala jeho rezidenční funkci. Zámek je obdélná dvoupatrová budova s obloukovou bránou, s osmibokou nárožní věží a přístupovým mostem v podhradí. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto z roku 1753. Syn Dominika z Kounic prodal v roce 1813 Bečov Friderikovi de Beaufort-Spontini, jehož rod pocházel z dnešní Belgie a jeho představitel měl titul vévody. Vévoda Fréderic v polovině 19. století zvažoval přestavbu starého hradu, ale pak od tohoto záměru ustoupil a místo něj nechal mezi lety 1861 - 1875 přestavět bečovský zámek. Do nově upravených interiérů pak nechal přivézt z Bruselu sbírky tapisérií, obrazů a zbraní. Většinu z těchto předmětů si odvezli majitelé zámku na samém sklonku války. Klenotnický skvost evropského významu Poslední majitel zámku Heinrich Beaufort stačil ještě, předtím než zámek opustil, ukrýt pod podlahu v hradní kapli vzácný románský relikviář sv. Maura. Po objevení v 80. letech a následné restauraci je nyní k vidění v rámci zámecké expozice. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–75 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Přilehlá zámecká terasovitá zahrada, která nabízí překrásný výhled na údolí řeky a samotné město, pochází také z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.  Tipy na výlet Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch, kde bylo středověké popraviště. V Bečově nad Teplou také najdete Muzeum motocyklů a expozice české hračky. Poblíž nedalekého Krásna můžete vystoupit na rozhlednu Krásenský vrch nebo navštívit hornické muzeum. Další muzeum najdete také v Horním Slavkově. U obce Mnichov najdete zbytky ze zříceniny kaple sv. Siarda. Ubytovat se můžete přímo v Bečově nad Teplou.

Necelý půl kilometr od Psího kostela se nachází Skalní brána. Je zhruba 4 metry vysoká a stejně tak i široká. Vypadá jako miniatura Pravčické brány.

Vodní mlýn patří k největších zachovalým objektům svého druhu. V písemných pramenech z roku 1512 se objevuje mlynář slupského mlýna Jan. Stavebníkem mlýna byla patrně církevní vrchnost. V 17. století dochází k radikální přestavbě mlýna. Tehdy měl 9 moučných složení a jedno přenosné. Toto zařízení poháněla nejméně 4, snad 5 vodních kol. Ještě počátkem 20. století bylo mlecí zařízení poháněno 4 vodními koly a bylo postupně modernizováno bez stavebních úprav interiéru mlýnice. Vodní kola byla ve 20. letech nahrazena Kaplanovou turbinou, pro niž byl upraven splav a postaven přízemní objekt na levobřeží náhonu. Tím byl stavební vývoj mlýna ukončen. Roku 1957 byl jeho provoz definitivně ukončen a objekt byl využíván ke skladovacím účelům. V roce 1983 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Mlýnská budova nese stopy složitého stavebního vývoje, jehož počátky je možno sledovat již od středověku. Dokladem je masivní zeď návodní stěny mlýna z nespárovaného lomového kamene, nestejná tloušťka obvodového zdiva obytné části a užití kamenných nárožních bloků. V období renesance došlo k zásadní přestavbě objektu v souvislosti se zvýšením produkce.Zmíněnému období patří řešení hlavního průčelí s arkádových schodištěm osazeným toskánskými sloupky, detaily střešních vikýřů, boční lichoběžníkové štíty a kamenná ostění půlkruhových okének pro hřídele vodních kol. Klasicistní období přineslo zhodnocení objektu, byla plackovými klenbami zaklenuta obytná část přízemí, přestavěno schodiště a rozděleny obytné místnosti patra. Půdorys budovy o rozměrech 47 x 12 m zabýrá ze dvou třetin mlýnice, zbytek tvoří obytná část. Původní strojní zařízení se až na výjimky nedochovalo. Po rozhodnutí využít objekt k expozici historie mlynářství  bylo nutno doplnit technologické zařízení. K tomu byly využity přenesené technologické celky z jiných mlýnů. Zařízení tak pochází ze Zábrdí u Prachatic, Drozdovic, Dalešic a dalším zařízení různých firem. Část složení je poháněno čtyřmi nově instalovanými vodními koly s dřevěnými převody. K pohonu válcového mlýna slouží elektromotor pohánějící transmisi.