Štola č. 1 byla ražena v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953. Od roku 2005 je ve správou pověřil Krajského muzea Sokolov, kterému se v roce 2008 podařilo realizovat první část projektu rehabilitace areálu – zpřístupnění štoly, v druhé etapě by mělo dojít k vybudování náznakové expozice připomínající utrpení politických vězňů v pracovních táborech  v 50. letech 20. století. Ve štole jsou k vidění různé typy důlní výztuže, která slouží pro zabezpečení pracoviště v nezpevněné hornině nebo v kritických místech , dále je zde nainstalována kolejová důlní dráha o rozchodu 600 mm, s ukázkami důlní dopravy (důlní elektrický vrátek, výklopný vůz pro převoz vytěženého materiálu, osobní vůz pro přepravu pracovníků zvaný „Pullman“ pro 12 horníků a klanicový vůz pro přepravu delších předmětů).  Historické objekty zabezpečení štoly proti útěku politických vězňů jsou reprezentovány dvojicí ocelových uzavíracích mříží – katrů – v úvodní části štoly. Za katrem z kolejnic je pohled do opuštěné štoly, v pozadí původní výdřeva z 50. let. Stálá expozice Areál štoly č. 1, důlní technika památky na tzv. "Jáchymovské peklo" muklovské schody důlní kolejová doprava na rozchodu 600 mm.

Dvě zachované věže hradu Freudensteinu (jinak též Šlikova hrádku) může návštěvník obdivovat na okraji města Jáchymov. Z centra města vede ke zřícenině, jejíž areál je volně přístupný, turistické značení. Hrad byl vystavěn na ochranu okolních Jáchymovských dolů v letech 1516-1517, jedná se tedy o jeden z nejmladších hradů v našich zemích. Zadavatelem stavby byl člen ostrovské větve rodu Šliků Štěpán, jenž se zasloužil o slávu a rozvoj zdejších stříbrných dolů. Stavitelem byl Jan Münnich. Brzy po založení (roku 1525) musel hrad čelit útokům rozbořených horníků, bohužel neodolal a byl jimi poničen. Zanedlouho byl opraven a sloužil jako sídlo královských horních hejtmanů. V roce 1548 se stal Jáchymov i hrad majetkem krále. Stejně jako končila sláva Jáchymovských dolů, končil i aktivní život hradu. Počal pustnout a konečnou ránu mu zasadilo švédské vojsko za třicetileté války. Nadále byly udržovány pouze dvě věže, menší sloužila jako skladiště střelného prachu, větší jako městská hláska. Větší věž byla roku 1861 romanticky upravena. Hrad, který se stavebně již blížil zámku, byl pravidelného obdélného půdorysu. Předpokládá se, že ve všech čtyřech rozích stály věže, z nichž dvě se zachovaly dodnes. Zástavba nádvoří je nám dnes téměř neznámá. Předpokládá se, že při větší zachované severní věži stával malý objekt a další pravděpodobně stál v jihovýchodním rohu. Další zástavba, dnes již též zaniklá, byla dílem mladší doby. Kromě dvou zachovaných věží zde z původního hradu zbyla již jen část hradby při větší z věží. Hradním areálem dnes prochází silnice a nedávno zde byla vystavěna novostavba. M.K.

Původně stála až do 50. let 20. století na nejvyšším místě v obci dřevěná rozhledna. V roce 2005 byla společností T-mobile na vrchu Kanihůra u Bílova postavena nová telekomunikační věž, železobetonové tubusové konstrukce o výšce 62,3 metrů. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 26,2 metrů a vede na něj 137 schodů. Rozhledna byla zpřístupněna 18.5.2006. Z ochozu je výhled na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Ostravsko, Starý Jičín, zámek Fulnek a další. Rozhledna je přístupná od května do října.

Území Flory tvoří okolí přilehlé ke křižovatce ulic Vinohradské a Jičínské na katastru Vinohrad. Je zde stejnojmenná stanice metra na trase B a zastávka tramvaje. Název je odvozen od pavilonu Květena – Flora, který byl na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891 a který byl přenesen k Olšanským hřbitovům.