Turistické informace (nj, aj, rj, fr.), zprostředkování ubytování, zprostředkování průvodcovských služeb,   předprodej vstupenek, prodej map a upomínkových předmětů, internet a wifi ...Otevírací doba po-pá 9.00 – 17.00so, ne 9.00 – 12.30   13.00 – 17.00

Vysoký vrch u Nedamova (427 m.n.m.) se nachází zhruba 3,5 km východně od obce Dubá.Vrch tvoří návrší s pískovcovými vyhlídkovými terasami. Na západním úbočí se pak nalézá umělá jeskyňka zvaná Kameníkova jizba.

Skalní suk s pozůstatky hradu Pařez se tyčí na severozápadním konci Prachovských skal poblíž vesnice Pařezská Lhota. Historie hradu Archeologický průzkum prokázal, že byl Pařez založen koncem 14. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1403, kdy byl jeho majitelem Jan z Pařezu. Existence tohoto sídla neměla však dlouhého trvání, patrně již za husitských válek zanikl a roku 1430, kdy byl zdejší kraj majetkem Ctibora z Pařezu, se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Hrad byl zbudován na skalisku připomínajícím pařez, což zaručovalo jeho ochranu, která byla pravděpodobně ještě na jeho úpatí posílena vodní nádrží. Do hradu se vstupovalo jako dnes prasklinou, která rozděluje hradní skalisko na dvě části. Ve skalním suku jsou dodnes dochované tři vytesané místnosti. Na  skále nad nimi stával palác. Na západní straně hradu lze dnes ještě shledat pozůstatky čtverhranné věže, která snad původně byla zamýšlena jako vstupní brána. Tento záměr se však stavitelům patrně nepodařilo pro obtížnost nutných terénních úprav zrealizovat. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky. V nedalekém Jičíně najdete zámek, židovský hřbitov a synagogu. Rozhled po městě vám nabídne rozhledna Čeřovka. V Jičíně se můžete také ubytovat. M.K.

První známé uzdravení, které proslavilo zdejší svatomikulášskou studánku, se stalo roku 1664. Vysokomýtský nožíř Jan Nečesaný, měl velké bolesti v obou rukou. Byl ve snu vyzván, aby se vypravil ke zdejší studánce a tam si omýval ruce vodou. Když tak učinil, skutečně se uzdravil a mohl zase vykonávat svoje řemeslo. Ve stejném roce uzdravila voda ze studánky chromého vraclavského faráře Mikuláše. Jako svůj dík nechal postavit u studánky malou kapli zasvěcenou svému osobnímu patronu sv. Mikuláši. Ta byla roku 1666 přestavěna a rozšířena děkanem Samuelem Hatašem. Protože ani tato stavba nedostačovala rozhodl vysokomýtský děkan Václav Rak kapli podstatně přestavět. Tato přestavba byla započata roku 1685 a o tři roky později byla slavnostně vysvěcena. Pověst o zázračné vodě se šířila a tak při poutní kapli byly založeny malé lázně s jedním kotlem, kde se ohřívala voda. V roce 1711 jedna lázeň již nepostačovala velkému zájmu pacientů a proto byla nedaleko vystavěna nová. V roce 1708 byl proveden rozbor vody, při kterém bylo zjištěno, že obsahuje sanytr a suptylnou síru a má moc hojit rány a vysušovat otoky. Podobně vodu hondnotil i chrudimský lékař Václav Baltazar Petržilka v roce 1721. Její použití dále rozšířil také proti vodnatelnosti, očním neduhům, svrabu, ledvinovým kamenům a dokonce i proti francouzské zlé nemoci (in lue venera). Ke konci 17. a v první polovině 18. století byly lázně známé tak, že hosté přijížděli z Prahy, Brna a jiných vzdálenějších míst. Vděční pacienti věnovali do kaple obrazy, sošky a jiné například votivní dary ze stříbra v podobě uzdravených údů těla se jmény a datem uzdravení. Tyto dary byly z kaple odstraněny za císaře Josefa II. V roce 1724 byl nad kaplí položen základní kámen pro stavbu nového barokního kostela sv. Mikuláše podle návrhu architekta Carla Antonia Canevalleho. Stavba byla dokončena roku 1730 a vysvěcena 21.5.1730 vysokomýtským děkanem Františkem Scherzerem z Kleinmühlu. Studánka s léčivou vodou byla umístěna do jednoduše sklenuté kaple pod chármovou předsíní. Na konci 18. století začala sláva lázní upadat a v druhé polovině 19. století téměř zanikla. V letech 1976-1986 proběhla náročná rekonstrukce objektů areálu a byly zde zřízeny expoziční prostory. Původní interiér chrámu se nedochoval a v současné době jsou zde umístěny unikátní polychromované dřevěné plastiky v mírně nadživotní velikosti od neznámého tvůrce, z doby kolem roku 1740. Soubor sousoší původně pocházel z kapliček lemující poutní cestu z města Králíky ke klášteru v Hedči. Ve stráni nad kaplí byla v roce 1692 vystavěna poustevna s dřevěnou věžičkou (zvonicí) s bicími hodinami, zvaná fráterka. Jejím prvním obyvatelem byl člen řádu sv. Františka Jiří Rambousek. Poustevník u sv. Mikuláše vedl knihu, do které zapisoval ty, kteří se uzdravili. Kromě toho měl zde na skladě léčivé byliny, pilule z české lékárny v Hradci Králové a další předměty určené pro lázeňské hosty. Roku 1782 za císaře Josefa II. byly poustevny zrušeny a s nimi i tato svatomikulášská. Arál poutního místa ve Vraclavi je volně přístupný, vstup do kostela, poustevny a přilehlého bývalého lázeňského objektu kde se nachází malá expozice umožní průvodce.