Dívčí hrady jsou zříceniny gotického hradu, které se také nazývají Děvičky nebo Maidberg. Tyčí se na vysoké, těžko přístupné skále v Pavlovských vrších asi 7,5 km od Mikulova. Historie hradu Hrad byl postaven ve 13. století a díky své strategické poloze zůstával královským majetkem. Díky absenci zpráv o jeho další existenci je velmi pravděpodobné, že zanikl na konci přemyslovské epochy a na počátku 14. století byl znovu obnoven. Jan Lucemburský jej roku 1334 zastavil Liechtenštejnům a jeho strategický význam poklesl. To se změnilo ve 30. letech 16.století, kdy si turecké nebezpečí vynutilo úpravy hradu a výstavbu mohutné předsunuté věže. Po roce 1572 získal Dívčí hrady Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. Výsledky jeho práce zničili roku 1645 Švédové, kteří během třicetileté války zpustošili celý kraj. Od té doby hrad, na jehož opravu nebyly peníze, chátral a pustl. Ještě v roce 1683 plnil hrad roli hlásky, která varovala okolní vesnice před blížícími se Turky. Na konci 18. století ještě pobýval na hradě hlídač, který svým zvonem upozorňoval na živelné pohromy. Potom už se hrad nezadržitelně rozpadl a vesničané použili jeho kámen jako stavební materiál. Podoba hradu Původně hrad býval obdélníkového půdorysu 65x20 m. Byl obklopen hradební zdí, ovšem chyběla typická obranná věž. Do dnešních dnů se dochovaly zříceniny plášťové zdi, část předhradí, torzo zdiva paláce a renesanční dělová bašta se střílnami. Před hradem stojí tři skalní útesy, které vypadají jako zkamenělé dívky, a proto název Dívčí hrad. Z hradu je nádherný výhled na vodní nádrž Nové Mlýny a obce Dolní Věstonice a Pavlovice. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na zříceninu Sirotčí hrádek nebo do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší. Zde také najdete Muzeum Dolní Věstonice a zajímavou expozici Věk lovců a mamutů. V Mikulově na vás čeká barokní zámek, Regionální muzeum, synagoga a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku.  Bohatý výběr ubytování najdete v Mikulově.  

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Čelákovice.

Břeclavská synagoga se nachází v ulici U tržiště. Byla vystavěna v roce 1868 jako náhrada za již nepostačující stavbu. O dvacet let později byla ještě renovována v novorománském slohu a za použití maurských prvků v interiéru. Svému účelu pak sloužila až do druhé světové války. Nacisté pak synagogu vyrabovali, ale naštěstí ji nezbourali jako velkou část z nich. Tato jim jako vhodný objekt se silnými zdmi posloužila pro sklad zbraní a munice. Podobný osud měla i po válce, kdy bohužel nebyla jako velká část synagog adaptováním pro jiný sbor, ale nadále sloužila jako sklad nejrůznějšího materiálu a potravin. Bohužel při bombardování na konci války byla silně poškozena a postupně se dostávala i vzhledem k nezájmu do vážného stavebního stavu. Velmi poškozen pak byl zejména strop, který se i z části zřítil. Po revoluci byla navrácena židovské obci, která však na její renovaci neměla finance. Objekt tak převzalo za symbolickou částku město a zavázalo se provést její renovaci, přesně na její původní vzhled. Ta proběhla v letech 1997-1999 a zpřístupnění pro veřejnost proběhlo 28.10.2000. Dnes synagoga slouží jako výstavní prostor s expozicí věnovanou židovskému osídlení břeclavska, galerie a koncertní sál. Synagoga je dvoupodlažní halová stavba s klasickou ženskou galerií, kam vedou boční schodiště se samostatnými vstupy. Tu pak podpírá deset sloupů s dórskými hlavicemi. Skvostem je plochý trámový strop s působivou výmalbou. Osvětlení zajišťují masivní lustry (synagoga byla elektrifikována v roce 1930).

Jediná dochováná brána jihlavského městského opevnění se nachází na západním okraji historického centra. Brána byla vybudována současně s městským opevněním ve druhé polovině 13. století. V letech 1508-1509 byla původní věž snesena a vystavěna nová gotická brána s vyšším průjezdem a spouštěcí mříží. Na konci téhož století byla ještě zvýšena o dvě patra na dnešní výšku 24 m. V roce 1853 byla renovována a opatřena hodinami. Součástí brány bylo i předbraní, které se skládalo z mohutného barbakánu, padacího mostu a několika bašt. Toto předbraní zaniklo v roce 1862. Od roku 1999 je koruna brány přístupná, v zimním období ve všední dny, v sezoně pak navíc o víkendech. Současně se v bráně nachází expozice věnovaná jihlavskému městskému opevnění a výstava reprodukce obrazů Gustava Kruma „Z historie Jihlavy“.