Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení. Historie Malenovic V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Co je k vidění Hrad v Malenovicích je typickým příkladem hradu s plášťovou zdí a základem hradu je tedy plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník. Délka obestavěného prostoru je 51 m, šířka 25 m. Ke zdi byly přistavěny hradní budovy. Uvnitř hradu je možné shlédnout hradní interiéry. K nejzajímavějším patří malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, domácí kaple s malbami z poloviny 18. století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. V současnosti jsou zde také expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Zpřístupněna je rovněž hradní věž. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě koná mnoho kulturních akcí.   Tipy na výlet Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, vila Tomáše Bati, radnice, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.    

Galerie zaměřená na současné české a světové umění a světové klasiky 20. století. Pořádají se zde také koncerty, inscenace divadel malých forem a společenské akce.

Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Historie hradu Za jeho založením stojí kolonizační činnost rodu Michaloviců, kterou prováděli z hradu Ostrý. Jeho založením sledovali Michalovicové zejména zabezpečení zemské stezky z Čech do Lužice a Saska a také plnil úlohu správní. První písemná zmínka o něm je z roku 1395 a hrad je tehdy součástí kamenického panství. V roce 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald. V souvislosti s husitskými válkami se Falkenštejn často objevuje v písemných pramenech. Byly z něho podávány do Lužice zprávy o pohybu husitských vojsk. V r. 1428 prodal Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. Za Vartemberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1457. Podoba hradu Na temeni skály se dodnes dochovaly vytesané zbytky komnaty a kaple. Nadzemní části hradu byly ze dřeva a tak se z nich do dnešní doby nic nedochovalo. Přístupová cesta vede na horní plochu spárou mezi skalami. Hlavním objektem hradu byla patrně dřevená obytná věž a prostorná síň. Ta byla spojena s kaplí, v níž je patrný kamenný oltář na zaobleném kněžišti. Vodou zásobila hrad dosud patrná cisterna. V r. 1852 dala Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Přitom bylo nalezeno mnoho šípů, ostruh, hliněných střepů, v cisterně kopí s ratištěm. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska. Tipy na výlet U Jetřichovic najdete přírodní památky jako Mariinu skálu, Vilemíninu vyhlídku, Pavlínino údolí, skalní průchod Úzké schody, skalní masiv Rudolfův kámen a mnohé další. Nedaleko od Chřibské si můžete prohlédnout zříceninu hradu Chřibský hrádek nebo akvadukt. Ubytování najdete v Jetřichovicích nebo Krásné Lípě.

Autobusová zastávka Druhanická v ulici Staroújezdská slouží pro dopravu ve směru Újezd nad Lesy, Koloděje, Klánovice, Běchovice, Dolní Počernice, Horní Počernice, Černý Most.Pojmenování je odvozeno od názvu od přilehlé ulice Druhanická.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!