Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Historie zámku Během staletí ovšem prošel řadou proměn a přestaveb. Základem stavby byl románský hrádek, který založil roku 1220 na slovanském hradišti při řece Nežárce Jindřich z mocného rodu Vítkovců, kteří se později nazývali páni z Hradce. Přestavbou v letech 1260 – 1270 získal hrádek podobu raně gotickou. Jeho hlavní části, kterými jsou palác s kaplí a velká válcová věž, stojí dosud. Bohatý rod Vítkovců, majitelů hradu, byl k Jindřichovu Hradci velkorysý. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597. Zámek byl rozšířen o nové zámecké budovy, byla provedena výstavba arkád, arkýřů, věží, přestavba střech a komínů. Velmi zajímavý je zahradní altán – rondel. Velká pozornost byla věnována zahradě. Silueta hradu se značně změnila a podíl na tom měla řada italských umělců. Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století. Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové. Vlastnictví se měnilo vždy dědickou cestou na dalšího majitele a zámek se stal jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán. Podoba zámku Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, monumentální válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, unikátní ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Zachován zůstal i Královský palác ze 16.století. Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží. Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. Zámek nabízí atraktivní noční prohlídky i s Bílou paní. Zámek stojí na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Málokterá jiná památka u nás se může pochlubit tak nádhernou pohádkovou kulisou, jakou vytvářejí objekty hradu a zámku v Jindřichově Hradci, které se jako v zrcadle odrážejí v hladině rybníka Malý Vajgar. Areál jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetí největší v republice. Zaujímá plochu přes tři hektary, má 320 místností, k jejichž otevření je potřeba na 500 klíčů, v sálech a komnatách je instalováno na 10 000 uměleckých předmětů. Po návštěvě zámku si ve městě můžete prohlédnout i kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo muzeum Jindřichohradecka. Z výletů do okolí stojí za návštěvu určitě zámek Jemčina, tvrz Lásenice, zámek Pluhův Žďár nebo zámek Nová Bystřice. Ubytovat se můžete přímo v Jindřichově Hradci. Kulturní život na zámku Jindřichův Hradec Zámek žije běhme letní sezóny neobyčejně pestrým kulturním životem. Z mnoha akcí upozorňujeme např. na festival folkové hudby Folková růže. 

Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Plastika Boje sv.Jiří s drakem je umístěna na východní straně chrámu sv.Jiří na náměstí U sv.Jiří. Pochází z počátku 16.století, autor je neznámý. Plastika se stejným námětem, kopie od sochaře Kulhánka z roku 1934, je umístěna i na boku trojlodí kostela sv.Jiří. Lze jí vidět z Jiřské ulice.

Zříceniny hradu skryté pod novodobou budovou restaurace stojí na dominantním kopci nad městem Most. Věž, zčásti původní hradní, je přístupná v návštěvních hodinách. Historie hradu Hrad, jinak též nazývaný Hněvín či Landeswarte – Zemská stráž, byl králem Václavem I. založen ve 30. letech 13. století a pod ním vzniklo důležité královské město. Hrad měl především za úkol střežit tudy vedoucí starou obchodní stezku. Po dobu královského držení byl hrad udržován a goticky přestavován. V roce 1595 jej do svého držení získalo město Most. Za třicetileté války byl obsazen císařskými a posléze naopak švédskými vojsky. Měšťané po skončení války usoudili, že je hrad nad městem spíše ohrožuje, zvláště pokud se ho zmocní nepřítel, a proto přivítali rozhodnutí císaře Ferdinanda III. o rozboření hradu, jenž se konalo v letech 1651–1653. Stavební materiál pak měšťané dále využili pro své potřeby. Ve druhé polovině 19. století byla na místě hradu zbudována pseudogotická výletní restaurace a věž hradu upravena na rozhlednu. Dispozice hradu Vzhledem k novodobým značným úpravám hradního areálu jsou dnešní vědomosti o podobě hradu velmi děravé. Dispozice hradu byla trojúhelná a dvojdílná. Hradní jádro obsahovalo vysokou okrouhlou věž, starý palác s kaplí a královským sálem, nový palác a čtverhrannou věž. Z předhradí se dodnes dochovalo zdivo pravděpodobně hospodářských budov, začleněné do novodobého zdiva. Dnešní slabá obvodová zeď s největší pravděpodobností kopíruje bývalou zeď hradební. Tři okrouhlé bašty v ní mohou, ale i nemusí být založeny na základech původních bašt hradních. Tipy na výlet V Mostě můžete navštívit planetárium, Oblastní muzeum. V Horním Jiřetíně je k vidění barokní zámek Jezeří, v Litvínově pak zámek Janov a vodní nádrž Janov. Ubytování najdete v Mostě. M.K.