Muzeum Bedřicha Smetany, jež je stálou expozicí Národního muzea, sídlí od roku 1936 v překrásné novorenesanční budově bývalé Staroměstské vodárny z 80. let 19. století na vltavském břehu v těsném sousedství Karlova mostu. Muzeum vypovídá o životě a díle zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany (1824-1884). Ukázky z dokumentů, korespondence, deníků, notových autografů a dalších materiálů dokumentují jeho osobní život, tvůrčí vývoj a působení v českém hudebním a veřejném životě, genezi a osudy nejvýznamnějších děl. Muzeum Bedřicha Smetany bylo založené v roce 1926 Sborem pro postavení pomníku Bedřichu Smetanovi. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl se každoročně pořádá na přelomu června a července na zámku v Litomyšli.  Popis expozice Stálá expozice, která je v pořadí již třetí, se zaměřuje na život a dílo zakladatele české národní hudby. Návštěvníkům přibližuje osobnost Bedřicha Smetany netradičním výtvarným řešením a tematicky je rozdělena do čtyř částí. První část Věnuje se Smetanovu dětství, studiím, uměleckým začátkům v Praze 1. poloviny 19. století a jeho pětiletému působení v Göteborgu ve Švédsku, na něž navázaly jeho koncertní cesty do Německa a Holandska. Druhá část Ta zachycuje Smetanovy aktivity v letech 1862-1874, jimiž se významně podílel na budování pražského hudebního života (např. činnost v některých uměleckých spolcích, obnovení tradice filharmonických koncertů, působení v čele opery Prozatímního divadla). Třetí část Pojednává o posledním období Smetanova života, kdy po ohluchnutí žil a tvořil mimo Prahu. Smetanovým stěžejním dílům jsou věnovány „partitury“ s dokumenty k jejich vzniku a osudům, umístěné na zvláštních notových pultech, které je možné si od dirigentského pultu pomocí speciální laserové taktovky ozvučit ukázkami ze Smetanovy tvorby podle vlastního výběru návštěvníka. Čtvrtá část V expozici jsou vystaveny v kopiích ukázky ze Smetanovy korespondence, deníků a notových rukopisů, množství dobových vyobrazení a dalších dokumentů. V originálech jsou tu portréty Smetany a dalších členů rodiny, některé jeho osobní památky a čestné dary, které dostal od svých ctitelů, a klavír ze Smetanova majetku.   Výstavy Muzeum pravidelně pořádá i krátkodobější tematické výstavy, které stálou expozici doplňují a oživují o smetanovská témata časově i obsahově přesahující její rámec a zároveň umožňují prezentovat další, mnohdy velmi zajímavé a často málo známé exponáty z muzejních sbírek.   Památník Bedřicha Smetany Muzeum Bedřicha Smetany spravuje také Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích.   Na co se můžete těšit Novorenesanční budova bývalé Staroměstské vodárny z let 1883–1884 s bohatou sgrafitovou výzdobou podle návrhů Mikoláše Alše a Františka Ženíška Expozice Bedřich Smetana (1824–1884), život a dílo Téměř kompletní fond Smetanových rukopisů, Smetanův klavír, ukázky autografů Smetanových skladeb, dopisů, deníků Expozice doplněna pulty se Smetanovými skladbami, které se ovládají laserovou taktovkou  

Dnešní zřícenina bývalého letohrádku nazývajícího se podle anglického vzhledu Windsor stojí nedaleko obce Siřejovice při dalničním odpočívadle (D8). Stavba bývalého letohrádku byla dříve mlýnem holandského typu, doloženém poprvé v roce 1843. Jako mlýn sloužil do okru 1870 a poté chátral. Následně jej zakoupil průmyslník Tschinkel z Lovosic. Ten stavbu mlýna nechal přestavět na lovecký letohrádek v anglickém stylu.  Ještě kolem první světové války byl obyvatelný, posléze začal chátrat. Dnes tu stojí obvodová zeď s okenními otvory kdysi třípodlažní stavby, bez střechy, vysoká 12 m a v přízemí o průměru 8,7 m. Objekt je volně přístupný.

Hrad Bítov je jedním z našich největších a nejstarších hradů. Byl vybudován na skále obtékané řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Dnes se tyčí na Vranovskou přehradou. Vznikl na místě slovanského hradiště z doby Velkomoravské říše. V nejranějším období přemyslovského státu byl významným článkem obranné soustavy hradů v Podyjí na jižní hranici. Správní sídlo První zmínky pocházejí z let 1061 až 1067. Za Přemysla Otakara I. se stal centrem kraje. Roku 1230, ještě jako dřevěný byl dobyt Rakušany, ale pro svůj strategický význam byl znovu vystavěn, již v kamenné gotické podobě. Bítov býval správním centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostal roku 1307 do rukou rodu Lechtenburků. Za nich prošel Bítov velkými stavebními úpravami. Vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie, základy dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtenburků v roce 1572 přecházel Bítov do vlastnictví dalších rodů. Mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Posledním předválečným majitelem byl průmyslník Haas z Haasenfelsu, spolumajitel porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů. Jeho syn Jiří změnil hrad Bítov v největší soukromou zoologickou zahradu Evropy. Do dnešního dne se dochovala sbírka 20 vycpaných psů. Stavební vývoj Bítov má velice bohatou stavební historii a architektonický vývoj. Na místě románského hradu vznikl gotický hrad protáhlého půdorysu. Z této rané doby se zachovaly dvě břitové věže. Později se budovy vnitřního hradu spojily do dvoupatrového hradního paláce. Dominantou hradu se stala nová, průchozí hranolová věž. Dnešní podobu získal hrad během novogotické přestavby v 19. století. I většina interiérů je upravena novogoticky. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Okolní les byl přeměněn v přírodní park s řadou novogotických staveb. Tipy na výlet V současnosti žjie hrad Bítov velmi čilým kulturním životem. Návštěvu hradu na Bítově je ideální spojit s prohlídkou Vranovského zámku, či zříceniny hradu Cornštejna. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Frejštejn, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete ve Vranově nad Dyjí.

Muzeum v Karlových Varech má velmi dlouhou historii. Bylo založeno už po roce 1865 na popud významného balneologa Med. Dr. Josefa Löschnera jako jednotná městská instituce společně s regionální knihovnou a archivem. Základem sbírek se staly typická karlvoarská řemesla- kolekce lázeňských koflíků a karlovarských hornin, zejména rozličných forem vřídlovce.Díky karlovarským patriotům a sběratelům se postupně podařilo shromáždit rozsáhlé sbírky dokumentující typická karlovarská řemesla. Nejstaršími muzejními sbírkami se staly kolekce lázeňských koflíků a karlovarských hornin, zejména rozličných forem vřídlovce. VPřed druhou světovou válkou rozšířily fondy městského muzea soukromá sbírka lázeňského lékaře dr. Karla Davida Bechera a sbírka terčů a střeleckých trofejí karlovarského střeleckého spolku. Fondy muzea rozšířilo také několik soukromých sbírek, které byly muzeu darovány. Krajské muzeum Karlovarského kraje je dnes moderním informačním a badatelským centrem. Muzeum dokumentuje karlovarské lázeňství, tradiční výrobu skla a porcelánu, jáchymovské medailérství a mincovnictví, regionální národopis a cínařství. Mimo tohoto poslání spravuje další své pobočky v Karlovarském kraji se specializovanými expozicemi v Jáchymově, Nejdku, Žluticích a Horní Blatné. Stálá expozice Dějiny a příroda Karlovarska s důrazem na specifika lázeňského města. Prezentuje živou a neživou přírodu s poukazem na ekologii, archeologické nálezy, vývoj osídlení kraje, počátky měst a hornické činnosti v regionu, cenné středověké a barokní plastiky, historii a rozvoj lázeňského města od 15. století po dnešek, slavné karlovarské lékaře i návštěvníky, karlovarská řemesla, umělecko-historické sbírky a produkci karlovarských porcelánek a sklárny Moser.V přízemí muzea jsou výstavní sály, kde jsou pořádány pravidelné výstavy.Délka prohlídky 60 minut Průvodce pro skupinu s min. počtem 10 osob. V pokladně k dispozici zkrácený průvodce v AJ,NJ, RJ