Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.  

Barokní zámek Skalka se nachází ve stejnojmenné obci ležící mezi Dobruškou a Solnicí. Dnešní podobu získal zámek v první polovině 18. století, kdy byl postaven na místě staršího středověkého sídla, které bylo spojeno s rody Ostrovských ze Skalky a Mladotů ze Solopysk. Historie zámku Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Vlastní ji Ješek a Půta ze Skalky. Tvrz je postavená ve velmi příhodném místě, na skalním ostrohu nad Zlatým potokem. Od roku 1440 až do poloviny 17. století zde sídlil rod Ostrovských ze Skalky. Koncem 16. stol. za Viléma Ostrovského ze Skalky byla tvrz přestavěna na renesanční zámek s mazhauzem, velkou síní, palácem a dvěma věžemi. Zámek stál na jižním konci skalnatého ostrohu, podle nějž získal své jméno. Když r. 1647 rod Ostrovských ze Skalky vymřel po meči Jiříkem mladším, zdědila Skalku jeho sestra Anna Kateřina, manželka Jana Mladoty ze Solopysk. Za jejich vlastnictví byl zámek od základů přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18. stol. v rokokovém stylu. Do tohoto prostředí je situován děj Jiráskova Temna, odehrávající se v l. 1724 - 25. V průběhu 20. století bylo na Skalce zřízeno muzeum Jiráskova Temna. V roce 1800 zámek koupil Gundakar Colloredo-Mansfeld, připojil jej k opočenskému panství a stal se pouze sídlem správce dvora a později různých nájemců. Po pozemkové reformě v roce 1925 získali zámek Skalka manželé Martincovi, kteří jej vlastnili do roku 1948, kdy připadl československému státu. V letech 1959 - 1963 prošel objekt generální rekonstrukcí a byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 byl zámek Skalka v restituci vrácen potomkům posledních majitelů a o několik let později prodán soukromé firmě, která má zde své sídlo. Zámek je pro veřejnost uzavřen. Areál zámku doplňuje myslivna z počátku 18. století, jedno z hlavních dějišť Jiráskova románu Temno, sídlo myslivce Machovce, zámecký park a za ním židovský hřbitov ze 17. století. Tipy na výlet Vystoupit v okolí můžete na rozhlednu Skuhrov nad Bělou. Dále můžete navštívit mariánské poutní místo Rokle, Vlastivědné muzeum v Dobrušce, zříceninu hradu Klečkov nebo Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou. Ubytovat se můžete v Rychnově nad Kněžnou.

Historie zámku Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského a patřil rodině Kinských až do roku 1948. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět a od té doby prošel jeho exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí. Podoba zámku Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je jedna z mála slohově čistě empírových staveb s nádherným rozlehlým zámeckým parkem se vzácnými dřevinami. Rod pánů Kinských sídlil v Kostelci nejprve v tzv. Starém zámku, v prosté barokní budově nedaleko dnešního centra. Kolem roku 1830 nechal hrabě Josef Kinský postavit tzv. Nový zámek v překrásném empírovém slohu a ten se společně s rozlehlým anglickým parkem stal symbolem a chloubou Kostelce. Zámecké expozice Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl postupně restaurován a nyní je součástí zámecké expozice s názvem Život v biedermeieru, umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí zámku.    V tomto patře se také nachází Zrcadlový sál, který slouží díky své výborné akustice koncertům různých hudebních žánrů a jako místo pro svatební obřady.  Pro návštěvníky je také otevřena Galerie Kinský v 1. poschodí zámku, kde probíhají po celou sezonu výstavy v rámci akce Zámecké kulturní léto.  V přízemí je otevřena ucelená muzejní expozice dokládající dávnou minulost a vývoj společenského a kulturního života města Kostelec nad Orlicí a jeho okolí.   Zámek se nachází uprostřed rozsáhlého anglického parku, který nabízí příjemnou procházku spolu s nádherným výhledem do kraje od východního průčelí budovy zámku. Tento park rozkládající se na více než 30 hektarech je přírodní rezervací a najdete zde mnoho vzácných druhů stromů a rostlin.  Příjemné zakončení návštěvy v areálu zámku a parku nabízí kavárna s vnitřním i venkovním posezením. Květen - září: Denně kromě pondělí   9:00 – 17:00 hodin V době konání svatebních obřadů je provoz zámku omezen. Sledujte informace na www.zamekkostelecno.cz.  Ve státní svátky je zámek otevřen. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete renesanční zámek Častolovice. V Rychnově nad Kněžnou můžete navštívit Kolowratský zámek nebo raně barokní zámek Rychnov nad Kněžnou. Navštívit můžete v okolí zříceninu hradu Potštejn, zámek Potštejn, hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo vystoupit na rozhlednu Kastel u Vrbice. Ve Vamberku můžete navštívit Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí.  Ubytovat se můžete přímo v Kostelci nad Orlicí.    

Na Studeném vrchu stojí od roku 1940 kamenná 17,5 m vysoká osmiboká věž, která sloužila k zemskému měření ve druhé vlně. Koncem 90. let 20. století se pro svoji nepotřebnost dostala do špatného technického stavu. O její zájem projevily na počátku tohoto století dva spolky. V roce 2003 bylo započato jednání o jejím převodu od státu do majetku obce Velký Chlumec. V roce 2004 se stalo sdružení správcem věže a začaly nutné opravy. Dne 11.12.2004 byla rozhledna poprvé otevřena veřejnosti, alespoň na jeden den. Od roku 2005 pak otevřena veřejnosti v každém období prázdnin. Na vrch věže odkud je výhled vede 81 dřevěných schodů. Odtud je výhled i když ho ztěžují okolní stromy. Pozemky v okolí patří rodu Colloredo-Mansfeldům a vede se jednání o pokácení okolních stromů, které jsou stejně napadeny kůrovcem. I tak je za dobrého počasí možno vidět České Středohoří, Šumavské vrcholky, Krušné hory a dokonce za velmi dobrých podmínek i Ještěd či Sněžka. Rozhledna na Studeném vrchu je v současnosti přístupná o víkendech a svátcích v době od cca dubna do konce října. O Studeném vrchu se vypráví, že kdysi na jeho vrcholku uhlíř v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn prý v lesích často pytlačil. To rozzlobilo ducha Fabiána, což byl zakletý rytíř, který žil v brdských lesích a lidem přinášel jen dobro. Fabián pak uhlíři začal zhasínat milíře a on se pak ze synem odtud musel odstěhovat. Asi dva kilometry od Studeného vrchu směrem na jihozápad se vypíná o něco nižší kopec Velká Baba. Nedaleko jeho vrcholku se nachází skalisko zvané Fabiánovo lože, kde prý Fabián dříve sídlil.