Českoskalické Městské muzeum bylo založeno v roce 1902. Zaměření bylo původně lokální. Ve sbírkách tedy byly zbraně, archiválie, národopisné sbírky, doklady archeologické a jiné vlastivědné sbírky. To se změnilo roku 1919 zakoupením pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany. Tehdy se začal zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně otevřeno první české literární muzeum – Muzeum Boženy Němcové. U příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí v roce 1962 byla pod záštitou ministerstva školství a kultury a světové kulturní organizace UNESCO provedena rozsáhlá rekonstrukce historického Steidlerova hostince U Bílého lva v Malé Skalici, dějiště obrozeneckých jiřinkových slavností, a do jeho místností a sálů přemístěno muzeum s literárním archivem a knihovnou a vybudována moderní expozice.Součástí muzea je i stará roubená škola – Barunčina škola –, která byla otevřena pro veřejnost rovněž v roce 1962. Počátkem osmdesátých let 20. století byla v jejím areálu navíc otevřena expozice dějin válek, především bitvy u České Skalice, kterou mezi sebou v roce 1866 svedla rakouská a pruská vojska.   Stálá expozice Život a dílo Boženy Němcové - 6 sálů expozice - život B. Němcové 1820-1845, počátky tvorby, 50. léta, povídky. Slovensko, závěrečná etapa života. Ohlasy života a díla Boženy Němcové. Jiřinkový sál, tradice Jiřinkových slavností. Galerie obrazů Josefa Vondráčka a Julie Winterové-Mezerové.

Hrad můžeme navštívit ve stejnojmenné jihočeské obci, 2 km po silnici od zastávky vlaku Sudoměřice u Tábora. Historie hradu Původními vlastníky hradu byli páni z Landštejna, kteří se ho roku 1446 zbavili prodejem Janu Malovcovi z Pacova. Od Malovců jej roku 1613 koupil Kryštof Vojkovský z Milhostic. V odplatu za účast jeho tří synů ve stavovském povstání 1618 vypálili císařští vojáci hrad i dvůr. Jako konfiskát koupila panství Polyxena z Lobkovic a připojila sídlo i s okolními vesnicemi k panství jistebnickému. Hrad však nebyl obnoven a rychle pustl. R. 1829 koupil borotínské panství od Ferdinanda Lobkovice Jan Nádherný z Prahy. Kolem r. 1840 byla část hradní zříceniny zbourána a kamene bylo použito ke stavebním účelům. Na jižní straně je dosud rybník, který tvořil jeho přirozenou obranu. Podoba hradu Jádro nejstarší fáze hradu mělo zřejmě polygonální obrys. Nad příkopem se vypínal okrouhlý bergrift, téměř celou svou hmotou předstupující před čelo hradu. Příchozí vstoupil prvou věžovitou branou do parkánu, kterým obešel část obvodu dispozice včetně druhé okrouhlé věže, vedle níž byla druhá brána umožňující vstup na nádvoří. Jádro tvořil na východě minimálně dvouprostorový palác, jehož součástí byla i místnost ve zmíněné věži při druhé bráně, zaklenutá křížovou žebrovou klenbou. Z další zástavby, zvláště na protilehlé, lámáním kamene poškozené straně nádvoří, se dochovaly nad úrovní terénu pouze nepatrné zbytky zdiva. Zásadní změny do podoby hradu přinesla druhá polovina 15. století, kdy byla v důsledku rozvoje dělostřelby zlepšována především jeho obranyschopnost. Téměř celé jádro obklopil nový mohutný okružní příkop. Úprava si vyžádala i změnu vedení vstupní komunikace. Z předhradí neznámé podoby, na místě dnešního barokního dvora, se nyní vcházelo přímo od východu novou protáhlou plochostropou vstupní branou. Ta byla vybavena početnými střílnami a téměř celou svou hmotou vystupovala z obrysu hradu do příkopu. Na přelomu 15. a 16., či spíše na počátku 16. století byl vystavěn nový palác, jehož součástí se stala i zmíněná nová brána, která při této příležitosti získala dvoulodně klenutý suterén. Z bývalého hradu, dnes nazývaného Starý zámek, stojí dosud zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce, který měl klenuté přízemí. Z vnitřního opevnění zůstal jen zbytek vysunuté hranolové věže. Na výlet se můžete vypravit třeba na tvrz Vrchotice, Čertovo Břemeno nebo malebnou obec Jistebnici, kde najdete i ubytování.

Statek Vraných pochází z roku 1777 a patří mezi skvosty lidové architektury v Praze.

Jižně od Řevnice se na úpatí brdských vrchů tyčí vrch zvaný Babka (505 m.n.m.). Zčásti skalnatá křemenocová hora je částečně ohlodaná bývalých lomem. V roce 1890 vyznačil Klub českých turistů z Řevnic na Skalku nad Mníškem první značenou turistickou cestu v Brdech a odbočku měla na vrch Babka. Také zde byl zřízen vyhlídkový altán, který časem podlehl zubu času a nebyl již obnoven. Z kdysi holé skály byl výborný výhled do okolí (za dobrého počasí byl prý vidět Říp i Milešovka). Přesto i dnes již částečně zarostlý vrch poskytuje z vrcholového skaliska nějaký ten výhled.