Frýdlantské cimbuří je velkou dominantou severní části Jizerských hor ke které vede zelená a posléze žlutá turistická značka z obce Bílý Potok.Divoce rozeklané žulové skály při troše fantazie připomínají členitý frýdlantský zámek. Z toho vzniklo také jméno tohoto skaliska. Až 500 m vysoké severní svahy příkře klesají do údolí Smědé. Nachází se zde Polední stěna vysoká 75 m, nejvyšší v celém pohoří. Na skalní skupinu vede ze žluté značky odbočka a je odtud velmi výborný a daleký výhled hlavně severním směrem na Frýdlantsko. Frýdlantské cimbuří je také oblíbenou lokalitou pro horolezce, první výstup se zde uskutečnil již v roce 1912.

Sezimovo Ústí je město se zhruba 7300 obyvateli, ležící v Jihočeském kraji v okresu Tábor, mezi Planou nad Lužnicí a právě Táborem. Město leží na pravém břehu řeky Lužnice a prochází jím důležitá mezinárodní silnice E55, která ho rozděluje na dvě části, které mají rozdílnou historii i vzhled. Sezimovo Ústí I, které leží na západní straně u Lužnice je historickou částí města, vzniklo již ve 13. století, bylo zničeno během husitských válek a v 19. století opět vystavěno. Sezimovo Ústí II., situované na východní straně silnice, vzniklo jako dělnická kolonie během průmyslového rozvoje, který se započal roku 1939.Sezimovo Ústí I bylo prvně uváděno pouze jako Ústí a to poprvé roku 1250. A týká se zasvěcení tamního klášterního kostela sv. Dominikovi. Později bylo dáváno do souvislosti se Sezemou z mocného šlechtického rodu Vítkovců, a proto bylo nazýváno Sezimovým Ústím. Postupem doby dosáhlo město svojí vrcholně středověké podoby s domem Pánů z Ústí, klášterem, kostelem a farou, špitálem a třemi předměstími. Jeho vrchol a pád přišel s Husitskou revolucí. Nejdříve se stalo centrem dění, kdy roku 1413 pobýval na blízkém Kozím hrádku mistr Jan Hus. Zde též sepisuje své hlavní dílo De ecclesia. Po jeho upálení roku 1415 v Kostnici, v Sezimově Ústí vznikla nejstarší husitská obec. Konec původního města přišel v roce 1420, kdy sami husitští obyvatelé město vypálili zřejmě z vojensko-strategických a také z náboženských důvodů a zanechali zde vše, co připomínalo staré časy. Již předtím bylo obyvatelsko Ústí přesídleno na nedalekou skalní ostroh s hradem, hradištěm a se zříceninami stejnojmenného města a nové sídliště dostalo jméno podle bliblické hory Tábor. Ústecké spáleniště pustlo, zarůstalo travou a křovinami. Sezimovo Ústí se stalo významným archeologickým nalezištěm, které vydalo svědectví o životě lidí zpočátku 15.století. Byl odkryt úplný unikátní půdorys ústeckého předměstí. Nové město s celými usedlostmi, řemeslnickými dílnami, studnami i trativodním kanalizačním systémem. Není divu, že Sezimovo Ústí je nazýváno českými Pompejemi. Dnešní Sezimovo Ústí 1, bylo obnoveno roku 1828. Jeho dnešní podoba je tvořená domky se zahradami a množstvím zeleně, zasazené do příjemného prostředí krásné přírody. Dominantou historické části města je Husovo náměstí. Již v 19.století byla vystavěna škola a kostel.Sezimovo Ústí 2 vzniklo na místě pozemků městského dvora zásluhou podnikatelských aktivit Tomáše Bati. Tento zlínský podnikatel si zvolil toto místo pro výstavbu svého závodu a rozhodl se, jak bylo jeho zvykem, zde vybudovat pro své dělníky nové město. V roce 1939 bylo započato s výstavbou velkého strojírenského závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu. V jeho sousedství současně vyrostl nejen kulturní a zároveň obchodní dům, dnes hotel, ale i moderní sídliště pro zaměstnance, architekturou podobné zástavbě ve Zlíně, tzv. Baťovské domky. Po druhé světové válce došlo k rozvoji obce zejména budováním dalších průmyslových závodů.Dnešní Sezimovo Ústí je vyhledávaným turistickým cílem, zejména pro osobnost druhé československého prezidenta Edvarda Beneše. Který měl v historické části letní sídlo, ve kterém často pobýval a také zde 3.září 1948 zemřel. Jeho odkazu se návštěvníci mohou poklonit na několika místech. Celoročně přístupný je park s hrobkou, kde je prezident spolu s manželkou pochován. Památník Dr. E. Beneše ve vile, kde lez navštívit pracovnu úmrtní pokoj, je přístupný jen ve dnech státních svátků a dnech osobních výročí manželů Benešových. V roce 2005 byl otevřen také nový Památník Dr. E. Beneše - přístupný denně od května do září. Necelé 3 km od města se v lesích nachází další důvod proč město navštívit, zřícenina Kozího hrádku. Sezimovo Ústí je rovněž dobrým výchozím bodem pro návštěvu dalších pamětihodností a zajímavostí v blízkém či vzdálenějším okolí. Jsou to hrady Kotnov v Táboře, dále Šelmberk, Choustník a Příběnice. Blízké zámky jsou v Bechyně a Starý zámek u Borotína. Unikátní technické dílo jako je Stádlecký řetězový most. Příroda kolem Sezimova Ústí je vhodná pro pěší turistiku, cyklistiku nebo projížďku na koni. K návštěvě lákají i přírodní zajímavosti - Přírodní památka Luční, Chýnovská jeskyně, Botanická zahrada v Táboře nebo naučná stezka Borkovická blata. Lákavá je rovněž v letních měsících řeka Lužnice.

Židovský hřbitov Větrný Jeníkov se nachází kousek jižně za obcí nedaleko bývalého mlýna. Židovský hřbitov byl založen snad v první polovině 17. století, někdy je uváděn spíše závěr tohoto století. Fungoval až do konce 19. století. Sloužil pro židovské obyvatele ze širokého okolí. Na ploše přibližně 960 m2 se nachází zhruba 250 náhrobků, většinou jednoduchých (barokního a klasicistního typu), některé opatřené prostou výzdobou. Nejstarší by měl pocházet zhruba z roku 1700, uváděn je však i náhrobek z roku 1652. Na západní straně jsou patrny zbytky průchozí márnice. Jinak hřbitov dnes obklopuje již jen zbytek ohradní zdi. Hřbitov je volně přístupný. Ve směru na Jihlavu je potřeba se dát za kostelem ulicí vpravo k Mlýnskému rybníku. Za ním pak stále po polní cestě kolem Dolního mlýna, v jehož téměř sousedství se hřbitov nachází.

Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Prezentuje lovecké a přírodovědné sbírky v původní lichtenštejnské instalaci z přelomu 19. a 20. století. Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu. Muzeum je umístěno v zámeckých interiérech někdejšího hradu Úsova. Stálá expozice Trofeje africké zvěře a preparáty středoevropské fauny Ukázky lesnických staveb a nástrojů z počátku 20. století Dějiny hradu a zámku Muzeum v Úsově patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.