Zámek Vráž leží v nádherném přírodním prostředí jihočeských lesů v údolí řeky Otavy, 7 km severně od královského města Písku, ve stejnojmenné lázeňské obci. Novogotický zámek dnes slouží jako rehabilitační lázeňské sanatorium. Historie zámku Zámek ve Vráži je jednou z nejmladších zámeckých staveb u nás. V letech 1868-1875 si Lobkovicové postavili mezi Starou a Novou Vráží novogotický zámek, který ovšem již roku 1881 vyhořel. Na jeho místě byla postavena nová, opět novogotická stavba, sloužící jako letní a lovecké sídlo, kterou postupně obklopil rozlehlý krajinářský zámecký park. Roku 1906 prodal Bedřich Lobkovic zámek Pomocnému spolku pro péči o zdraví úředníků a zřízenců v Praze, v roce 1932 bylo sídlo odkoupeno Nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků a zřízenců, která jej roku 1936 přeměnila na sanatorium Lázně Vráž založené jedním z nejlepších českých neurologů profesorem Vítkem. V časech druhé světové války využívala zámek německá armáda, které sloužil jako ozdravovna pro vojáky s plicními nemocemi. Po osvobození byl zde obnoven provoz sanatoria. K lázeňským účelům slouží Vráž dodnes, kde se v lázeňském komplexu tří budov léčí zejména neurologická onemocnění a poruchy pohybového aparátu. Poklidná lázeňská atmosféra, umocněná pobytem v nádherném zámeckém sídle, je doplněna pestrou paletou volnočasových aktivit a také množstvím památek v okolí. Tipy na výlet V nedalekém Písku najdete staré městské opevnění, Písecký hrad nebo druhý nejstarší kamenný most ve střední Evropě. Rozhlédnout se můžete z nedaleké rozhledny Jarník. Ubytování najdete v Písku.

Podkrušnohorský přivaděč je soustava vodních kanálů, podzemních potrubí, nádrží a dokonce akvaduktu, který vodu přivaděče převádí přes údolí potoka Chomutovky na okraji Chomutova. Účelem tohoto celkem 33,8 km dlouhého kanálu byla ochrana povrchových dolů před povodněmi, které hrozily z místních malých krušnohorských toků. Dalším jeho využitím bylo přivádět z řeky Ohře vodu pro zdejší průmysl. Výstavba probíhala ve dvou etapách. První a hlavní část v letech 1957-1967 a druhá pak v letech 1973-1982. Voda je pomocí čerpadel odebírána z řeky Ohře v blízkosti Rašovic. Poté vede několik kilometrů pod povrchem, až u Nové Vísky za prunéřovskou elektrárnou se dostává na povrch a vede v odkrytém  kanálu kolem Málkova, Černovic, Chomutova až do Jirkova kde se vlévá do nádrže společně s Bílinou (kolem Chomutova opět místy mizí v podzemním potrubí a potok Chomutovku překonává pomocí akvaduktu). Z této nádrže pak dále ještě pokračuje skrz jirkovské sídliště do Vysoké Pece odkud se obloukem vrací zpět znovu do Bíliny. Některé úseky, zvláště ty co vedou kolem Chomutova a Jirkova lze bez větších problémů kolem kanálu projít.

Rozhledna, jejíž návštěvu můžeme spojit i s příjemným posezením v přilehlé restauraci stojí v Litoměřicích na vrchu Mostná hora, který je dominantou severního okraje Litoměřic. Mostka, jak se vrcholu říká, je častým místem výletů zdejších občanů. Vyvýšenina své jméno získala podle těžby dřeva z jejích svahů pro stavbu dřevěného mostu přes řeku Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky.  Velmi rychle si ho občané Litoměřic oblíbili, ale při návštěvách jim chybělo místo kde by se mohli posilnit. A tak v roce 1910 nově založený „Spolek pro zvelebení města Litoměřice“ pod vedením vrchního rady Vilhelma Maiera rozhodl, že na Mostce vystaví výletní restauraci. Součástí restaurace měla být i dvacetimetrová vyhlídková věž.  Stavba projektu architekta Krause postupovala tak rychle, že již 6. listopadu 1910 mohla být romantická restaurace se čtyřbokou vyhlídkovou věží otevřena.  Jméno sice dostala podle císaře Františka Josefa I., ale občané Litoměřic ji neřekli jinak než Mostka. V roce 1934 musel být kvůli velkému zájmu objekt rozšířen o letní verandu s tanečním sálem. Po druhé světové válce patřil objekt městu, až do roku 1955 kdy se stal majetkem podniku Restaurace a jídelny. Po roce 1990 byl vrácen městu, které jej v nepříliš dobrém stavu prodalo. Nový majitel provedl v roce 1992 celkovou rekonstrukci podle původních plánů a objekt včetně rozhledny zpřístupnil. Věž rozhledny je 20 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 16 metrů.  Na kterou vystoupáme po 96 schodech. Nabízí výhled na bizarní krajinu Českého středohoří, zejména na Litoměřice, Terezínskou kotlinu a o něco dál i na horu Říp či hrad Hazmburk.

Bar, restaurant, jazzový a bluesový klub, to vše najdete U malého Glena.