Náměstí Barikád leží na mírném svahu a je zaplněno zelení. Severní stranu lemuje Roháčova ulice, jižní stranu Žerotínova ulice. Název náměstí je odbozen od povstání v květnu 1945 proti německým okupantům, kdy se na řadě míst Prahy stavěly barikády.

Malé městečko Králíky leží v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Toto město s téměř 5 tis. obyvateli je obklopené malebnými horami Kralického Sněžníku a protéká jím řeka Tichá Orlice. Město vzniklo až v 16. století a poprvé je doloženo roku 1568. Roku 1577 koupil město s deseti vesnicemi Zdeněk z Valdštejna předek pozdějšího vojevůdce císařské armády Albrechta. Králíky se staly sídlem nového panství. Kromě zámku, fary a protestantské modlitebny, kde dnes stojí kostel sv. Michaela Archanděla, bylo vystavěno náměstí do dnešního půdorysu. V okolí se těžila železná ruda a stříbro, proto město do svého znaku svého dostalo zkřížená hornická kladívka s mečem. ložiska nebyly příliš bohaté v 17. století bylo dolování definitivně ukončeno. Impulsem pro další hospodářskou prosperitu byla stavba poutního místa v letech 1696 – 1710. To dal vystavět poblíž léčivých pramenů nad městem králický rodák biskup Tobiáš Jan Becker. Na poutní místo přicházelo mnoho návštěvníků a chudé obyvatelstvo Králicka si hledalo v těchto poutích obživu. Hlavně vyráběli a prodávali upomínkové předměty. V kraji se dařilo zejména řezbářství, které dodnes připomínají betlémy a figurky prodávané i za hranicemi. Rozvíjela se i další řemesla, především varhanářství a tkalcovství. Varhanami králických mistrů se může pochlubit nejeden chrám a kostel v celé České republice. Jedny z nejvýznamnějších varhan se nacházejí i v pražské Loretě. Tkalcovství bylo na počátku Kralické textilní tradice. Kralické plátno se stalo pojmem. V 18. století město strádalo požáry, morovými epidemiemi a válkami. V letech 1708 a 1767 shořela velká část města včetně nejvýznamnějších budov. Původní dřevěné domy pak byly nahrazovány kamennými. Po odstoupení Kladska Prusku se z něho mnoho obyvatel přestěhovalo do Králík a město se tak začalo rozrůstat. V 19. stoeltí se Králíky staly centrem okresu.a město se nadále rozvíjelo. Roku 1899 byla otevřena místní železniční trať Dolní Lipka - Štíty, stavěly se továrny, nové silnice, vodovod, plynárna a v neposlední řadě nové obytné domy. Díky své příhraniční poloze, měly Králíky za První republiky podobný osud jako většina měst v Sudetech. Většinu obyvatel tvořili Němci a začalo docházet k národnostním třenicím. V roce 1935 přikročila československá vláda k projekci opevnění, jehož nejmohutnější část byla poté vystavěna právě na Králicku. V důsledku Mnichova byly Králíky v roce 1938 násilně odtrženy od Československa a připojeny k Německu. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 se město podařilo vcelku úspěšně dosídlit a město s dochovalo svůj lokální význam. Střed městskou je památkovou zónou – na náměstí stojí klasicistní radnice, kostel sv. Michala a budova Městského muzea. Na Malém náměstí barokní brána, odkud stoupá křížová cesta s kapličkami k církevnímu areálu na Mariánském kopci.

Východně od Bohuslavic nad Úpou se nachází zajímavá přírodní památka Čížkovy kameny. Tvoří ji bílé pískovce z období mladších druhohor (křídy). Vytvařely se dlouhá léta z původního pískového dna moře, které až sem zasahovalo (stejně tak jako Teplicko-Adršpašské skály a další místa ve Východních Čechách). Celek tvoří dlouhá skalní hradba různě členěná skalami a různě velkými balvany. Jinak se dělí na severní a jižní část. Severní tvoří spíše obrovské balvany a téměř na konci této části se nachází zajímavá jeskyňka, kde se za prusko-rakouské války roku 1866 schovával poříčský průmyslník Welzel. Jižní část pak tvoří hlavně vysoké skalní masivy. Některá místa jsou využívána horolezci. Převážou část skal zakrývá lesní porost. V severní části jsou již některá místa odlesněna a ze žluté turisticky značené cesty se tak otvírají hezké výhledy na tyto skály. Zároveň tak horní plošina skal poskytuje místy výhledy na část Krkonoš (Černá hora, Sněžka a jiné) a Podkrkonoší (Trutnov a okolí), přístupné rovněž po turisticky značené cestě. Z Bohuslavic nad Úpou od železniční zastávky vedou do této oblasti rovněž zajímavé kamenné schody.

Nedaleko náměstí ve městě Plumlov stojí zdejší barokní zámek. Městečko Plumlov leží 8 km západně od okresního města Prostějov na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, kraj Olomoucký. Historie zámku Gotický hrad Plumlov vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466 přešel hrad na Heralta z Kunštátu, později na rod Pernštejnů. Začátkem 16. století byl však přestavěn v renesanční zámek. Z důvodu stavby nové rezidence v Prostějově majitelé zanedbávali Plumlov a jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel, Karel z Lichtenštejna, zahájil rekonstrukci sídla. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil hradby. V roce 1619 vyplenilo sídlo stavovské vojsko a za třicetileté války jej dobyli Švédové. Později byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Stavba nového zámku Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán byl příliš velkorysý a po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství, z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy. V letech 1867 -  1869 byla opravena sešlá fasáda, i tak zámek postupně chátral. V roce 1931 byl Plumlov v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu, dnes je jeho majitelem město Plumlov, které zde provádí různé opravy. Podoba zámku Zámek má ve své končené podobě z počátku 18. století neobvyklý vzhled, neboť jeho rozměry byly voleny k projektované čtyřkřídlé stavbě. Převládá zde výška budovy, kterou opticky ještě zvyšuje malá hloubka objektu. Budova má celkem šest nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Stavbu nového zámku projektoval sám Karel Eusebius Lichtenštejn pro svého syna Jana Adama podle vzorů italské renesance. Zámek měl mít podobu mohutného čtyřkřídlého třípatrového objektu se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Projekt však nebyl ve svém celku nikdy realizován. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů. Fasádu zámku zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Každá vrstva je podle klasických renesančních pravidel jiná. V přízemí toskánský řád, uprostřed iónský a v nejvyšším patře kompozitní hlavice. Z vnitřního vybavení zámku se nám dodnes nic nedochovalo, pouze v některých sálech můžeme vidět zbytky reprezentační štukové a malířské výzdoby.  Zámecká expozice  Expozice plumlovského zámku zahrnuje výstavu: Vítězná křídla letectví za 2. světové války. Návštěvník si zde prohlédne církevní ornáty, kostelní zvony, obrazy, sádrové masky, řezbářské plastiky, historii zámku a hradu, kočáry, miniatury kostelních zvonů, fotografie Jana Pospíšila a betlém města Prostějova. Interiér zámku slouží také k pořádání koncertů a divadelních představení. Tipy na výlet V okolí najdete lázně Skalka, pozdně renesanční zámek Hrubčice, novorenesanční zámek Tovačov, zříceninu hradu Otaslavice nebo Muzeum židovské komunity v Tovačově. V Prostějově můžete navštívit Muzeum Prostějovska. Rozhlédnout se po kraji můžete z rozhledny Čechy pod Kosířem. Poblíž najdete také klasicistní zámek Čechy pod Kosířem. Ubytovat se můžete v Prostějově.