Z jižního okraje města Hranice to již není daleko na nevýraznou zříceninu hradu Svrčov. Na volně přístupný hradní areál turistu z Hranic zavede turistické značení. Historie hradu Písemné prameny nám o hradě příliš konkrétních informací nepodávají. Jmenovitě se v nich totiž objevuje až roku 1548, kdy je uváděn jako pustý. Název hradu svědčí o variantě, že zakladatelem hradu by mohl být nám neznámý Svrč. Jeden známý Svrč byl purkrabím na nedalekém hradě Šaumburk a jeho otec Vlček ze Zdounek svědčil roku 1329 při sepisování listiny o darování části Zbrašova, obce nedaleko Svrčova. Svrčův rod tedy měl k této oblasti vztah. Prozatím se tedy předpokládá založení hradu v polovině 14. století a jeho zánik ve druhé polovině století 15. Kámen ze zpustlého hradu místní použili v polovině 18. století na stavbu nového farního kostela v Hranicích. Dispozice hradu Nad skalnatým srázem, pod nímž vedla důležitá komunikace, stávalo hradní jádro, tvořené palácem, pozorovatelnou nad srázem a samozřejmě hradbou. Hradní jádro ze dvou stran obíhala ještě jedna hradba, tvořící parkán. Od okolní krajiny byl hrad oddělen příkopem a valem, na němž v případě nebezpečí bylo dostatek místa pro obránce konající aktivní obranu hradu. Tipy na výlet   V blízkých Hranicích najdete renesanční zámek, synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.   M.K.

Rozhledna Třemšín, okres Příbram.

 Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.

Divadlo nechal v roce 1781 postavit hrabě František Antonín Nostic Rhieneck. Architektem budovy byl A. Haffenecker. Za založením divadla stála skupinka zemských šlechtických patriotů.První představení se zde uskutečnilo 21.4.1783. Hrála se Lassingova Emilia Galotti. Divadelní scéna byla pronajímána německým nebo italským společnostem. Česká vystoupení zde zazněla až v letech 1785 - 1786. Vedení divadla s jejich uváděním nesouhlasilo a tak čeština z tohoto divadla vymizela až do roku 1820. V té době zde působil jako dramatik, režisér a dočasně jako spoluředitel J. P. Štěpánek. Jeho zásluhou se opět začaly hrát i česká představení.Divadlo se může pyšnit tím, že v něm v roce 1787 W. A. Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. A také tím, že tady měla premiéru Tylova Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa, v níž poprvé zazněla dnešní česká hymna Kde domov můj.16.11.1920, po vzniku samostatného Československa, divadlo obsadily čeští herci. Stalo se z něho druhá scéna Národního divadla.