Záluží leží na okraji Borkovických blat asi 5 km západně od Soběslavi v okrese Tábor. V Záluží se dochovala řada mimořádně zachovalých selských usedlostí vystavěných ve stylu selského baroka s vysokými, bohatě zdobenými štíty a průčelími. Zde bylo zřízeno i soukromý skanzen blatska, které přibližuje návštěvníkům způsob života lidí tohoto území. Pan Vaněk zde provede zvídavé návštěvníky dobovou kovárnou se zařízením a sbírkou nářadí, klasickou blatskou světnicí, černou kuchyní a expozicí starých betlémů a loutek, které sám také vyrábí. Možnost ubytování ve dvoulůžkové selské ložnic (samostatná lůžka), stylová zděná kamna, moderní sociální zařízení. Cena: 300 Kč, 350 Kč vč. snídaně. Ve skanzenu se nachází také prodejna loutek, pohlednic a suvenýrů.

Stanice metra Nádraží Holešovice je situována mezi ulicí Vrbenského a budovou Holešovického nádraží.Zprovozněna byla na III. úseku trasy C v roce 1984Hloubka nástupiště je 7 m pod povrchem.Stanice je hloubená, zeložená v otevřené svahové jámě. Konstrukce tvoří železobetonový monolitický polorám, zatropený prefabrikovanými nosníky. Obklad tvoří přírodní keramické tvarovky kladené diagonálně. Až do roku 2004 byla stanicí koncová, proto se za ní nacházejí odstavné koleje.Stanice má dva výstupy. Oba vedou do povrchových vestibulů. Jeden je situován u ulice Vrbenského a je zde přestup na autobusové a tramvajové linky. Druhý vestibul navazuje na odbavovací halu nádraží Praha – Holešovice.Počet provozně-služebních místností: 232Obestavěný prostor: 153.584 m3.Stavební náklady: 319 mil. korun.

Zámek Jezeří, stojící na svazích Krušných hor, můžeme navštívit v okrese Most, zhruba 12 km jihozápadně od Litvínova, v Ústeckém kraji. Historie zámku Zámek Jezeří byl kdysi považován za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb v Evropě. Na místě dnešního zámku stával od 2. poloviny 14. stol. gotický hrad, založený pány ze Rvenic a přestavěný roku 1549 Mikulášem Hochhauserem z Hochhausu na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získal panství Vilém ml. z Lobkovic, který brzy přikročil k rozšíření objektu. Koncem 17. stol. započal Ferdinand Vilém z Lobkovic přestavbu sídla v barokním slohu. Kulturní význam zámku Konec 18. a začátek 19. stol., období knížat Josefa Františka Maxmiliána a Ferdinanda z Lobkovic, znamenaly pro zámek vrchol stavebního a kulturního rozmachu. Od r. 1802 bylo na Jezeří zámecké divadlo, v němž hrála i řada vídeňských herců. Vznikla také zámecká myslivecká kapela s 22 členy, která dosáhla největších úspěchů pod vedením kapelníka italského původu Josefa Cartellieriho. Kromě ní zde vystupoval i známý pěvecký „eisenberksý“ kvartet a hudební oktet. Na koncerty pořádané v zámeckém parku se pravidelně scházelo množství posluchačů. Jezeří navštěvovali i významné osobnosti, pobýval zde skladatel Ch. W. Gluck a z nedalekých teplických lázní sem zajížděl J. W. Goethe a Ludwig van Beethoven. Součástí areálu zámku bylo i unikátní arboretum s mnoha druhy exotických dřevin, které však bylo z velké části zničeno kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí, jako i jezeřické okolí. Kulturní význam si zámek udržel i počátkem 20. stol. Na konci 30. let, v době ohrožení republiky nacismem, se stalo Jezeří českým centrem. Na zámku se hrály pro veřejnost české hry. V době 2. světové války byl zámek pod nacistickou správou, poslední majitel kníže Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na Jezeří byl vybudován zvláštní tábor pro prominentní vězně ze spojeneckých armád. Po válce se zámek stal majetkem státu, kde sídlila chvíli československá armáda, později sloužil i jako internát pro hornické učně. V roce 1993 bylo Jezeří v restituci navráceno Lobkovicům. Ti ho však v roce 1996 darovali opět státu, a od té doby je zámek přístupný veřejnosti. V současné době je zámek postupně renovován a konají se v něm různé kulturní a společenské akce. Podoba zámku Zámek Jezeří má půdorys ve tvaru nízkého a širokého písmena H. Zámek, v některých částech dvou, v jiných třípodlažní, má celkem 114 pokojů a přes 130 menších místností a komor. Na koncích západních křídel jsou dvě kruhové věže uzavírající nehluboký dvůr. Po stranách hlavního vchodu do budovy se nachází velkolepý portál s plastikami Atlantů z počátku 18. stol. Jejich autorem je pravděpodobně J. A. Dietz. Nad touto branou se tyčí čtyřhranná věž s hodinami, zvonky a cibulovitou střechou. Na východní straně zámku je kaple Panny Marie Bolestné (1805). V ní visel oltářní obraz Madony od Karla Škréty, který je od 40. let 20. stol. nezvěstný. Nad obrazem visíval krucifix vyřezaný z jediného kusu dřeva. V kapli dříve bývala také železná truhla s relikviemi a harmonium. Zámecké expozice V současné době je pro návštěvníky k dispozici jeden prohlídkový okruh. Zahrnuje část přízemí (kaple, lovecké pokoje, stříbrnice, pokoj alchymisty, sklepení s instalací pohádkových bytostí), prostor reprezentativního schodiště a část patra severozápadního křídla (Kulečníkový sál, Malý sál, pracovna a šatna kněžny). Současné vnitřní zařízení zámku pochází z depozitáře v Roudnici nad Labem a od štědrých dárců, případně je dílem paní kastelánky. K zámku patřil také rozsáhlý park, který však byl zničen ve 20. stol. těžbou hnědého uhlí. Až její útlum započal nové lepší časy pro Jezeří. K dalším památkám, které nalezneme v okolí zámku patří Hraběcí kaple a zaniklá myslivna. Za zmínku stojí též bývalá zámecká vodárna s přehradou na Šramnickém potoce v jezeřských lesích. V okolí zámku je rovněž několik pozůstatků po středověké těžbě železné rudy, např. historická štola u parkoviště. Tipy na výlet Poblíž můžete navštívit zámek Janov a vodní nádrž Janov. V nedalekém Mostě najdete hrad Hněvín, planetárium nebo oblastní muzeum. Ubytovat se můžete v Mostě.

Vrch Borůvková hora (899 m.n.m.) na kterém rozhledna stojí se nachází asi 7 km západně od Javorníku. Roku 1742 zde byla vytyčena polsko-česká hranice. Více jak 200 let nepředstavovala bariéru pro pohyb lidí a výstavbu turistických objektů. Po roce 1945 se však hodně změnilo a na 50 let zdejší vrch poznamenalo. Za tuto dobu zde zchátraly všechny doposavad postavené objekty. V roce 1870 zde byla vystavěna první horská chata. Byla však dřevěné konstrukce a brzo zchátrala. Po 10 letech na jejím místě vznikla 17 m vysoká rozhledna. I ona dlouho nevydržela. Dne 30.8.1908 byla slavnostně otevřena již třetí dřevěná trojpodlažní věž o výšce 21 m s vyhlídkovou terasou v úrovni 15 m. Vedle ní byla v roce 1911 vybudována skromná horská bouda nabízející občerstvení. Roku 1922 se věž zřítila. V roce 1930 byla otevřena další chata za iniciativy sekce Moravskoslezského sudetského horské spolku z Javorníku. Sloužila až do roku 1945, v 50. letech byla zničena. Stejně tak dopadla i turistická bouda vystavěná roku 1935 pod vrcholem Biala Studnia. Dnešní věž dřevěné konstrukce o výšce 25,4 m a vyhlídkovou plošinou na úrovni 24 m na kterou vede 155 schodů, vystavělo město Javorník v roce 2006. Rozhledna poskytuje kruhový výhled a tak za dobrého počasí je výhled na Otmuchovské a Nyské jezero v Polsku, Kralický Sněžník, Šerák, Praděd, Smrk a vůbec velkou část Jeseníků. Rozhledna je otevřena celoročně, vedle ní se nachází zděný přístřešek pro turisty a v blízkosti ještě kiosek s občerstvením, který je otevřen od dubna do října o víkendech, v hlavní sezoně pak každý den.