Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení. Historie Malenovic V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Co je k vidění Hrad v Malenovicích je typickým příkladem hradu s plášťovou zdí a základem hradu je tedy plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník. Délka obestavěného prostoru je 51 m, šířka 25 m. Ke zdi byly přistavěny hradní budovy. Uvnitř hradu je možné shlédnout hradní interiéry. K nejzajímavějším patří malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, domácí kaple s malbami z poloviny 18. století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. V současnosti jsou zde také expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Zpřístupněna je rovněž hradní věž. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě koná mnoho kulturních akcí.   Tipy na výlet Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, vila Tomáše Bati, radnice, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.    

Povodeň která postihla oblast od Jaroměře po Hradec Králové v červenci roku 1897, kdy korytem protékala voda 330 m3/s tedy voda skoro stoletá, dala podnět k výstavbě přehrady. Prvořadým účelem tohoto vodního díla je snížení povodňových průtoků na Labi. Ochranný prostor nádrže 6,4 mil. m3 sníží povodňové průtoky pod přehradou na 90 m3/s. Druhým účelem je využití vodní energie – nádrž má 2 mil. m3 zásobní prostor. Vodou z nádrže se také nalepšují nízké průtoky, zajišťuje se voda pro zemědělské závlahy a usnadňuje se odchod ledů. Přehradní profil je geologicky příznivý. Dno tvoří pevný nepropustný melafýr, boky kvádrový pískovec. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a zhruba dokončeny v roce 1914. Přehrada je tížná, zděná z králodvorského pískovcového lomového kamene na trasocementovou maltu, v půdorysu zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m. Objem přehradního tělesa je 95.000 m3 a celkový objem nádrže 9,2 mil m3. Náklady na výstavbu dosáhly 4,7 milionu rakouských korun.  Hrází prochází dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. V elektrárně na pravém břehu jsou dvě horizontální Francisovy turbíny. Přívodní potrubí má průměr 2.600 mm a před elektrárnou se dělí na dvě o průměru 1.700 mm. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-59.

Městská část Praha - Satalice je součástí správního obvodu Praha 19.

Obnova rozhledny na vrchu Háj (633 m) u Šumperka je strastiplný příběh se šťastným koncem. První rozhledna tu stála již v roce 1934 a nechal ji vystavět šumperský odbor Klubu českých turistů. Omezené finanční prostředky umožnili jen stavbu prosté trámové konstrukce se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Dostala jméno Štefánkova. O pár let později došlo k jejímu obednění, proto mohla být navštěvována celoročně. Ke konci války byla Němci používána jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 již neudržovaná rozhledna po zásahu bleskem vyhořela. O obnovení rozhledny na Háji se zasloužil čelný představitel turistů v regionu Josef Janků. První pokus v roce 1983 ještě nevyšel. Tehdy lidé kolem něj vytvořily pětimetrovou maketu budoucí čtyřiadvacetimetrové věže. Na nový rok 1984 ji vynesli na vrchol a nechali se s ní vyfotografovat. Stavba se však nakonec neuskutečnila. To se povedlo až v roce 1996 za společného úsilí okolních obcí a tehdejší společnosti Eurotel. Podle projektu Ing. Malasky vznikla obdoba původní věže, s trámovou nosnou konstrukcí a kamennou vstupní částí. Otevření věže se již bohužel nedožil její neúnavný propagátor pan Janků. Ve vstupní části mu byla odhalena pamětní deska. Prosklená a krytá vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů poskytuje krásný téměř kruhový výhled. Za dobré viditelnosti je kromě okolí Šumperka a Městské skály výhled na Klepáč, Smrk, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Mravenečník, Praděd, Břidličnou horu, Suchý vrch, Kamenec, Svatý Kopeček a další.