Původně gotický hrad, dnes zámek Žirovnice, se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem ve stejnojmenném městečku, známém jako město perleti, které leží při říčce Žirovnici asi 11 km jihovýchodně od Kamenice nad Lipou. Historie zámku Přesné informace o založení panství Žirovnice jsou neznámé, zakladatelem původního hradu je však rod pánů z Hradce. První zmínka pochází z roku 1345, kdy byl majitelem Oldřich z Hradce. Koncem 14. století vlastnil hrad Jan Kamarýt z Lukavce, který stál v období husitských válek na táborské straně a byl svědkem příměří mezi nepřátelskými stranami. Jeho syn Purkart je patrně oním slavným Kamarýtem, který se vyznamenal na turnaji uspořádaném v roce 1447 při korunovaci polského krále Kazimíra. V roce 1485 koupil Žirovnice Václav Vencelík z Vrchovišť. Nový majitel nechal v letech 1485 až 1494 přestavět a rozšířit hrad přibližně do dnešního rozsahu a podoby. Vencelíkům patřili Žirovnice až do roku 1544, kdy hrad i panství získal Albrecht z Gutštejna. V roce 1564 koupil panství Jáchym z Hradce, za kterého, a hlavně za jeho syna Adama, došlo na žirovnickém hradě k menším stavebním úpravám, jež znamenaly počátek přeměny hradní pevnosti na pohodlnější renesanční zámek. V roce 1604 jej vlastní Lucie Otýlie, manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po pražské defenestraci roku 1618 bylo rodu panství zkonfiskováno, ale po Bílé hoře znovu navráceno manželům Slavatovým. Kritická doba nastala pro žirovnický hrad za třicetileté války, kdy si Švédové udělali ze Žirovnice důležitý opěrný bod. K obnově stavby došlo zřejmě až koncem 17. století, kdy žirovnické panství získal hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka. Žirovnický hrad pozbýval stále víc na významu. Zůstaly v něm jen kanceláře a byty úředníků. V roce 1910 koupilo město hrad Žirovnice od hraběte Leopolda Šternberka. V té době bylo již částečně odhaleno bohatství pozdně gotických nástěnných maleb z období přestavby v roce 1490. Město využívalo hradního areálu pro své kanceláře a byty. Po roce 1945 byly postupně odhalovány a restaurovány další nástěnné malby v tzv. Zeleném pokoji bývalého paláce. V roce 1964 vypukl na hradě požár, bohužel zdivo i malby byly poškozeny a v roce 1974 začala obnova celého hradního areálu. Zámecké expozice Návštěva Žirovnic nabízí zajímavou expozici v zámeckých prostorách. V hradní kapli uvidíme dochované fresky z konce 15. století a v sále malby ze století šestnáctého. Stálou expozici představuje výstava šicích strojů, kde více než 130 funkčních exponátů je k vidění v zámeckém sklepení. Chloubou města je výroba perleťových knoflíků a k tomu se vztahuje zdejší muzeum knoflíkářství a perleťářství. V interiérech zámku je instalován nábytek z 2. poloviny 19. století. V Galerii Eva si můžeme prohlédnout i zakoupit obrazy od různých malířů. Zámek také poskytuje možnost pronájmu prostor na oslavy, výstavy, konference a kulturní akce. K těm nejzajímavějším patří tradiční velikonoce na žirovnickém zámku. Tipy na výlet V nedaleké Kamenici nad Lipou najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. V Počátkách lze navštívit místní muzeum nebo kapli sv. Kateřiny. Navštívit můžete zámek Proseč - Obořiště. V nedaleké  můžete navštívit zámeček v Horní Cerekvi, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Kamenici nad Lipou.

Počátky děčínského muzea klademe sice do 19. století nicméně novodobá historie se datuje od roku 1945. Tehdy byly sloučeny sbírky Městského muzea v Děčíně a Městského muzea v Podmoklech. Muzejní fond byl obohacen o řadu konfiskátů ze soukromých sbírek a průběžně doplňován sběry, dary a nákupy. Prvotní problémy s nedostatkem prostor byly vyřešeny roku 1953, kdy muzuem dostalo bývalý lovecký zámeček Thun-Hohensteinů.Velkým výstavním počinem se stává expozice Vývoj lodní dopravy na Labi otevřená v roce 1969 - v roce, kdy je muzeu jako jedinému na našem území udělena specializace právě v oblasti historie lodní dopravy po celém toku Labe. Proto také muzeum disponuje jednou z největších knihoven o plavbě vůbec a vlastní i rozsáhlý fotoarchiv plavidel, sbírku starých vodních map Labe a Vltavy, obsáhlý soubor konstrukčních nákresů a mnohé další reálie dokumentující tento specifický způsob dopravy a přepravy. Koncem sedmdesátých let dostalo muzeum do své správy také dvě pobočky - muzea v Rumburku a Varnsdorfu, a je tomu tak dodnes.Sametová revoluce přinesla i pro zdejší muzeum velký zlom. Svou činnost mohli odborníci na jeho půdě konečně zaměřit na skutečnou vědeckou práci, zejména na hlubší zkoumání a mapování regionální historie (brzy po revoluci muzeum otvírá například stálou expozici Gotická plastika na Děčínsku), svůj prostor pravidelně dostávají také regionální umělci či výtvarné skupiny, a daleko větší pozornost je věnována údržbě sbírek, zejména pak restaurování děl jsoucích  často na pokraji zkázy.Muzeum také rozšířilo své výstavní prostory - na Děčínském zámku byla zřízena nejprve expozice loutek zapůjčených ze sbírek Milana Knížáka (1998 - 2002) a později byly otevřeny stálé expozice z našich sbírek - Zámecká zbrojnice, Umění baroka, Veduty Děčínska, v roce 2005 přibyl také Děčínský zámek v proměnách doby. Stálá expozice Vývoj lodní dopravy na Labi. Město na louce (výsledky archeologického výzkumu středověkého Děčína). Gotická plastika na Děčínsku - Obrazová galerie (od baroka po 20. století). Procházka starým Děčínem. Zámecká zbrojnice Veduty Děčínska Děčínský zámek v proměnách doby

V severozápadním rohu Masarykova náměstí stojí Šrejnarovský dům. Byl vystavěn na místě staršího domu zbořeného v první polovině 16. století. Dnešní stavba byla renesančně vystavěna v roce 1614. Od poloviny 80. let 20. století se tu nachází expozice městského muzea. Své jméno nese podle měšťana Kryštofa Šrejnara. V přízemí se nachází průjezd krytý klenbou vedoucí do uzavřeného dvorku. V průčelí můžeme vidět nárožní arkýře. V jednom z nich se dochovala malba původně pokrývající celý dům.

Klub Kaštan nabízí vedle koncertů také filmové večery, přednášky a divadelní představení.