Doppler Christian Johann 1803 – 1853 Rakouský astronom, matematik a fyzik. Textová deska. Bílý mramor. Umístěna v roce 1903 na Karlově náměstí 20.

Renesanční zámek Kolštejn můžeme vidět přímo nad vlakovou zastávkou v obci Branná (dříve Kolštejn), 23 km od okresního města Šumperk, Olomoucký kraj. Historie zámku Původní gotický hrad byl postaven počátkem 14. století rodem Wustehubů za účelem střežení zemské stezky z Moravy do Slezska. Ve 14. století získali Kolštejn páni z Lipé, pak přešel do majetku Valdštejnů. V 15. století za pánů ze Zvole bylo sídlo přestavěno na těžko dobyvatelný středověký hrad. Hrad byl však opuštěn koncem 16. století, kdy zde Žerotínové vybudovali renesanční zámek. Nový zámek bezprostředně navazoval na gotický hrad, měl třípatrovou vstupní věž a sály byly vyzdobeny štukovými klenbami. V roce 1581 se Kolštejn dostal do vlastnictví významného slezského rodu pánů z Vrbna, kteří pokračovali ve stavbě zámku. V roce 1614 byla dokončena i stavba kostela, který spolu s fojtstvím stavebně navazuje na zámek a vytváří celkovou dominantu obce Branné. Stavba zámku byla provizorně dokončena v pobělohorské době. Z původního hradu se nám dodnes dochovala obvodová zeď a zbytky paláce na západní straně. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. V čase třicetileté války měl Kolštejn ještě poměrně důležitou úlohu jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Byly sem také odvezeny cenné věci z jiných lichtenštejnských zámků kvůli obraně před Švédy. Na druhé straně však vojenská posádka způsobila na zámku hodně škod. Po třicetileté válce se stal kolštejnský zámek jenom hospodářským sídlem správy panství, kdy klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V 19. století byl zde umístěn knížecí pivovar a zámek byl pronajímán k různým účelům. Od roku 1850, kdy byl zrušen purkrabský úřad umístněný na Kolštejně, věnoval kníže Lichtenštejn část zámku obci, která tu umístila školu. Další části sídla byly provizorně upraveny na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku. Roku 1926 celý zámek vyhořel a postupně jej získala obec. V 60. letech 20. století převzal objekt n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava, který ihned zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1998 je zámek Kolštejn opět v rekonstrukci. Prohlídka zámku Prohlídka kolštejnského zámku a hradu zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu. Ve zpřístupněné části si návštěvník prohlídne Černou věž s vyhlídkou, zámecké nádvoří s renesančními arkádami, zámeckou kapli se zbytky nástěnných maleb, místnosti se štukovou výzdobou a také zřícenina původního hradu s nádherným výhledem do okolí. Dále je zde instalována malá expozice o historii Kolštejna. V průběhu sezóny jsou pořádány také výstavy soudobého umění a další kulturní akce. Tipy na výlet Z Branné se můžete vydat na vrch Šerák, skalní útvary Obří skály nebo na horskou chatu Paprsek. Nedaleko Bělé pod Pradědem najdete Vřesovou studánku, dále přírodní útvar Venušiny misky, můžete vystoupit na vrch Točník nebo si prohlédnout skalní útvar Vozka. Za návštěvu jiste stojí i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ubatování najdete přímo v Branné.

Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec, na turisticky značené cestě vedoucí z Herálce do Sněžného. Devět skal je nejvyšším vrcholem centrálního hřbetu Žďárských vrchů tvořeného migmatitickými a biotitickými rulami. V jeho kulminační části byly procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách vypreparována skupina tří oddělených skalních hřebenů, podél puklin rozčleněných v řadu skalních bloků s 9 většími a 3 menšími vrcholy, s výškou stěn až 15 m. Na tento skalní komplex navazuje na východním ukloněném svahu pásmo 11 dalších skalních útvarů v délce více než 1 km. V okolí skal jsou po svazích mrazovým zvětráváním rozvlečené balvanité suťové pokryvy. Na vrcholu vede značená odbočka na vyhlídku situované na jedné z skal, která poskytuje téměř kruhový výhled do okolí.

Dětský ostrov leží při levém břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Původně patřil maltézskému klášteru a až do současnosti vystřídal řadu majitelů. Severní část ostrova byla v letech 1924 – 1928 upravena podle návrhu F. Sandera a zdobí jí socha Vltavy od J.Pekárka. Mezi ostrovem a Janáčkovým nábřežím je plavební komora Smíchov. Současný název ostrova je odvozen od dětského hřiště, které zde bylo postaveno v šedesátých letech 20. století. Ostrov dříve měnil názvy podle majitelů. Jmenoval se Maltézský, Funkovský, Hykyšův, či Židovský. Dětský ostrov je v jižní části spojen s Janáčkovým nábřežím lávkou a v jeho těsném sousedství leží také Petržílkovský ostrov.